Price Action nebo indikátory – co je lepší?

Technickou analýzu drobní obchodníci používají více. Mohou obchodovat s cenovým grafem nebo s pomocí technických indikátorů. Co je tedy lepší?

V jedné z dřívějších kapitol jsme si vysvětlili, že obchodník má možnost obchodovat na burze na základě takzvaných technických, nebo fundamentálních ukazatelů. Řekli jsme si také, že obchodování s pomocí technické analýzy je u drobných obchodníků běžnější a že takový obchodník může obchodovat čistě s pomocí cenového grafu, nebo s pomocí takzvaných technických indikátorů. Co je tedy lepší a jaký přístup si vybrat? Čtěte také: Technická a fundamentální analýza v tradingu

Cenové grafy nebo technické indikátory?

Dostáváme se k tématu, které je pro mnohé poměrně kontroverzní, ale často také zdrojem zbytečné frustrace a zklamání z nepochopení podstaty úspěšného tradingu. Nad otázkou, zdali je lepší obchodovat s čistými cenovými grafy nebo je dobré zapojit do analýzy také některé indikátory, se pozastavují snad všichni začínající obchodníci. Než se pustíme do porovnání a zmíníme výhody a nevýhody obou přístupů, ukážeme si blíže, co tyto jednotlivé oblasti technické analýzy zhruba představují.

Témata jsou to skutečně velmi rozsáhlá a není v našich silách vám prostřednictvím jednoho článku ukázat vše z oblasti Price Action a obchodování s indikátory. Proto jsme se rozhodli ukázat vám, na co se obchodníci nejčastěji zaměřují a jak obvykle postupují v rámci analýzy trhu. Čtěte také: Jak vybrat brokera a neprohloupit?

Price Action

Price Action můžeme volně přeložit jako „chování ceny“, ale ve většině světa se mezi obchodníky zažilo anglické označení. Obchodník provádějící technickou analýzu tímto způsobem obvykle sleduje čistý cenový graf a zaměřuje se především na strukturu trhu. V této struktuře se snaží zorientovat a najít určitá místa, kde očekává specifickou cenovou akci např. výskyt některé cenové formace pro načasování vstupu apod.

On-line škola tradingu na serveru Měšec.cz

Server Měšec.cz vám přináší kompletní, sofistikované a vysoce praktické on-line kurzy obchodování na burze pro úplné nováčky a začátečníky, koncipované jako Finančníkovu on-line školu tradingu.

Struktura trhu

O struktuře trhu jsme se již v rámci našeho seriálu krátce zmiňovali. Pro obchodníka využívajícího Price Action jsou nejčastějšími pomůckami pro definování struktury trhu support/resistance úrovně a cenové swingy. Tato dvě základní vodítka pomáhají obchodníkovi určit si místa na cenovém grafu, která mohou nabízet určitou výhodu a zajímavý poměr mezi riskem a případným ziskem.


Autor: Finančník.cz

Graf Price Action obchodníka vypadá velmi často takto „jednoduše“. Veškeré informace, které potřebuje k obchodování, jsou pro něj k dispozici na čistém cenovém grafu pouze s vyznačením důležitých cenových úrovní.


Autor: Finančník.cz

Podle struktury cenových swingů může Price Action obchodník poměrně přesně určovat převažující trend na trhu a v souladu s ním plánovat své obchody.

Mnoho intradenních obchodníků používá metodu obchodování tzv. „na více timeframe“, což není nic jiného než analýza vývoje ceny na různých časových grafech. Obchodník obvykle začíná posouzením denního grafu vývoje ceny a poté přechází např. na 30minutový graf. Na těchto časových rámcích vyhledává zmíněné oblasti support/resistance úrovní. Samotné obchodování pak probíhá obvykle na nižších časových rámcích jako např. 3minutovém grafu, který umožňuje vyhledání vstupní cenové formace pro správné načasování vstupu.

Konkrétní ukázku takové analýzy si ukážeme v dalším díle seriálu.

Obchodník tedy hledá v rámci struktury trhu na cenovém grafu místa, která nabízí vyšší pravděpodobnost správného určení dalšího cenového vývoje. Pro samotné načasování vstupu obvykle používá např. cenové formace spolu se sledováním uskutečněných obchodů.

Cenové formace

Cenové formace jsou staré jako grafy samotné. Obchodníci vyhledávají tyto formace na grafech a pomocí nich časují své vstupy a výstupy z trhů. Jak jsme si již vysvětlovali, cenové formace mají svůj logický základ a představují ve skutečnosti obraz rozložení sil nabídky a poptávky.


