Recese v eurozóně bude asi hlubší, než se předpokládalo

Středoevropské měny doplácí na další eskalaci evropské dluhové krize. Stále roste pravděpodobnost, že recese v eurozóně bude nakonec hlubší, než se předpokládalo.

Zprávy a události

Chicagský Fed National Aktivity index zaznamenal za červen zlepšení na –0,15 bodu z květnových –0,48 bodu.

Spotřebitelská důvěra v eurozóně v červenci spadla na –21,6 bodu z červnových –19,8 bodu. Výsledek tak byl horší než trhem předpokládaných –20,0 bodu.

Eskalující evropská dluhová krize sráží hodnotu eura

Euro včera proti dolaru kleslo na nejslabší úroveň za poslední více než dva roky. Na přelomu včerejší evropské a americké seance euro spadlo těsně pod 1,2070 CZK/EUR; kurz se tak dostal pod průměrnou hodnotu za dobu existence eura. Proti japonskému jenu se kurz společné evropské měny propadl na nejnižší hodnotu za posledních 11 let.

Euro sráží další eskalace evropské dluhové krize. Přes nedávné schválení finanční pomoci pro španělský bankovní sektor se zdá, že oficiální pomoc nakonec bude potřebovat i samotná španělská vláda. Již šest španělských regionálních vlád zřejmě požádá centrální vládu o finanční pomoc. Výnos desetiletého španělského státního dluhopisu se včera vyšplhal na nejvyšší úroveň v historii eurozóny, když dosáhl 7,565 %. K tomu se přidaly další nepříznivé zprávy z Řecka, které kvůli neplnění stanovených fiskálních cílů a žádosti o změkčení podmínek bude potřebovat další balík finanční pomoci, který se odhaduje na 60 mld. EUR. Španělsko a Itálie pak vydaly zákaz spekulovat na pokles svých akcií.

Dnešní den přinese důležitá data aktivity ze sektorů průmyslu a služeb za jednotlivé evropské země i eurozónu jako celek. Data by měla potvrdit, že turbulentní a stresované finanční trhy negativně ovlivňují aktivitu v těchto sektorech a tedy i růstové vyhlídky ekonomiky eurozóny. Pro euro samozřejmě špatná zpráva. Bez hospodářského růstu se řešení dluhové krize stává dále obtížnějším.

Středoevropské měny na úvod týdne pod tlakem

Středoevropské měny doplatily na vzestup rizikové averze v souvislosti s další eskalací evropské dluhové krize – aktuálně se hovoří zejména o dluhových problémech španělských regionů a hrozbě potřeby dalšího finančního balíčku pro Řecko. V podstatě všechny středoevropské měny tak zahájily včerejší obchodování na slabší úrovni ve srovnání s pátečním závěrem. Během dne pak zejména polský zlotý a maďarský forint dále ztrácely (o více než půl procenta), ztráty české koruny již byly v průběhu dne omezené. Kurz české měny tak po zahájení na 25,52 CZK/EUR během dne několikrát otestoval hladinu 25,60, přes kterou se však výrazněji nedostal (maximum včera na mezibankovním trhu činilo 25,635 CZK/EUR).

Hlavním kurzotvorným faktorem zůstane i pro další dny vnější prostředí, které působí v negativním směru. Situace ohledně evropské dluhové krize se nadále přiostřuje, což samozřejmě ohrožuje i výkonnost reálných ekonomik a zvyšuje se pravděpodobnost, že recese v eurozoně bude nakonec hlubší, než se až dosud předpokládá. Vůči těmto vlivům samozřejmě nejsou česká ekonomika a české finanční trhy imunní. To dokládá mimo jiné letošní neradostný vývoj podnikatelské a spotřebitelské důvěry v Česku. Dnešní den přinese červencovou statistiku důvěry. Obavy, že negativní trendy budou pokračovat, jsou bezesporu na místě. Z pohledu koruny by se samozřejmě nejednalo o příznivou zprávu, i když trh není na tyto údaje příliš citlivý.

Česká swapová křivka včera poklesla o celkem výrazných 5 bb a doháněla tak nižší eurové výnosy. Na dluhopisovém trhu byl patrný vliv prodávajících, zejména domácích. Asset swap spready se tak včera celkem výrazně roztáhly. Bez odezvy trhu zůstalo zveřejnění aktuálního průzkumu agentury Reuters mezi analytiky. 18 z 19 oslovených respondentů očekává, že centrální banka na svém nadcházejícím zasedání v příštím týdnu ponechá svou klíčovou úrokovou sazbu nezměněnou.