Proč bychom neměli přijímat euro?

Eurozóna prožívá krušné časy. Dluhové problémy jejích členů nijak nepodporují ani samotnou jednotnou měnu. Největší pomyslnou koulí u nohy je nyní pravděpodobně Řecko, které i přes vlažné snahy své finance ozdravit získá další půjčku. Po dlouhé diskusi se na ní minulý týden shodli úředníci eurozóny.

Finanční podpora má představovat tříletý ozdravný program, který bude platit do poloviny roku 2014 a znamená vyšší příjem prostředků z vnějších zdrojů. Na snižování výdajů už přijeli do Řecka dohlížet i inspektoři z EU, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu.

Problémy země, která jako první loni požádala o finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti, ale upozorňují kromě zadlužení zemí v EU také na negativa jednotné měny. Čtěte více: Euro smutně přihlíží řeckým problémům

Mít vlastní měnu je fajn

Otázka přijetí eura většinou dělí skupinu na dva tábory. Přijmout? Nepřijmout? Finanční krize dala rozhodně za pravdu spíš skeptikům. Ukázala totiž, jak je výhodné mít národní měnu a s ní tak i významný měnový nástroj. Pokud se tedy nyní zeptáte ekonoma, zda euro přijmout, bude se odpověď podobat vyjádření, které nám k tématu jednotné měny poskytl Štěpán Pírko, analytik ze společnosti Colosseum: Euro je projekt ve své podstatě chvályhodný, nicméně v daném čase a prostoru předčasný. Státy, které jednotnou měnu přijaly, nebyly bohužel vzájemně ekonomicky integrovány natolik, kolik zavedení společné měna vyžaduje. Kdyby mělo Řecko drachmu a Španělsko pesetu, nikdy by se nedostaly do současné patové situace, kdy jsou kvůli nemožnosti devalvace dušeny silnou měnou. Nedošlo by také k předchozímu virtuálnímu investičnímu boomu, který byl živen nízkými úroky, které neodpovídaly dané situaci. Euro stojí před vážnými problémy, na které dosud nikdo nenalezl rozumnou odpověď.

A proč je tedy pro nás nyní tak výhodné zůstat u staré dobré „kačky“?

To, že je například možné nechat korunu během krize oslabovat, dává šanci přežít exportérům. Ti jsou pak na mezinárodním trhu pro své příznivé ceny konkurenceschop­nější. Kromě toho není centrální banka svázána zafixovaným kurzem a může s jeho pomocí lépe reagovat na změny v ekonomice. Česká národní banka mohla povolovat kohoutek měnové politiky tak, jak to ekonomika potřebovala. Pokud bychom byli součástí eurozóny, jednotná měnová politika ECB by ekonomice ČR tolik vyhovovat nemusela, zdůraznil Petr Gapko, analytik GE Money Bank, výhodu, kterou  koruna Česku v krizi přinesla.

Koruna například tlumí inflační tlaky v ekonomice a působí jako vyrovnávací mechanismus. S fixací jejího kurzu by proto českému hospodářství reálně hrozila vyšší inflace. Rizikem je vznik bublin a ztráta konkurenceschop­nosti, protože se relativně příliš zvýší ceny aktiv včetně práce, vysvětlil také Petr Sklenář, hlavní ekonom společnosti Atlantik, finanční trhy.  Pokud poroste cena práce, bude méně pracovních míst, které budou za tyto mzdy zaměstnavatelé akceptovat. A to už je jen krok k rostoucí nezaměstnanosti.

Není kam spěchat, obzvlášť teď ne

Kdy bude euro vhodné přijmout, nikdo teď říct nedokáže. Jisté ale je, že v současnosti by to byl krok vedle. Současný neklid v eurozóně i na trzích totiž sesazuje dlouhodobější odhady na úroveň věštění z křišťálové koule.

