Polská rarita – kladné reálné úroky – možná brzy zmizí

Polsko je momentálně zemí, kde se stále ještě nacházejí tzv. pozitivní reálné úrokové sazby.

Lidsky řečeno úrokové sazby po odečtení inflace (skutečné či očekávané) zůstávají u našich sousedů kladné. Až do nedávna byly přitom reálné úrokové sazby zcela běžnou záležitostí – v rychle se rozvíjejících ekonomikách jako je např. ta polská naprosto přirozenou. Časy se však mění a tak dnes střadatelé, jedno zda ti domácí či zahraniční, mají velký problém ukládat své úspory tak, aby se jim reálně množily.

V pozadí nízkých či dokonce záporných reálných úrokových sazeb hledejme především velmi mdlý růst. Ten nejenže z fundamentálního pohledu “nedovoluje” disponovat kladnými reálnými úroky, ale navíc podporuje soutěž o to, která centrální banka učiní svou měnu slabší s cílem podpořit vlastní ekonomiku. Mocným nástrojem centrálních bankéřů, který učiní domácí měnu neatraktivní jsou přitom oficiální úrokové sazby. Ty se přitom dají srazit třeba až na nulu jak názorně předvádí ČNB či americký Fed.


Nyní tedy přichází řada na Polsko, které na jaře šlo jasně proti globálnímu trendu a trouflo si úrokové sazby zvýšit. Nicméně i polská ekonomika, která jako jediná v EU v krizovém roce 2009 rostla, zpomaluje. Děje se tak přitom rychleji než analytici či polská centrální banka (NBP) čekala.

Meziroční růst polského HDP ve třetím čtvrtletí činil již jen 1,4 %, přičemž v následujících kvartálech může poklesnout pod 1 %. Tato čísla nezůstanou bez odezvy NBP, která na dnešním zasedání sníží oficiální úrokovou sazbu o další 25 bazických bodů, přičemž vyloučit nelze ani agresivnější uvolňování, zejména v následujících čtvrtletích. V současné době proto vidíme prostor pro pokles sazeb minimálně o dalších 75 bazických bodů.

 Tím by se oficiální úroková sazba NBP mohla relativně rychle dostat na úroveň 3,50 % a polská rarita v podobě kladných reálných úrokových sazeb by se mohla pomalu rozplývat.