Polsko mezi deflací a růstem: snižování sazeb na pořadu dne?

Polsku se ekonomicky relativně daří, z hlediska měnové politiky ale trvá na jedné straně relativně silná domácí poptávka, na druhé straně výrazně protiinflační externí prostředí. Jak se s tím vypořádá polská centrální banka?

Polsku se ekonomicky relativně daří: pokračuje stabilizace průmyslu a spotřeba domácností dále roste. Z hlediska měnové politiky ale trvá situace nesoucí jistou podobnost té v USA –  na jedné straně relativně silná domácí poptávka, na druhé straně výrazně protiinflační externí prostředí. Jak se s tímto dilematem vypořádá na svém blížícím se březnovém zasedání polská centrální banka (NBP)?

Jak už bylo řečeno, polský průmysl se stabilizuje –  v prosinci přidal více než  5% meziročně, v lednu  4%. To je v souladu s tím, co naznačil index PMI, který se v posledním čtvrtletí roku 2014 vrátil zpátky nad 50. Vzhledem k tomu, že v lednu poskočil výrobní PMI na skoro roční maximum (55,2), lze čekat, že průmysl bude pokračovat v růstu i v první polovině roku 2015 a to dokonce rychlejším tempem. 

Na straně poptávky domácností sice poslední maloobchodní tržby zklamaly, když v prosinci přidaly jenom 1,8% r/r a v lednu stagnovaly, ve světle klesající nezaměstnanosti (11,5%) a silného růstu mezd (nominální mzdy +3,7% r/r) a rostoucí spotřebitelské důvěry však má jestřábí křídlo polské centrální banky stále dost argumentů na to, aby na snížení sazeb nemuselo pomýšlet.  A to i navzdory tomu, že inflace v prosinci dále prohloubila pokles (z –0,6% na –1% r/r), zejména kvůli poklesu cen potravin (-3,5%) a paliv (-6,5%); klesají však i ceny oblečení (-5%). Poptávkové tlaky jsou nulové, stejně tak i tlaky nákladové (index výrobních cen klesl v prosinci o 2,5% r/r).

Polská centrální banka tak i na svém březnovém zasedání zůstane rozpolcená mezi deflací (např. člen měnově-politického výboru NBP Bratkowski požaduje snížení sazeb o 100 (!) b.b.) a hospodářským růstem. K argumentu “růst“ se na posledním zasedání NBP přidal i argument „finanční stability“ – vzhledem k 600 tis. hypotékám denominovaným ve švýcarských francích a lednovému rozhodnutí švýcarské centrální banky opustit „floor“ (1,20 proti euru) je u jestřábů v polské centrální bance ještě menší chuť ubírat na výnosové atraktivitě polského zlotého. Dle nás však nakonec převládne, byť možná těsně,  argument záporné inflace – bude totiž zveřejněna nová prognóza, která ukáže na mnohem delší období záporné inflace než se původně čekalo.  Prozatím se sice inflační očekávání do deflačních nepřeklopila, sama centrální banka však vyzývá k opatrnosti ohledně výpovědné schopnosti měření očekávání v dobách záporné inflace. Zadruhé, rizika jsou rozložena jasně asymetricky – snížení sazeb pokud není nutno určitě nezpůsobí takový náklad jako jejich nesnížení pokud nutné je.  Otázkou tak zůstává pouze to, zda sazby klesnou o 50 nebo o 25 b.b. – obojí je možné, vzhledem k jestřábí opozici bych však spíše čekal menší krok.