Mezi rozhodnutím přijmout euro a skutečným vstupem do eurozóny navíc běží lhůta  – například pro plnění Maastrichtských kritérií. A během ní se mohou z dobrých podmínek pro společnou měnu stát nepříznivé. Krásným příkladem budiž sousední Slovensko, které si s eurem nadělilo danajský dar. Nyní nikdo nedokáže říct, do jaké unie, s jakými pravidly a principy a s jakým směřováním bychom za 4 roky vstoupili, pokud by se ČR nyní rozhodla pro euro. Je to trochu jako kupovat zajíce v pytli, uzavřel Sklenář. Čtěte více: Zkrachuje Řecko? A pokud ano, zkrachuje i euro?

Že je opatrnost se slibováním konkrétního data přijetí eura na místě zdůrazňuje i Martin Lobotka, analytik z České spořitelny.  Nejdůležitějšími faktory proč se vstupem nepospíchat nejsou faktory ekonomické, nýbrž politické.  Momentálně je eurozóna v problémech ohledně jihu Evropy, a zůstává otázkou, jak se s tím vypořádá a jakými změnami do budoucna projde, aby „zaručila“, že se podobné epizody opakovat nebudou. Pokud to bude mít za následek nějakou vše-unijní konsolidaci fiskální politiky (což podle nás je pro měnovou unii nevyhnutelné), pak může být za jistých okolností pro ČR lepší zůstat mimo eurozónu i delší dobu, uvedl Lobotka. 

Přijde vůbec vhodná doba?

Česká republika se k přijmutí eura zavázala. Konkrétní datum ale zatím stanovovat nemusí. Jak s tímto krokem spěchat ukáže jen čas. Aby k tomu ale vláda přistoupila, bude zapotřebí stabilnějších vyhlídek do budoucna, než je schopna eurozóna poskytnout nyní. Otázkou je, kam až zajdou problémy zadlužených zemí, které platí eurem a co to následně učiní s vírou v jednotnou měnu i samotnou eurozónu.

Názory kdy euro přijmout, zda-li vůbec, se různí. Nechybí ani ty optimistické. Pokud euro přežije současnou krizi a dojde k většímu semknutí EU, pak se určitě někdy v budoucnu ocitneme v okamžiku, kdy euro budeme muset přijmout.  Už v současnosti pozorujeme silnou „euroizaci“ ekonomiky, zejména co se týče podniků. Většina plateb už probíhá v eurech, a to dokonce i od domácích dodavatelů domácím odběratelům, takže z tohoto pohledu už zčásti na euru fungujeme, uvedl Petr Gapko s tím, že v budoucnu by pak mělo dojít k tomu, že vláda oficiálně přistoupí k euru, aby zamezila nejistotě, které čelí firmy obchodující se zahraničím. Ty totiž obchodují v eurech, ale mzdy a další náklady platí v korunách. Tím, že ČR přejde oficiálně na euro, se odstraní efekt měnového kurzu ve výkazech českých firem. Nicméně stále platí, že přechod na euro musí být detailně naplánován a načasován a přistoupit do eurozóny bychom měli pouze v případě, pokud tato bude plně funkční, dodal Gapko. Čtěte také: Na státní dluh každý přispívá dvacetikorunou­ denně

Ekonomická pozice Česka vůči zemím eurozóny je podobná jako pozice Rakouska či Slovinska. Jsem přesvědčen, že bude pro Česko výhodné v budoucnu používat stejnou měnu jako Německo, uvedl pro server Měšec.cz Pavel Sobíšek, analytik UniCredit Bank.

Podle Petra Sklenáře má smysl přijímat euro až v době, kdy budou rozdíly mezi českou ekonomikou a západní Evropou jen velmi malé. Do té doby je lepší si zachovat plovoucí kurz a samostatnou měnovou politiku. Minimálně zkušenost z Pobaltí ukazuje, že nejhorší variantou je prostá fixace kurzu, protože zůstanou nevýhody obou systémů: ztráta flexibility, svázaná měnová politika, ale současně nevznikají výhody společné měny a společného bankovního a měnové systému. To je potom lepší přijmout přímo euro, řekl serveru Měšec.cz.

A na závěr jedno z občasných osobitých vyjádření Aleše Michla, analytika Raiffeisenbank.