Proč cena zlata pořád roste?

Centrální banky stále tisknou peníze, své rezervy doplňují zlatem a úrokové sazby jsou na minimech. Nic z toho se přitom nemá brzy změnit.

Je zlato drahé? Je na něm bublina, která musí zákonitě splasknout? Prav­děpodobně jste si podobné otázky položili v minulých měsících již několikrát. O bublině na zlatě se mluví již minimálně rok, přesto lidi v minulých týdnech nakupovali zlato jako nikdy před tím.

Základní investorská poučka přitom hovoří o tom, že kupovat cokoli v momentě, kdy to kupuje každý včetně vaší trafikantky, není vhodné právě z toho důvodu, že se evidentně nafukuje bublina.

U zlata to ale momentálně neplatí. Alespoň si to myslí analytici J&T Banky. V průběhu následujících pěti let nejsou síly, které by svět natolik uklidnily, že by se cena zlata výrazně snížila, řekl na setkání s novináři ředitel úseku finanční trhy J&T Bank Daniel Drahotský.

Důvod první: množství peněz

Na začátku roku 2009 se unce zlata prodávala za zhruba 850 dolarů, o rok později pak za zhruba 1150 dolarů, dnes je zlato po nedávných korekcích z rekordních úrovní kolem 1900 dolarů na zhruba 1650 dolarech.

Korekce posledních týdnů není podle analytiků J&T Banky způsobena ničím, co by mělo trvale tlačit na pokles ceny, nejde podle nich o nic jiného než krátkodobou korekci.

Pro další růst naopak podmínky i nadále přetrvávají. Globální ekonomika je mátožná a čeká na úder z milosti, to se projevuje na finančních trzích a zlato je stále vnímané jako bezpečný přístav a uchovatel hodnot. Taková je základní, jednoduchá a platná rovnice, vysvětlující minulý a pravděpodobně i budoucí nárůst ceny zlata.

Objektivní důvody pak najdete ve statistice. Jak ukazuje následující graf, cena zlata je v úzké souvislosti s tím, kolik peněz je v oběhu. Je všeobecně známo, že především americká centrální banka (FED) jako lék na ekonomickou krizi ordinovala tisk nových peněz (tzv. kvantitativní uvolňování). Nic nenasvědčuje tomu, že by chtěla (a měla) přestat, navíc i evropské centrální banky jsou stále více nakloněny podobné cestě.

Cena zlata roste, protože peněz v ekonomikách je moc. Nárůst v posledních deseti letech je rychlejší než v minulosti, shrnul hlavní ekonom banky Petr Sklenář. I proto bychom se podle něj měli ptát spíše takto: Je zlato drahé nebo peníze jsou levné?


Zdroj: Bloomberg, výpočty J&T Banka

Vztah peněžní zásoby a ceny zlata

Důvod druhý: centrální banky nakupují

V sedmdesátých letech minulého století se svět definitivně odklonil od zlatého standardu. Peníze tak již nebyly kryté zlatem a centrální banky se ho v následujících zhruba 25 letech začaly zbavovat a nahrazovaly ho postupně především devizovými rezervami (s dominancí dolaru).

V posledních třech letech se ovšem tento trend obrací a centrální banky v nich nakupují vždy více zlata než v minulých letech. Zvýšený zájem o zlato projevily v minulých letech především centrální banky z Latinské Ameriky a jihovýchodní Asie. A jejich zvýšená poptávka opět tlačí cenu zlata směrem vzhůru.

Ani zde nelze v následujících letech předpokládat náhlý obrat, naopak své rezervy ve zlatě budou velmi pravděpodobně stále více doplňovat i centrální banky na severní polokouli.


Zdroj: J&T Banka

Světové zlaté rezervy centrálních bank

Reálné úrokové sazby

Vrátíme-li se opět k rétorice hovořící o bublině na ceně zlata, pak je klíčovou otázkou pro všechny krátkodobé investory, kdy nastane moment splasknutí.

Odpověď lze podle analytiků J&T Banky opět najít ve statistických údajích. Na dalším grafu tak dokládají úzkou vazbu mezi výnosy ze zlata a reálnými úrokovými sazbami (v grafu jsou sazby Spojených států). Pokud jedna proměnná roste, druhá klesá. Ke splasknutí bubliny tedy může dojít v okamžiku, kdy centrální banky začnou zvyšovat sazby (a ty zároveň budou podstatně nad inflací).

Vzhledem k tomu, že ekonomiky stále neprosperují a těžko hledat pozitivní signály, že by v blízké budoucnosti měly, těžko lze očekávat výrazný růst úrokových sazeb. I tato historická zkušenost tak ukazuje na další růst výnosů ze zlata.


Zdroj: Deutsche Bank, Bloomberg, J&T Banka

Vztah mezi reálnými úrokovými sazbami (modrá křivka) a výnosy ze zlata (oranžová křivka). Levá osa značí výnosy ze zlata, pravá reálné úrokové sazby.

Uchovatel hodnot

Na zlato ale podle analytiků J&T Banky nemáme nejlépe nahlížet jako na investici. Nejde podle nich o alternativu k akciím, dluhopisům či nemovitostem, podle nich jsou daleko více alternativou k penězům.

Zlato není investice, je to uchovatel hodnoty. Za 10 až 20 let bude za kilo zlata možné nakoupit stejný objem ropy, kukuřice nebo mědi. Když zlato bude stát polovinu, tak ropa bude stát polovinu. Zlato nevydělává, ale uchovává hodnotu, říká Drahotský.

Sklenář k tomu dále uvádí, že v porovnání s ostatními komoditami jako je ropa nebo měď se cena zlata neodchyluje od dlouhodobých průměrů. Cena zlata podle něj dlouhodobě odpovídá 16 barelům ropy za trojskou unci zlata. V současnosti je to přitom 20 barelů.

Z pohledu člověka, který zlato kupuje pro budoucnost, pro děti, vnuky, je tedy spor o tom, zda je či není bublina na zlatě, nepodstatný. Kdo k němu chce tedy přistupovat jako k uchovateli hodnot, ten by do něj podle Sklenáře měl ideálně umístit 10 až 15 procent svých volných prostředků.

Mobilní aplikace – nepřetržité informace o českých trzích

Měšec.cz vám zdarma nabízí jedinečnou mobilní aplikaci, díky které můžete mít neustálý přehled o stavu svých investic. Najdete v ní kurzy českých i zahraničních akcí, komodit, fondů i forex.

Dostupná na Apple Store.

17 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 4. 2012 23:06
Zasílat nově přidané názory e-mailem