Podrazí Evropě nohy zadlužené státy nebo to za ně udělá Amerika?

Řecko není jedinou černou ovcí eurozóny. Zachraňovat ale další čtyři země už nezvládne ani evropská kasička. Na koho se nedostane a co může natropit americké zadlužení?

S přibývajícími zprávami o dalších problémech zadlužených zemí eurozóny se zdá, že domácnosti dovedou své zadlužení kočírovat lépe než evropské státy. Zejména situace v některých zemích eurozóny napovídá, že by bylo zapotřebí důkladného školení finanční gramotnosti.

Zadluženým státům eurozóny nepomáhá ani absence pomoci ze strany vlastní centrální banky, která by pomyslné rozbité koleno zalepila emisí dalších peněz.

A i kdyby se tak stalo, úroky se musí platit pořád a zejména v některých státech jsou úspěšnými polykači prostředků. Nikdo se asi nebude divit, že nejhůře na to doplácí Řecko, kde jde přibližně každé šesté euro na úhradu dlužných úroků.

Se solidní razancí mu ale v této smutné soutěži konkuruje také Irsko, Portugalsko a například i Itálie, která platí investorům do kapsy každé desáté euro. Právě Itálie je po USA a Japonsku největším emitentem státních obligací na světě (cca. 1 600 mld. EUR), uvedl Lukáš Vácha, obchodní ředitel společnosti Conseq Investment Management.

Rozkývaná židle pod evropským dluhem proto přivádí na otázku, zda se co nevidět nedostane do podobných potíží, ve kterých je Řecko, také další země ze skupiny PIIGS.

Zeptali jsme se proto analytiků, jak vidí situaci v Evropě a zda nepředstavuje ještě větší riziko obří dluh Spojených států amerických, který přiměl nejednu ratingovou agenturu přemýšlet, zda země ještě pořád patří do svého pásma.


Zdroj: Jan Čermák, analytik ČSOB

Kdo bude další?

Nejprve jsme se odborníků ptali na to, která země je na tom podle nich z hlediska svých problémů tak špatně, že by se mohla dostat do podobných problémů, ve kterých je nyní Řecko.

Petr Gapko, GE Money Bank

To není lehká otázka. Na jedné straně už Irové a Portugalci čerpají mezinárodní pomoc, takže je jasné, že nebyli schopni vyřešit své finanční problémy vlastními silami. Na druhé straně ale Španělsko čelí vysoké nezaměstnanosti a Itálie obrovské sumě (přes 4 % HDP), kterou musí vynakládat na obsluhu svého dluhu. Podle mého názoru jsou na tom všechny tyto země podobně, řekl serveru Měšec.cz Petr Gapko s tím, že Španělsko a Itálie sice teoreticky ještě mají možnost zažádat o pomoc z evropského záchranného systému, otázkou ale zůstává, zda bude dost pro všechny.

Boris Tomčiak, Colosseum

Podle požadovaných výnosností 10letých vládních dluhopisů je na tom nejhůře Irsko (14 %). Těsně za ním je však Portugalsko (13 %). Obě země již dostaly od Evropské unie pomoc, ale vzhledem k dalšímu růstu tamního státního zadlužení se dá očekávat, že požádají o další záchranný balíček, popsal žebříček z pohledu výnosů dluhopisů Boris Tomčiak.

Pavel Sobíšek, UniCredit Bank

Každá ze zemí má svoje specifické problémy, které ale celkově nejsou tak hluboké jako v případě Řecka. Hlavním problémem Irska a Španělska je bankovní sektor, v případě Španělska ještě umocněný zadlužením regionálních vlád. Itálie má vysoký dluh a slabý ekonomický růst, dluh ale roste pomaleji než jinde a je rozumně financovaný. Portugalsko se rovněž potýká se slabým růstem ekonomiky a navíc se značnými schodky veřejných financí, jeho zadlužení ale není enormní, popsal povahu problémů v každé zemí Pavel Sobíšek.

