Prostor pro oslabení koruny stále existuje

Koruna v souladu s ostatními regionálními měnami během uplynulého týdne oslabila. Oproti závěru z minulého pátku euro zpevnilo o zhruba 0,6 % nejen proti české měně, ale i vůči té maďarské.

 Pro domácnosti a podniky platící polským zlotým pak jedno euro zdražilo dokonce o celé procento. Důvodem spíše převládajícího pesimismu na trzích bylo zklamání z makroekonomických indikátorů ukazující na slabost regionálních ekonomik. Horší data však přišla i z hlavních evropských trhů, a tak po lednovém optimismu přišlo v únoru na trhy určité vystřízlivění. Kurz CZK/EUR se tak v závěru týdne pohyboval těsně pod hranicí 25,40.

V případě České republiky jsme se žádných příznivějších zpráv nedočkali. První odhad HDP za čtvrtý kvartál ukázal na pokles ekonomiky o 0,2 % q/q, respektive 1,7 % y/y. V celém loňském roce si české hospodářství pohoršilo o 1,1 %. Ani vstup do letošního roku by neměl být příliš pozitivní, když by ekonomika měla nadále setrvat v recesi. V ekonomice nejsou patrné poptávkové inflační tlaky, což potvrdily údaje o lednovém vývoji spotřebitelských cen. Inflace dosáhla úrovně 1,3 % m/m, respektive 1,9 % y/y, a v meziročním srovnání tak zpomalila oproti prosincové úrovni na 2,2 %. Z pohledu ČNB byla míra inflace nižší o 0,1 pb, což opět vyznívá ve srovnání s její prognózou protiinflačně.

Celkově se domníváme, že ekonomice by mohl pomoci další stimul alespoň v podobě slabší koruny. Současné úrovně kurzu se nám zdají stále příliš silné, pokud má koruna fungovat jako další měnověpolitický nástroj, a to zvláště, pokud v ekonomice zesílí deflační tlaky. Návrat české měny k úrovním před minulým zasedáním ČNB se nezdá být rozhodně nereálný, a nebyli bychom ani překvapeni posunem kurzu CZK/EUR až k hranici 26,00. Ze zveřejněného zápisu z posledního jednání ČNB vyplynulo, že potřeba dalšího uvolnění měnových podmínek se jeví jako slabší při trvající slabosti koruny (v té době nad 25,60). Právě důraz na tento dovětek „při trvající slabosti koruny“ chyběl v komentáři guvernéra M. Singera na následné tiskové konferenci. To implikuje, že pokud by koruna setrvala delší dobu na silnějších úrovních, než s čím počítá prognóza ČNB, bylo by dalšího uvolnění, tedy slabší koruny, zapotřebí.

V příštím týdnu bude zveřejněn index průmyslových výrobců, který by se měl za leden zvýšit o 0,7 % m/m, respektive 0,9 % y/y. Hlavním důvodem by měl být růst cen elektřiny, plynu, tepla a vody. Pokud by data stejně jako v minulém měsíci překvapila slabší růstovou dynamikou, byla by jen vodou na mlýn slábnoucí české koruně. Z domova ale žádný faktor (vyjma velmi překvapivého výsledku PPI), který by mohl razantnějším způsobem zahýbat s tuzemskou měnou, neočekáváme. Koruna by tak měla reagovat především na dění na globálních a regionálních trzích.