Prodloužení daňových úlev v USA vystřelilo nahoru úroky dluhopisů

Americká vláda připravuje další podpůrný balíček pro svoji ekonomiku. Demokraté s republikány se dohodli na prodloužení Bushových daňových úlev do roku 2012, výměnou za nižší zdanění práce a prodloužení maximální doby vyplácení podpory v nezaměstnanosti.

Podle odhadů by tyto nové „prozatímní“ opatření měly roztáhnout díru v amerických veřejných financích v příštích dvou letech o dalších 900 mld. dolarů. Pokud by byl tento balíček schválen v současné podobě, tak by to podle odhadů mohlo v příštím roce přispět k růstu americké ekonomiky o více než 0,5%. Tato pobídka má však i své stinné stránky, Spojené státy se tak stanou jedinou západní zemí, jejíž v roce 2011 vzroste deficit veřejných financí, obavy ohledně budoucího vývoje amerických veřejných financí vyjádřila i ratingová agentura Moody's.Výrazně tak klesl zájem o americké dluhopisy, výnosy z třicetiletých dluhopisů prudce poskočily až k úrovni 4,5%, což je nejvíce od května.

Americká vláda tak ve velké míře eliminovala nový stimul domácí centrální banky FED, která se snaží držet dlouhodobé úročení odvíjející se od výnosů ze státních dluhopisů na minimu, aby tak umožnil americkým domácnostem a firmám refinancovat svůj dluh za nižší úrokové sazby. To začíná tlačit FED ke zdi, jeho šéf Ben Bernanke již víkendu v reakci na slabou tvorbu pracovních míst ve Spojených státech prohlásil, že 600 mld. nových dolarů v rámci kvantitativního uvolňování nemusí být konečnou částkou.

Sledujte akcie, podílové fondy a kurzy na

Mimo amerických dluhopisů však trhy v očekávání silnějšího poptávky ze Spojených států přijaly další stimulační opatření pozitivně, což dokumentuje i růst akcií. Širší americký akciový index S & P 500 otevřel páteční obchodování s týdenním ziskem 0,91% a pohybuje se na nejvyšších úrovních od září 2008, dařilo se i celoevropskému indexu Eurostoxx 50, který si za týden připsal dokonce 2,61%. Index pražské burzy v průběhu minulého týdne posílil dokonce o 3,5 %.

Do pozadí se ve vidině nové injekce pro americkou spotřebu dostaly problémy v eurozóně, kde se ministři financí nedohodli na dalších krocích při řešení evropské dluhové krize. Německo smetlo ze stolu návrhy na navýšení částky záchranného fondu a také na vytvoření společného evropského dluhopisu. Navíc Irsko se v souvislosti s vyšším rizikem, které na sebe se zestátněním bank přebírá, dočkalo podle očekávání snížení ratingu na závazky ze strany agentury Fitch o tři stupně z A + na BBB +. I přes pozitivní náladu na akciových trzích tak euro během týdne mírně ztratilo a v pátek večer se obchodovalo vůči dolaru na úrovni 1,3217 EUR / USD.

V minulém týdnu se ozvala také Čína, z níž dorazily další náznaky, že přehřívání se ekonomiky nabírá na tempu. Meziroční tempo růstu čínských exportů a importů nečekaně zrychlilo v říjnu z 23,6 na 34,9%, resp. z 24,5 na 37,7%. Očekávání, že čínská centrální banka zvýší úrokové sazby podruhé v řadě tak nabírají na obrátkách. V pátek se Čína rozhodla už potřetí v průběhu posledních pěti týdnů zvýšit povinné minimální rezervy bank a opět o 50 bazických bodů. Boj s inflací tak nabírá na obrátkách. Přesto zvýšení úrokových sazeb je bráno jako hlavní krok, který bude muset v tomto boji čínská centrální banka v nejbližších týdnech udělat. V září ceny v zemi prudce vzrostly, meziroční tempo růstu vyskočilo z 3,6% na 4,4%.

Graf: Vývoj federálního rozpočtu k HDP v USA od roku 1970 (v %)