Ľuboš Mokráš,  Česká spořitelna

Myslím si, že pravděpodobnost zásadního zhoršení u některého další státu v blízké budoucnosti je poměrně malá. Střednědobě (2–5 let) je asi nejvíce ohroženo Portugalsko, ale i tomu by se mělo podařit vyhnout se defaultu pomocí fiskální restrikce. Jeho problémem je strukturální slabost ekonomiky, která neposkytuje moc prostoru pro růst, řekl serveru také  Ľuboš Mokráš.

Zbankrotuje Evropa na záchranných balíčcích?

Podíváme-li se na cifry, které polyká záchrana Řecka, není těžké odhadnout, že pokud by se do dluhové krize dostaly i ostatní státy skupiny PIIGS, na každého se prostě dostat nemůže. Mají tyto země šanci se dostat ze svých problémů vlastní pomocí?

Petr Gapko

Šance tady určitě existuje. Mezinárodní pomoc může být vnímána jako kupování si času. V období, kdy ekonomika roste, rostou i daňové příjmy, takže je více peněz na splácení dluhu. Navíc čím více oddálíme bod, kdy zemi dojdou peníze, tím víc času bude mít vláda dané země na změnu veřejných financí tak, aby byly udržitelné. Bohužel v případě Řecka je situace tak vážná, že čas potřebný na změnu systému veřejných financí si nikdo ani netroufne odhadnout. U ostatních zemí je situace lepší.

Boris Tomčiak

Prakticky žádná ze zemí PIIGS se momentálně nedokáže dostat z problémů bez pomoci od stabilnějších zemí. Státy PIIGS jsou předlužené, výkonnost jejich ekonomik a z toho vyplývající platební schopnost je nedostatečná vzhledem k velikosti dluhů. Dlouhodobým řešením je výrazné omezení výdajů a zvýšení daní, uvedl Tomčiak a zároveň zdůraznil, že implementace těchto opatření zabere několik let, zatímco závazky je nutné splácet okamžitě.

Pavel Sobíšek

Klíčovou otázkou je, zda budou investoři ochotni financovat dluh Irska a Portugalska po vypršení jejich stabilizačních programů v roce 2013. Podmínkou pro ochotu investorů k financování bude nejen uspokojivé vyřešení problému Řecka (které šanci vrátit se na kapitálový trh dostane podstatně později), ale také plnění stabilizačních programů dotčených zemí (ekonomický růst, dostatečné daňové příjmy). Finanční trhy momentálně Irsku ani Portugalsku nedávají valné šance, že se obejdou bez rozšíření dosavadní pomoci, upozornil Sobíšek.

Ľuboš Mokráš  

Podle mého názoru jsou šance na zvládnutí problémů u ostatních států relativně dobré. Největším rizikem je sociální a politická únosnost nutných opatření. 

Je levnější prodělat na dluhopisech nebo se utopit v záchranných balících?

V případě, že by bylo nutné vynakládat stále více prostředků na stále více zemí v dluhové krizi, stala by se otázka smysluplnosti záchranných balíčků ještě aktuálnější. Zajímalo nás, zda si analytici myslí, že se více vyplatí vytvářet obří záchranné balíky pro rostoucí počet zemí a snažit se je zachránit nebo si raději odepsat hodnotu z držených dluhopisů těchto zemí.

Petr Gapko

To záleží na stavu veřejných financí té či oné země. Pokud mezinárodní pomoc pomůže vyřešit problém bez toho, aby země musela restrukturalizovat, pak se vyplatí. Problém ale je, že nikdo nedokáže dopředu odhadnout, jestli danou zemi pomoc skutečně zachrání. V případě Řecka je už téměř jasné, že ne, řekl Gapko s tím, že u ostatních zemí finanční injekce pomoci může, ale není to systémové řešení. Zároveň s finančním záchranným systémem by proto mělo být zajištěno, aby se situace neopakovala, zdůraznil.

