Propast mezi Amerikou a Evropou se prohlubuje

Rozdíl mezi kondicí amerického a evropského průmyslu se prohlubuje. Březnové podnikatelské nálady (finální evropská PMI a americké ISM) potvrdily, že zatímco v Americe zrychluje tempo růstu, v Evropě akceleruje propad.

Na druhou stranu poslední PMI poměrně výrazně kontrastují s ostatními náladami z Francie (index INSEE) a z Německa (index Ifo), které podávají daleko příznivější obrázek. I tak je ale rozdíl mezi Evropou a Amerikou jasný. V USA se průmyslovým firmám daří – objednávky zůstávají vysoké, roste jejich zásoba i samotná výroba a firmy zrychlují nabírání nových pracovníků. To ostatně potvrzuje i porovnání pracovních trhů. Zatímco v USA v posledních měsících vytrvale klesají nezaměstnaní na úřadech práce, nezaměstnanost v eurozóně se blíží čtrnáctiletým maximům.Z Evropy jsou znepokojivé zejména zprávy z Francie, kde se nálada mezi průmyslníky propadla nejrychleji od října 2008 (pád Lehman Brothers). Špatný výsledek zaznamenalo také Německo, a to již při prvním odhadu PMI nastartovalo obavy z přenosu krize z periferií do zdravého jádra eurozóny. 

A co na to trhy? Poté co eurozóna stabilizovala napětí na periferiích (akce ECB a druhý balík pro Řecko), žijí investoři spíše lepšími čísly z USA než strachem ze slabého evropského růstu. Po výborném prvním kvartálu (S&P500 +11 %) včera akcie reagovaly pozitivně primárně na americká čísla a  pravděpodobně tomu tak bude i nadále, protože vliv americké ekonomiky na globální růst je výraznější a v minulosti jsme si prošli obdobími svižného růstu světové ekonomiky a stagnace Evropy – například v letech 2002–2005, kdy Evropa zaostávala za americkým růstem o 1–3 %. 

Pokud chce eurozóna zastavit na globálních trzích rozběhnuté býky, bude třeba zase trochu rozvířit napětí na periferiích…do řeckých voleb (začátek května) ale zatím není vidět na obzoru žádný větší mrak.