Pravděpodobnost řeckého euro-exitu roste, co můžeme čekat?

Eurozóna včera pozastavila část plánovaných plateb do Řecka (1 mld. eur) a vyslala tím tamním politikům první varovný výstřel.

Německý ministr financí Schauble současně zopakoval, že nemůže Řeky nutit zůstat v eurozóně, pokud nebudou schopni přijmout další úsporná opatření. Bohužel se nezdá, že by tlak evropských politiků na Řecko měl nějaký smysluplný efekt. Země spěje nezadržitelně k předčasným volbám a extrémní levice (ostře odmítající dohodnuté škrty) pomalu posiluje v předvolebních průzkumech. Podle interních průzkumů hlavních politických stran by v tuto chvíli dokonce vyhrála volby s podporou až 25 %. Vystoupení Řecka z eurozóny tak již dávno není scénářem s mizivou pravděpodobností, ale reálnou variantou s pravděpodobností blížící se 50 %.

V případě realizace plánů extrémní levice (zastavení splátek dluhu, znárodnění bank) by se pravděpodobně okamžitě zastavil příliv záchranných peněz z eurozóny a MMF. Jelikož je stát stále v primárním deficitu, byl by velice rychle tlačen k zavedení vlastní měny, aby měl na výplatu penzí a mezd ve státní správě. Dopad zavedení drachmy na hospodaření státu by nemusel být až tak drastický, protože primární deficit Řecka již není nijak hluboký. Na druhou stranu soukromý sektor (banky, podniky, domácnosti) je stále hodně závislý na zahraničním financování -deficit běžného účtu platební bilance je stále nad 10 % HDP a zavedení drachmy by nastartovalo skokové vyrovnání této nerovnováhy inflační cestou.

V důsledku toho by většina Řeků s úspory na účtech u domácích bank (v nových drachmách) rychle a velice výrazně reálně zchudla. Na druhou stranu, díky již proběhlé řízené restrukturalizaci řeckého vládního dluhu v držení řeckých bank a kapitálové pomoci pro řecký bankovní sektor, by nemuselo Řecko po vzoru Argentiny nutně zažít sérii bankovních runů, která fakticky vedla k úplnému vymazání soukromých úspor.

Z pohledu eurozóny pak bude důležité, jak dokáže ztlumit nákazu nastartovanou řeckým exitem. Při pohledu na reálné znehodnocení řeckých úspor, mohou Portugalci, Španělé a další slabší články eurozóny zažít zrychlený odliv vkladů ze svých bankovních systémů.

To na periferiích ještě zhorší již tak špatnou dostupnost prostředků na poskytování domácích úvěrů a na nákupy dluhopisů vlastních vlád. Nastartované nákaze může primárně zabránit pouze ECB, která v případě řeckého exitu bude muset periferní trhy masivně zalívat levnými penězi. ECB ale současně sama vykáže vůči řeckým bankám ztrátu přes 170 mld eur (tolik činí pohledávky za řeckými bankami v systému TARGET) a ochota dál pomáhat periferiím proto nemusí být zrovna velká…