Přísnější Fed – obvyklý spoluviník měnových krizí v emerging markets

Být to před deseti či patnácti lety tak výprodej, který včera potkal ruské trhy, překvapí málokoho. Měnová krize – tedy událost, která včera potkala ruský rubl, byla v průběhu devadesátých let minulého století na tzv. emerging markets vcelku běžnou záležitostí.

Konec konců jednu takovou krizi jsme zažili na vlastní kůži na jaře 1997. V této souvislosti si je třeba uvědomit, že jeden z hlavních spouštěcích mechanismů měnových krizí v emerging markets je zpřísňování politiky americké centrální banky. Mimochodem, když vzpomínáme na měnové krize roku 1997 tak si připomeňme, že jim předcházelo poměrně nečekané zvýšení úrokových sazeb ze strany Fedu na počátku roku, které spustilo odliv kapitálu z těchto trhů.

I proto se dnes pozornost globálních trhů od Ruska může přesunout k výstupům ze zasedání americké centrální banky. Ta politiku sice nezmění, ale důležitá bude její rétorika použitá ať již v komentáři po zasedání či při tiskové konferenci J. Yellenové. A v čem bude analýza Fedspeaku dnes večer důležitá? Skvělá čísla z amerického trhu práce dají vedení Fedu (FOMC) argumenty, aby dále přiostřil rétoriku a upozornil jej na to, že stále podceňuje to, jak agresivní při zvedání úrokových sazeb může být. Půjde zejména o to, zdali z komentáře FOMC vypadne fráze o tom, že mezi koncem kvantitativního uvolňování a začátkem zvyšování úroků uplyne dostatečný čas (considerable time), což je podle šéfky Fedu Yellenové přibližně 6 měsíců. FOMC může buď tuto frázi zjemnit anebo svůj komentář dost zásadně přeformulovat, což by byl pro trh signál, že měnová politika se bude opravdu zpřísňovat.