Prázdniny náladě v ekonomice nepomohly

Prázdniny a teplé počasí náladě v ekonomice příliš nepomohly. Souhrnný indikátor mírně klesl na –3,4 bodu, výsledná hodnota tak letos neustále kolísá.

Prázdniny a teplé počasí náladě v ekonomice příliš nepomohly. Souhrnný indikátor mírně klesl na –3,4 bodu, výsledná hodnota tak letos neustále kolísá. Zhoršení nálady má na svědomí sektor služeb, který výrazně propadl z 23,3 bodu na 19,7 bodu a také částečně spotřebitelé. Ostatní sledované segmenty ukázaly pozitivnější pohled. V sektoru služeb zavládl v červenci pesimismus. Hodnocení současné situace klesá, a stejně tak očekávání na následujících pár měsíců. 

Rozhodující váhu v celém indikátoru má průmysl, který tvoří dvě pětiny tohoto ukazatele. Hodnota v průmyslu rostla z –9,7 bodu na 7,7 bodu. Růst optimismu je spojený hlavně se zahraniční poptávkou, která je stále klíčová pro celý český průmysl a tím i ekonomiku. Průmysl také očekává, že v příštích měsících bude růst jeho produkce, což je zásadní a pro ekonomiku dobrá zpráva. Hlavní problém, který průmysl aktuálně trápí, je stále nedostatečná poptávka, která brzdí celý obor. Pokud bude růst zahraniční poptávka, tak se i průmyslu bude dařit dobře. 

Pozitivní hodnota tentokrát přišla i ze stavebnictví. Růst z –53,5 bodu na –48 sice neznamená konec krize stavebnictví, ale jde o znatelné zlepšení. Na stavebnictví se mírně pozitivně podepsaly letošní povodně, kdy stavební firmy očekávají vyšší aktivitu a zájem o jejich služby. Jak od konečných spotřebitelů při opravách a rekonstrukcích, tak i od firem a hlavně státu, který se podílí a bude podílet například na opravách zničené infrastruktury. To by mělo jednorázově podpořit české stavebnictví, které je dlouhodobě v útlumu a vyfukuje předkrizovou bublinu. 

Nemalou roli hrají ale spotřebitelé. Jejich nálada tentokrát klesla z –19 bodů na –20,5 bodu. Přestože meziměsíčně jde o horší číslo, tak v dlouhodobém měřítku je jasně vidět zlepšení a rostoucí trend. Na spotřebitele výrazně pozitivně působí nízká inflace, která je nenutí tolik spořit, což by se v budoucnu mohlo projevit ve větší ochotě utrácet a zvednout domácí spotřebu. Tím by spotřebitelé mohli konečně rozseknout začarovaný kruh ekonomické krize. Naopak ale negativní vliv má nezaměstnanost, která se stále více začíná projevovat na očekávání spotřebitelů a jejich plánování. Lidé vnímají její vyšší hodnotu a horší situaci na trhu práce.