Autor: Finančník.cz

15. února se na trhu německých dluhopisů Euro Bund vytvořila v rámci intradenní seance ukázková formace „dvojitý vrchol“. Jelikož se tato formace vyskytla právě na významnější S/R úrovni, nabídla ideální příležitost k prodeji.

Mnoho z vás si jistě položí otázku: „Jak obchodovat v případě, kdy trh výrazněji trenduje? Kdy do trendu vstoupit?“

Toto je otázka, kterou se zabývají všichni trendoví obchodníci obchodující v souladu s převažujícím trendem. Smyslem trendového obchodování je minimalizovat riziko, využít maximálním možným způsobem potenciál cenového pohybu a současně nestát proti síle, která trend pohání. Bodům v trendu, které tato kritéria splňují, se říká korekce. Čtěte také: Co a kde obchodovat: Obchodní instrumenty, burzy a trhy

Jak ale do takové korekce vstoupit a jak poznat vhodný okamžik pro vstup do pozice? Price Action obchodník může i v tomto případě využít zmíněné support/resistance úrovně a obchodovat tzv. flipy.

Flipy jsou situace, kdy se resistance úroveň mění na support a naopak. Jedná se o velmi silnou obchodní taktiku, která má pevný logický základ a kterou mohou využívat obchodníci na všech časových rámcích – od týdenních grafů, přes denní, až po intradenní. Více vysvětluje následující ukázka.


Autor: Finančník.cz

Místa označená zeleným obloukem představují korekce v rostoucím cenovém trendu. Obchodník, který chce vstoupit do trendujícího trhu, má dobrou příležitost v podobě tzv. flipů. Na ukázce trh nabídl během 7 hodin zhruba 6 obchodních příležitostí. 

Vstupy na flipech nabízí velmi dobrý poměr rizika a ziskového potenciálu. Obchodování flipů samozřejmě vyžaduje určitý cvik a praxi. Obchodník si musí umět počkat na dny, kdy trh trenduje a nabízí takovéto příležitosti.

Všechny zmíněné pomůcky je možné doplnit o další nástroje. Mohou to být nástroje umožňující např. sledování objemu obchodování, které lze používat několika způsoby. Někteří obchodníci při časování svých vstupů nebo výstupů z obchodů používají pokročilejší funkci zvanou Time and Sales. Tento nástroj lze nalézt ve většině pokročilejších obchodních platforem. Umožňuje sledovat množství a objem aktuálně prováděných obchodů a také umožňuje rozlišit, zdali šlo převážně o nákupy nebo prodeje. Obchodníci pak sledují Time and Sales pro potvrzení předpokládané cenové akce.


Autor: Finančník.cz

Zelené řádky představují nákupy za aktuální cenu Ask (cena nabídky) a červené naopak prodeje za cenu Bid (cenu poptávky). Poslední uskutečněný obchod byl nákup v objemu 50 kontraktů za cenu 142.46. Výpis představuje dění na trhu za posledních 60 vteřin obchodování a lze z něj usoudit, že v tomto intervalu převažovaly nákupy, a to jak z pohledu objemu, tak počtu transakcí.

Indikátory

Indikátory stojí pro mnohé na pomyslné opačné straně technické analýzy s Price Action. Důvodem proto toto zařazení bývá obvyklá snaha obchodníků „obejít“ potřebu analyzovat samotnou cenu resp. cenový graf a nechat tuto práci raději na indikátorech.

Indikátor představuje určitý matematický vzorec, v grafické podobě pak nejčastěji křivku. Jak může takový indikátor v praxi vypadat?


Autor: Finančník.cz

Na ukázce vidíme 2 druhy indikátorů. Prvním typem je klouzavý průměr (červená a modrá křivka v oblasti cenového grafu) a dále indikátor nazvaný „Commodity Channel Index“ s označením CCI.

Indikátory vycházejí nejčastěji ze samotné ceny, ale může do nich být započítáván také např. údaj o objemu obchodování apod. Pro indikátory platí, že jakákoliv změna v hodnotě indikátoru se projeví pouze tehdy, dojde-li ke změně samotné ceny. Proto se také indikátory často označují jako „zpožděné“ vůči ceně. Toto chování indikátorů někteří obchodníci vnímají jako jejich nevýhodu. Za výhodu můžeme naopak považovat to, že indikátor je obvykle schopen cenový vývoj určitým způsobem „vyhladit“ (jako to dělá např. klouzavý průměr) a zjednodušit tak obchodníkovi například určení trendu v trhu.

