Polsko je možná jedinou zemí EU, která se vyhne recesi

Nepříznivá ekonomická situace, která Polsko provázela v minulých dekádách, zatímco zbytek kontinentu zažíval růst, začíná přinášet ovoce. Zdá se, že Polsko se jako jedna z mála zemí Evropské unie vyhne v letošním roce recesi.

Polská ekonomika rostla ve 2. kvartále o meziročních 1,1 %, což překonalo výrazně očekávání analytiků, které se pohybovalo okolo 0,5 %. Nejvyšší hospodářský růst v EU za toto období byl podpořen zejména exportem a domácí spotřebou. Vezmeme-li v úvahu růst o 0,8 % v 1. kvartále, v prvním půlroce 2009 tak polská ekonomika rostla o 1 %. Tento neočekávaný výsledek tak zvýšil pravděpodobnost, že Polsko se jako jedna z mála zemí EU nepropadne v letošním roce do recese, dalším kandidátem na pozitivní růst je ještě Řecko. Pro Polsko to tak bude 14. rok v řadě s růstem hospodářství, zatímco eurozóna a okolní země již několik kvartálů zaznamenávají pokles HDP.

graf

Důvodem této odolnosti vůči hospodářské krizi je, že polská ekonomika není závislá na exportu v tak vysoké míře jako ekonomika česká, slovenská či maďarská. V Polsku představuje významnou část HDP spotřeba domácností a firem. Jednoduše řečeno, Polsko ve větší míře spotřebovává to, co vyrobí. Proto ani krize ve světovém hospodářství neměla tak výrazný dopad na průmyslovou produkci. Polsko zaznamenalo v červenci propad průmyslové výroby meziročně jen o 4,6 %, v ČR se jednalo ve stejném období o více než 18 %. Lze tedy říci, že polská ekonomika je ve vyšší míře diverzifikovaná, stejně tak i export, například na Slovensku a v České republice představují podstatnou část exportu auta a automobilové součástky, v Polsku se jedná o stroje a zařízení. Pozitivní dopad na export mělo prudké oslabení zlotého v 1. kvartále. Pobaltské země, které mají navázané domácí měny na euro, vykazují mnohem prudší propady hospodářství. Například v Litvě a Lotyšsku klesl HDP v 2. kvartále meziročně zhruba o 20 %. Podobné téma: Turecká riviéra je v kurzu – jak je na tom ale turecká ekonomika?

Spotřebitelská poptávka v letošním roce taktéž odolává, lidé v žádném případě nenechávají peněženky doma. V meziročním srovnání maloobchodní tržby svižně rostou, do záporných čísel se meziroční růst letos dostal jen mírně v únoru a březnu. V červenci maloobchodní prodeje překvapivě rostly meziročně o 5,7 %, trh čekal jen 1,4 %. Výhled na spotřebu a HDP ve třetím kvartále proto zůstává příznivý. Opět pro srovnání, v České republice se maloobchodní prodej nachází v záporných číslech již od konce minulého roku.

Existuje zde ale také riziko, že spotřeba v následujících kvartálech už nebude tím hlavním tahounem. Nezaměstnanost se totiž pomalu šplhá výše. V lednu letošního roku se míra nezaměstnanosti dostala nad magickou hranici 10 %, v březnu se již nacházela na 11,2 %, v letních měsících se ustálila pod 11 %. Spotřeba domácností a investice firem představují také významný faktor pro vývoj státního rozpočtu – tedy na straně příjmů. V posledních měsících rostly obavy o výši schodku státních financí v roce 2010, který bude vyšší než v letošním roce a dosáhne na 5 % HDP. V letošním roce je cílen schodek 4,7 % HDP. Státní dluh tak pravděpodobně zůstane pod 50 % HDP, existovaly ale obavy, že by v příštím roce mohl vzrůst až k 55 % HDP (maastrichtské kritérium pro státní dluh je 60 % HDP).

