Analytici: Pokud Fed přestane tisknout, vyplují na povrch problémy světové ekonomiky

Jakmile se jednou začnou peníze tisknout, už kolotoč nejde zastavit. Jaké problémy hrozí světové ekonomice, pokud Fed přestane s programy kvantitativního uvolňování?

Ben Bernanke, šéf amerického Federálního rezervního systému (Fed), největší centrální banky na světě, oznámil, že pokud se ekonomika USA bude vyvíjet dobře, mohlo by v roce 2014 dojít k úplnému zastavení programu OE (Quantitative easing). Program obecně znamená situaci, kdy centrální banka nakupuje velké objemy aktiv – například toxické hypoteční cenné papíry, ale i státní dluhopisy.

Nicméně musíme mít stále na zřeteli, že šéf Fedu definitivní ukončení QE rovněž podmiňuje dobrými makroekonomickými výsledky USA, což tedy nevylučuje, že se dočkáme, jak říká pan Mark Faber, QE 99. Ovšem na tomto místě spekulujeme jenom o tom, že Fed přestane tisknout peníze, nebo že je bude tisknout v menším množství. Ještě stále nejsme ve fázi, že by americká centrální banka začala stahovat vytištěné peníze z oběhu, uvádí Michala Moravcová, analytička společnosti BOSSA.  

Ben Bernarke, šéf centrální banky FED
Autor: Isifa.com

Ben Bernarke, šéf centrální banky Fed

Nové peníze přitom v minulosti vysoce stimulovaly akciový trh a vytvořily iluzi růstu. Vznikly nové bubliny a nyní hrozí jejich splasknutí: Částečně by mohly splasknout některé bubliny, nicméně dokud budou jiné centrální banky praktikovat politiku masivního měnového uvolňování, k úplnému nalezení pravých hodnot nedojde, říká.

Koneckonců, vždy, když v dějinách docházelo ke kvantitativnímu uvolňování (tisknutí peněz), byl značný problém v této měnové politice přestat. Podle ekonoma Jaroslava Brychty ze společnosti X-Trade Brokers zastavení kvantitativního uvolňování povede k růstu úrokových sazeb: To samo o sobě představuje velký problém, jelikož to byly v minulosti právě nízké sazby, kterými Fed alespoň částečně stabilizoval ekonomiku a úvěrový trh. Ten však i nadále nefunguje a s vyššími sazbami se může stát znovu potenciálním rizikem, které může Fed přinutit, aby si rychle rozmyslel to, co v poslední době nasliboval, uvádí.  Podle něj americká ekonomika zcela nepochybně velmi těžila z procesu snižování reálných úrokových měr, které byly ještě nedávno dokonce záporné. Jakmile sazby výrazně vzrostou a opojení z nových peněz zmizí, problémy jsou tu zas, dodává Brychta.

K tomu se ještě množí hrozby vzniku nových bublin. Americký akciový trh totiž vysoce překonal svá maxima před 10 lety. Můžeme také narazit na příklady společností, které spíše než reálný business plán nabízely investorům sny a vize. A co je smutné, investoři těmto snům uvěřili. Jako příklady si můžeme jmenovat vstup Grouponu nebo Facebooku na americkou burzu. Čtěte více: Zbohatněte pomocí hodnotového investování

Obama na tahu. Bude se uvolňovat dál?

Zajímavé také je, že po vyjádřeních šéfa Fedu Bernarkeho ohledně zastavení kvantitativního uvolňování se také objevil názor amerického prezidenta Obamy, podle kterého sice Bernarke odvedl „ohromnou a úžasnou práci“, setrval však v úřadě „déle než by sám chtěl“. Znamená to, že se nejspíše uvažuje o personálních změnách ve Fedu. Vzhledem k různým stimulačním programům prezidenta Obamy na vytváření pracovních míst, ale i laxního přístupu jeho demokratické strany ohledně nutnosti zpomalení rostoucí zadlužení Spojených států, které už vysoce přesáhlo 100 % hrubého domácího produktu (HDP), lze očekávat, že do úřadu posadí někoho, kdo bude chtít v expanzivní měnové politice pokračovat.

K úsporám se totiž kongres příliš nemá a pokud nastane odklonění od kvantitativního uvolňování, pak dluhopisy, především ty desetileté, budou pro americkou vládu výrazně dražší (naroste úrok). Koneckonců, nízké úroky udržoval Fed u dluhopisů také prostřednictvím přímých odkupů – úroky byly níže než inflace. Na to také zareagovala Čína, která přestala americké dluhopisy kupovat a čínskou vládu v podstatě nahradil v odkupech Fed.

V Evropě také nebude klid

Z kvantitativního uvolňování těžila především Evropa, nové peníze totiž mířily i do Evropských dluhopisů. Samotná Evropská centrální banka však v poslední době přestala s programy QE: ECB již dluhopisy delší dobu nekupuje, k čemuž mimochodem výrazně pomohla měnová politika v USA, kde Fed z trhu odsává nemalou část amerických státních dluhopisů, čímž nepřímo zvyšuje poptávku po dluhopisech evropských. Pokud by Fed přestal tisknout, projevilo by se to velmi rychle i na růstu evropských výnosů a je vysoce pravděpodobné, že by se pak ECB opět pustila do nákupů dluhopisů problémových zemí eurozóny, uvádí Brychta.

Podle Moravcové je však možné, že v případě problémů k tomu ECB přistoupí: Dokud bude v čele ECB Mario Draghi, tak dostojí svému závazku udělat cokoliv pro záchranu eurozóny, což tedy znamená i nákup dluhopisů problematických zemí, jež jsou součástí záchranného programu, uvádí. Draghi dokonce připustil také záporné úrokové sazby jako jedno z opatření. Čtěte více: Šéf ECB: Možná budou záporné úrokové sazby

cestovko

Rozdíly mezi zeměmi se zvyšují

Podle Moravcové se ekonomické rozdíly mezi jednotlivými zeměmi zvyšují, do skupiny PIGS už proto lze řadit jen jižní země: S postupem času bude možná potřeba pozměnit zastoupení jednotlivých zemí v názvosloví PIGS. Začala bych u písmena I, které nyní označuje Irsko a místo něj bych za I dosadila Itálii. Irsko udělalo od roku 2010, kdy přijalo záchranný úvěr ve výši 85 mld. eur, obrovský pokrok a letos by dokonce mělo opustit záchranný program. Jeho HDP by dle MMF mělo letos vzrůst o 1,1 % a v příštím roce o 2,2 %. Irsku se již podařilo vrátit na kapitálové trhy, uvádí Moravcová.

Situace Itálie je podle ní mnohem horší: Naopak italský dluh (127% HDP) spolu s nezaměstnaností (12%) stále roste a výkonnost tamní ekonomiky klesá. Investoři budou rovněž pečlivě sledovat Francii, druhou největší ekonomiku eurozóny, která se stále brání škrtání výdajů a i navzdory přátelské politice veřejných výdajů se ji nedaří nastartovat své hospodářství, dodává Moravcová. Dluh těchto zemí je nadále neudržitelný a ECB nejspíše bude muset přistoupit k dalšímu odkupování dluhopisů. Evropu tak nejspíše nic dobrého nečeká. Čtěte také: Socialismus v Evropě vytváří ztracenou generaci.

12 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 9. 2013 9:40