Obchodníci využívají indikátory především k načasování vstupů, ale někteří také k posouzení struktury trhu. Na předchozí ukázce je například zřetelně vidět, jak přesně klouzavý průměr vystihuje převládající trend v trhu.

Zde je potřeba zmínit něco, čemu se říká „perioda indikátoru“. Periodou označujeme počet cenových úseků, které jsou pro výpočet použity. Hodnota klouzavého průměru MA 34 (z angl. moving average) se vypočítá jako průměry ceny předchozích 34 cenových úseček. Na předchozí ukázce jsou indikátory nastaveny následujícím způsobem:

  • Červený klouzavý průměr: perioda 34
  • Modrý klouzavý průměr: perioda 204
  • Červený indikátor CCI: perioda 14
  • Modrý indikátor CCI: perioda 50

Všimněte si, jak se vzrůstající periodou klesá „citlivost“ indikátoru. Pokud tedy například potřebujeme znát dlouhodobější cenový trend, použijeme indikátor s nastavením delší periody. Indikátor s kratší periodou je pak vhodný pro krátkodobější trendy.

Jak ale využít například indikátor CCI pro načasování vstupů? Využijeme vlastnosti tohoto indikátoru, který ve skutečnosti vyjadřuje „momentum“ (zrychlení) trhu určitým směrem. V tomto případě tedy na indikátoru hledáme momentum do směru trendu.


Autor: Finančník.cz

Zatímco oba klouzavé průměry nám dávají jasný signál o směru trendu, indikátor CCI nám umožňuje načasovat vstupy právě do korekcí v trendu, na kterých se mění momentum zpět do směru původního trendu. Očekáváme protnutí nulové osy na CCI směrem vzhůru. Vstup časujeme na úsečku, která koresponduje s protnutím linky na indikátoru CCI. Tečkovaně jsou vyznačeny vstupy, které nejsou jednoznačné. V prvním případě je „příliš brzy“. Nemáme ještě potvrzen trend skrze klouzavé průměry. V posledním případě CCI neprotnulo nulovou osu zespodu, ale pouze se „odrazilo“ od nulové linie. Agresivnější obchodníci by pravděpodobně vstoupili do pozice i v tomto případě.

Jak je tedy z příkladu výše patrné, vhodná kombinace dvou indikátorů – klouzavého průměru a CCI – nám může přesně říci, kdy je nejvhodnější doba nákupu, nebo prodeje. Na podobných principech je postavený i obchodní systém autorů tohoto seriálu, systém s názvem FinWin.

Co je tedy lepší? Price Action nebo indikátory?

Nelze říci, že by obchodování Price Action bylo efektivnější, než obchodování s indikátory, nebo naopak. Vše záleží na osobních preferencích a na tom, co obchodníkovi vyhovuje více a co méně. Čtěte také: Kdo je trader a kdo investor?

Nabízí se však také možnost využít výhod obou metod technické analýzy. Mnohým začínajícím obchodníkům indikátory často pomáhají překonat první nejistoty v trzích a usnadnit jim techniku obchodování a rozhodování. Vybudovat si cit pro Price Action nějakou dobu trvá, proto někteří volí indikátory právě z důvodu snadnějšího časování vstupů do trhu. Jak obchodník postupně získává zkušenosti a cit a některé cenové formace se mu stávají více povědomé, velmi často pak používání indikátorů omezuje na minimum nebo je ze svého obchodování úplně vypouští.

Ať už si tedy obchodník zvolí některý indikátor nebo ne, vždy je potřeba nejprve zaměřit se na strukturu trhu, určit si předem oblasti, ve kterých bude vyhledávat vstupy a poté se případně rozhodovat o vstupu do obchodu. Pak už záleží jen a jen na osobních preferencích obchodníka, zdali k tomu nějaký indikátor využijete nebo ne.

Smutnou skutečností zůstává, že mnoho obchodníků se snaží bezhlavě následovat samotné signály indikátorů s vidinou rychlého zbohatnutí, aniž by brali v úvahu, jaká je celková situace na trhu. Tohoto počínání by se měl každý obchodník vyvarovat a měl by se snažit přistupovat k analýze trhů komplexněji, ale současně si vše zbytečně nekomplikovat. Jen tak má solidní šanci v tomto někdy nelehkém byznysu uspět. Ty nejjednodušší metody se totiž velmi často ukazují být těmi nejefektivnějšími.