Porážka strany Merkelové v zemských volbách vzbuzuje obavy o německou kasičku

Euro sráží obavy o vývoj v Řecku i nepříznivé výsledky pro stranu Angely Merkelové. Odkud by brala Evropa na úsporné balíčky?

Zprávy a události

Průmyslová výroba v eurozóně v březnu poklesla o 0,3 % m/m (trh očekával růst o 0,4 %). Meziročně byla nižší o 2,2 %. Německý HDP v Q1 12 vrostl o 0,5 % q/q (trh +0,1 %). Francouzský HDP pak v souladu s očekáváním mezikvartálně stagnoval.

Polská peněžní zásoba v dubnu poklesla o 0,5 % m/m po růstu o 0,3 % v únoru.

Ani pondělí nebylo pro euro příznivé

Euro navázalo na ztráty z minulého týdne a v pondělí opět oslabovalo. Kurz USD/EUR se posunul z ranních úrovní pod 1,2900 na 1,2820. Důvodem negativního sentimentu vůči společné evropské měně jsou rostoucí obavy ohledně odchodu Řecka z EMU, navíc porážka strany německé kancléřky v zemských volbách oslabila pozici hlavního garanta úsporných balíčků v unii. Špatně dopadla i březnová průmyslová výroba v EMU, která poklesla o 0,3 % m/m, zatímco trh očekával růst o 0,4 %. Za meziměsíčním poklesem stojí propad ve výrobě energií o 8,5 % m/m (únorové mrazy totiž zvýšily výrobu v tomto sektoru), který nebyl dostatečně vykompenzován růstem ve zpracovatelském průmyslu. Z pohledu jednotlivých zemí si v březnu polepšilo Německo (+1,3 %) a také Itálie (+0,5 %), naopak propad byl zaznamenán ve Francii, Španělsku a Holandsku. Za celé první čtvrtleté si průmysl v EMU pohoršil o 0,5 % q/q po –2,0 % v Q4 11 – průmyslový sektor se tak nachází v recesi. Dnes ráno po zveřejněném lepším HDP za německou ekonomiku euro korigovalo mírně svoje ztráty na 1,2850 USD/EUR.

Dnes se dočkáme předběžných odhadů HDP v EMU. Za celou eurozónu by HDP mělo poklesnout o 0,2 % q/q, což by mělo potvrdit předpokládanou technickou recesi (v Q4 11 se HDP snížil o 0,3 % q/q). Německo zaznamenalo oživení (+0,5 % q/q), na druhou stranu recese by se měla více prohloubit ve Španělsku a Itálii. Propad by měl zaznamenat také německý ZEW index, kde sehrají negativní roli zvýšené výnosy u státních dluhopisů jižních zemí EMU a pokles akciových trhů. Dnes bude také pokračovat setkání ministrů financí EU, sejde se také německá kancléřka Merkelová s novým francouzským prezidentem Hollandem (který by raději prosazoval prorůstová opatření než šetření).

Nakonec zajímavá data budou zveřejněna i v USA. Kromě spotřebitelské inflace za duben a březnového čistého přílivu dlouhodobých prostředků do USA se dočkáme i maloobchodních tržeb. Ty by se měly v březnu zvýšit o 0,2 % m/m, po očištění o volatilní prodej aut a pohonných hmot pak o 0,4 %. Naši kolegové z SG jsou ve svých odhadech pesimističtější, když u celkových tržeb vidí pokles o 0,2 %.

Zvýšená averze k riziku poslala regionální měny ke slabším úrovním

Na začátku týdne panovala na finančních trzích špatná nálada a zvýšená averze k riziku se promítla i na regionálních měnách. Polský zlotý vůči euru ztrácel odpoledne ve čtyři hodiny přes jedno procento, mírně více oslaboval maďarský forint. Nevedlo se však ani české koruně, která se posunula z ranních úrovní okolo 24,30 CZK/EUR na 25,45. Důvodem zhoršené nálady je zejména situace kolem Řecka, když se zvyšují obavy z odchodu této země z eurozóny. Nicméně investory nepotěšila ani průmyslová výroba v EMU, která v březnu poklesla o 0,3 % m/m.

Včera jsme se žádných ekonomických dat v regionu nedočkali, dnes tomu ovšem bude jinak. Stejně jako v eurozóně budou zveřejněny první odhady HDP za první čtvrtletí letošního roku (v Česku a Maďarsku). V Polsku pak bude zveřejněna dubnová inflace, která by měla stagnovat na úrovni 3,9 % y/y. Dle předběžného odhadu HDP by si maďarská ekonomika měla na začátku letošního roku pohoršit o 0,5 % q/q, česká ekonomika by se naopak měla růstem o 0,1 % q/q dostat z mírné recese zaznamenané v druhé polovině loňského roku (pokud ovšem ČSÚ nezreviduje data za toto období směrem nahoru, jelikož český HDP poklesl pouze marginálně o 0,1 % q/q v Q3 i Q4 2011). Některé modely nám dokonce indikovaly, že by HDP mohl růst i o více než 0,1 % q/q, proto vidíme riziko spíše směrem nahoru. Z poptávkového pohledu by kromě fixních investic měla poklesnout vládní spotřeba a patrně i spotřeba domácností, pozitivní příspěvek očekáváme pouze od čistých exportů (ten by nicméně měl být dostatečně velký k tomu, aby vykompenzoval negativní vývoj v ostatních složkách). Z pohledu nabídky by se mělo dařit službám v privátním sektoru, u průmyslu očekáváme pokles přidané hodnoty o 0,7 % q/q a ve stavebnictví o 5,7 % q/q.

Česká swapová výnosová křivka v pondělí poklesla po své celé délce, kratší konec o 2 bb a delší o 3 bb. U státních dluhopisů převládal zájem prodávat (zejména u delších maturit), což vedlo ke zhoršení ASW spreadů. Ministerstvo financí také zveřejnilo emisní kalendář na červen, kdy plánuje celkem tři emise státních dluhopisů v celkovém objemu 9 až 15 mld. CZK (znovuotevření emise dluhopisů VAR/17, VAR/23 a 3,85%/21).