Vůle k přijetí eura nechybí

Loni v září si polská vláda vytyčila cíl adoptovat euro v roce 2012. Toto rozhodnutí bylo hodnoceno jako ambiciózní, ovšem pro všechny zúčastněné to byl jasný signál alespoň toho, že vůle k přijetí eura nechybí. V srpnu letošního roku bylo Polsko nuceno tento cíl opustit a prozatím si další cíl nestanovilo. Důvodem byla zhoršující se ekonomická situace, a s tím i výhled na deficit státního rozpočtu, který je jedním z maastrichtských kritérií (maximálně ve výši 3 % HDP). V loňském roce polská vláda ještě předpovídala růst ekonomiky v roce 2009 o 3 %, dnes už se hovoří spíše o 1,5 %. Nízký hospodářský růst má negativní dopad na státní rozpočet, kde se ještě v příštím roce předpokládá postupný růst deficitu. I když vůle srazit výdaje současné vládě nechybí. Polsko má ještě dlouhou cestu k přijetí eura, ale jednoznačně je vnímáno jako další země po Slovensku, kde k přijetí eura dojde. V současnosti se hovoří o letech 2013–2014.

Největší potenciál posílení skrývá polský zlotý

Polský zlotý byl těžce zasažen finanční krizí a následným poklesem ve světovém hospodářství. Přestože má Polsko zdravější ekonomický základ než okolní země, a překvapivě dobrý výsledek HDP v 2. kvartále tento fakt potvrdil, zlotý v posledním roce ztrácel daleko více než ostatní východoevropské měny, například i více než česká koruna, jak je vidět z následujícího grafu. Podobné téma: Jak porozumět měnovému trhu?

graf 2 lv 2009

Historicky nejsilnější úrovně k euru dosáhl zlotý na začátku srpna 2008 na EUR/PLN 3,20, poté ho čekal prudký pád. Do poloviny února letošního roku tak zlotý k euru ztratil 34,5 % a zastavil se na kurzu 4,93 za euro, pro srovnání koruna ztratila jen 22 %. Oslabení zlotého je díky příznivým fundamentům v současnosti vnímáno jako nespravedlivé. Aktuálně se zlotý obchoduje na úrovni 4,12 za euro.

Aktuální kurzy vybraných měn naleznete v kurzovém lístku

Dle nejnovějšího průzkumu agentury Reuters by měly středoevropské měny v příštích měsících zpevňovat. V horizontu 12 měsíců by si největší zisky měl připsat právě polský zlotý, který bude podporován příznivými makroekonomickými ukazateli. Ty budou mít vliv i na úrokové sazby, které v Polsku zůstávají na atraktivní úrovni. Příznivé fundamenty podporují jejich zachování, další snižování se prozatím neočekává. Sazby na vyšší úrovni podporuje hospodářský růst a silná poptávka. Koncem loňského roku začala prudce opadat vlna inflace, centrální banka proto také přistoupila k razantnímu snížení referenční úrokové sazby z 6 % postupně až k dnešním 3,50 %. Stále se ale jedná o mnohem vyšší sazby než v České republice (1,25 %) nebo eurozóně (1,0 %), přičemž polská ekonomika je oproti jmenovaným v dobré kondici. Podobné téma: Proč některé měny ztrácejí půdu pod nohama?

Pozitivním faktorem bude pro zlotý jistě i fakt, že polská vláda má za cíl přijmout euro. Před samotným přijetím eura a stanovením konverzní kurzu mají domácí měny tendenci posilovat, neboť i samotná země se většinou snaží vyjednat co nejsilnější směnný kurz. Rizikem samozřejmě pro zlotý i ostatní středoevropské měny zůstává riziková averze na trzích. Ta se v posledních měsících uklidnila a naopak investorům vůbec nechyběl rizikový apetit, nicméně pokud by v následujících měsících došlo k výraznějším propadům na světových finančních trzích, pocítily by to nepříjemně i středoevrop­ské měny.

Anketa

Jaká země přijme euro jako první?