Řecká dohoda se znovu odkládá

Ministři financí eurozóny jsou zvyklí na ledacos. Při současných jednáních jsou ale na stole poprvé vážnější rozpory mezi zeměmi v roli zachránců.

Vynalézavost evropských politiků nemá hranice. Je pravda, že ministři financí eurozóny v čele s Jeanem Claudem Junckerem, pro kterého je typický někdy až nepochopitelný optimismus, jsou za poslední tři roky zvyklí na ledacos. Současná jednání jsou ale nová v tom, že jsou na stole poprvé vážnější rozpory mezi družinou zachránců z Trojky. 

Spor mezi MMF a eurozónou se vede primárně o to, zda a o kolik ustoupit z původního cíle řeckého programu – dluh na úrovni 120 % HDP do roku 2020. Politická nejistota v Řecku, zdržení v implementaci programu a o poznání horší než předpokládané výkony řecké ekonomiky po několikáté dostaly program mimo vyznačenou trať. 

V tuto chvíli by měl na papíře podle předpokladů MMF řecký veřejný dluh dosáhnout svého vrcholu nad 190 % HDP a do roku 2020 by měl spadnout pouze na 144 % HDP. Eurozóna nabízí Řecku kromě delšího financování do roku 2016 (bude stát dodatečných 33 mld. euro) také určité mírnější formy osekání řecké dluhové koule. 

Jednou z politicky průchozích metod je, půjčit Řecku peníze na to, aby skoupilo z trhu svůj vlastní dluh obchodovaný v hlubokém diskontu oproti původní nominální hodnotě. Volně obchodovaného dluhu v držení soukromých investorů ale bohužel není mnoho. 

Další politicky průchodnou úlevou je odpouštění zisků, který by teoreticky na držení řeckých dluhopisů mohla realizovat ECB. A na hraně politické snesitelnosti je snížení úroků ze stávajícího dluhu Řecka. Všechny tyto kroky ale stejně nedokážou ani na papíře vrátit řeckou dluhovou trajektorii do předem dohodnutých kolejí. 

dan_z_prijmu

Ministři financí eurozóny se za každou cenu snaží vyhnout přímé restrukturalizaci řeckého dluhu. Vymysleli proto nový fígl. Řecko do roku 2020 původní plán nedodrží, ale v roce 2022 by měl dluh klesnout na 110 % HDP. Zajistit to má radikálnější osekání jistiny řeckého dluhu v budoucnu – pravděpodobně na konci dekády a rozhodně po německých volbách v roce 2013. Jestli se s takovým příslibem MMF spokojí, zůstává otázkou. 

Finální dohoda na světě není a ministři financí se s vyjednavači MMF uvidí znovu v pondělí. Podle vždy optimistického Jeana Clauda Junckera se jedná pouze o doladění technických detailů. Uvidíme…