Přicházejí tvrdá opatření, bude se šetřit. Banky čeká nová daň

Pro banky se chystá nová podoba zdanění. To nejenže může zdražit bankovní služby, ale banka může více riskovat, na svoji záchranu bude mít totiž právo.

Trhy korigují poklesy, oceňují úsporná opatření

Akciové indexy i komoditní trhy začaly na konci května růst. Měsíční propady se jim však smazat už nepodaří, na to byly ztráty příliš robustní. Poslední květnové dny přinesly alespoň částečnou úlevu investorům. Měsíční ztráty by mohly být nižší, než se ještě před pár dny zdálo. Trhy uznaly rychlost a hloubku propadů jako přehnanou a rozhodly se je alespoň částečně zkorigovat. Velmi příznivý byl minulý týden také z pohledu české měny. Růst poptávky po rizikovějších investicích zvýšil zájem o českou měnu, na páru s dolarem vzrostla o 1,5 % k ceně 20,67 Kč. K euru pak koruna zpevňovala o 0,4 % na 25,68 Kč.

Všechny významné světové akciové indexy kromě japonského Nikkei zakončily minulý týden v černých číslech. Pražská burza přidala 3,14 % a zařadila se svým výkonem mezi nejúspěšnější akciové burzy na světě. Pokles rizikové averze byl k vidění i na komoditních trzích. Klesaly pouze některé zemědělské komodity, naopak nejvyšší růst zaznamenaly energie s ropou v čele. Ta v minulém týdnu přidala téměř 8 % a smazala tak třetinu ztrát, které nabrala od začátku měsíce.
Tip: Jak ČEZ ke štěstí přišel

Španělskou spořitelnu musela převzít centrální banka

Nebylo ovšem pouze dobrých zpráv a vzhledem negativním faktům byly i slabé růsty většiny indexů překvapením. Jednou z těch horších zpráv bylo převzetí španělské spořitelny tamní centrální bankou, což ji zachránilo před krachem. Ta se dostala do problémů kvůli svému úvěrovému portfoliu, na které tvrdě dolehlo splasknutí bubliny na španělském realitním trhu. Záchrana problémové spořitelny vyvolala okamžitě obavy, že by se do problémů mohly dostat i ostatní finanční instituce ve Španělsku. To bylo jedním z důvodů, proč agentura Fitch v samém závěru týdne snížila rating Španělska z AAA na AA+ se stabilním výhledem, což mělo na trhy výrazný negativní dopad na konci pátečního obchodování. Trhům nepomohlo ani napětí na Korejském poloostrově kvůli důkazům o potopení jihokorejské korvety torpédem Severní Koreje.

Naopak velký vliv na stabilizaci trhů hrála nová úsporná opatření, která oznámily Německo a Británie. Německo se od příštího roku chystá každý rok snižovat deficit o 10 mld. EUR. Rozhodlo se tak v duchu nového ústavního dodatku z roku 2009, podle kterého by měl být jeho maximální přípustný deficit roven 0,35 % HDP. Této výše by přitom měl deficit dosahovat již v roce 2016. První úsporná opatření oznámil také nový britský ministr financí, který hodlá již v tomto roce škrty na ministerstvech ušetřit 6,2 mld. liber.

Největší evropské ekonomiky se tak přidaly k Řecku a dalším zemím jižní Evropy, které oznámily snahu šetřit už dříve. Španělská vláda schválila ve čtvrtek úspory ve výši 15 mld. euro v letošním a příštím roce. Portugalská vláda se již dříve dohodla na úsporách 2 mld. euro v letošním roce. K debatě o snížení dluhu se také přidala Itálie, které nemusela v minulém roce sanovat bankovní sektor, a proto nemá tak akutní problém s rozpočtovým schodkem jako její sousedé. Ovšem celkový dluh ve výši 115 % HDP nutí šetřit i ji. Prozatím jsou navrženy úspory ve výši 26 mld. euro do konce příštího roku. Je jisté, že tvrdá úsporná opatření budou zmíněné státy bolet a odrazí se na jejich hospodářském růstu a výkonu kapitálového trhu. Tvrdá opatření by mohla pocítit i Česká republika kvůli nižšímu odbytu exportů v těchto zemích.

Mezi další pozitivní faktory se ke konci týdne zařadily zprávy z Číny, která oznámila pokračování v nákupech evropských dluhopisů. Učinila tak jen den poté, co začala evropská média spekulovat o opaku, čímž přispěla ke zvýšení důvěry zejména v evropskou měnu. Ta se začátkem týdne na páru s dolarem propadla až na své čtyřleté minimum, od kterého se ale následně dokázala odrazit. Přesto si euro v květnu prošlo jedním z nejhorších měsíců své historie, když proti dolaru ztratilo 6,5 % ze své hodnoty.

Chystá se nová daň pro banky

V průběhu týdne se však také začala diskutovat nová daň, která by měla být uvalena na bankovní sektor.  Odvádět by ji měly banky ve všech členských státech Evropské unie. Cílem této daně by bylo předejít budoucím záchranám bankovních institucí z veřejných prostředků. Peníze by se odváděly do speciálního fondu mimo státní rozpočet. S nápadem přišla Evropská komise a dostalo se mu rozporuplného přijetí. Některé země se ještě před zveřejněním finálního návrhu postavily tvrdě proti. Velká Británie či Francie vidí v nové dani více problémů než výhod, s podobným postojem zatím vystupují také zástupci České republiky. Daň by měla největší smysl, kdyby byla zavedena v globálním měřítku kvůli potenciálnímu znevýhodnění evropských bank na globálních trzích. USA a Kanada už ale také předběžně vyjádřily svůj nesouhlas. O osudu návrhu bude rozhodovat zřejmě až summit zemí G20, který se bude konat v průběhu příštího měsíce. Přesto to prozatím vypadá pozitivně a návrh by neměl být schválen. Více: Tobinova daň ožívá: Splatí banky společenský dluh?

Dopady této daně by byly přeneseny na klienty a zdražily by bankovní služby. Navíc by daň otevřela cestu morálnímu hazardu, kdy by každá banka mohla více riskovat, protože by měla na záchranu právo. Klienti by mohli přestat vybírat bankovní domy podle důvěryhodnosti s tím, že by stejně nemohly zkrachovat. To by přidusilo konkurenční boj. Navíc jakákoliv nová daň by šla proti hospodářskému oživení a mohla by ohrozit či omezit ekonomický růst.

Anketa

Jak se daří vaším investicím?

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 31. 5. 2010 9:44