Boris Tomčiak

Úplně nejlevnějším řešením by byl státní bankrot. Zúčastněným stranám nejde o to vymyslet nejméně nákladné řešení, ale řešení, se kterým by byli spokojeni investoři, vlády, občané a další zainteresované osoby. Kupříkladu státní bankrot a smazání částí dluhu by bylo výborné pro postižené i okolní státy, ale investoři (banky, pojišťovny, fondy…) by utrpěli obrovské ztráty. Finanční lobby je velmi silná, proto je restrukturalizace krajním řešením a je snaha se jí vyhnout za každou cenu, nastínil realitu Tomčiak.

Koho se více bát, Evropy nebo Ameriky?

A nakonec slíbená otázka ke Spojeným státům. V poslední době se nechávají ratingové agentury stále častěji slyšet, že uvažují o zhoršeném hodnocení USA. Zhruba v půli května totiž vyčerpaly povolený limit pro další zadlužování a od té doby tak roste riziko, že Amerika nebude schopna splácet své závazky. Poslední šanci pro navýšení limitu (nebude to poprvé) bude mít Kongres 2. srpna. Neočekává se, že by se zdejší politici na tomto kroku nedohodli, takže nejistota bude zdánlivě zažehnána. Nad obřím dluhem, který ale USA mají, může jen těžko někdo zavírat oči. Co by tedy podle analytiků znamenaly problémy USA se zadlužením? Všichni se shodují na tom, že by to byl velký průšvih. Zatím ale podle nich není důvod k obavám. Otázkou je, jestli později už nebude příliš pozdě.

Petr Gapko, GE Money Bank

USA teď čelí podobné výzvě jako Evropa. Rozdíl je v tom, že pokud Američané okamžitě nenavýší svůj dluhový strop, dočkáme se už v srpnu technického defaultu USA. To by znamenalo celosvětový problém, protože americký dolar funguje jako rezervní měna. Jakmile dojde ke ztrátě důvěry v dolar, může se začít hroutit mezinárodní finanční systém, nebo například trh s ropou. Nicméně toto je nejčernější scénář a podle posledních informací to vypadá, že USA své problémy (sice se zpožděním, ale přece) začínají řešit, uklidňuje Gapko.

Boris Tomčiak, Colosseum

I minimální snížení ratingu USA by na trzích vyvolalo výprodeje a kaskádu dalších událostí. Kupříkladu agentury by ihned musely snížit rating amerických municipalit a taktéž rating mnohých společností by se dostal pod revizi. Investoři by při snížení ratingu USA ztratili „bezpečný přístav“ pro své finance a své investice by proměňovali v hotovost, vysvětlil Tomčiak. 

Pavel Sobíšek, UniCredit Bank

Snížení ratingu USA by bylo pro finanční trhy velkým tématem, projevilo by se ale zřejmě jinak než dluhová krize na evropské periférii. Výnos amerických dluhopisů by v okamžité reakci stoupl jen mírně, ohrožena by ale byla dlouhodobá pozice dolaru jako hlavní rezervní měny. 

Ľuboš Mokráš, Česká spořitelna

U USA jde zatím o technický problém – zákonem daný strop zadlužení. Pokud by ovšem USA nic nepodnikly proti růstu svého zadlužení, dostaly by se pravděpodobně ve druhé polovině tohoto desetiletí do značných problémů. USA podle mě zatím ohrožuje klid na trzích méně než dluhová krize v EMU a až dojde ke zvýšení stropu zadlužení (věřím, že se republikáni a demokraté dohodnou na kompromisu), měl by problém amerického zadlužení podstatně ztratit na váze, naznačil Mokráš, že odůvodněné jsou nyní tedy spíše obavy o vývoj zadluženosti u evropských států.

19 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 22. 10. 2013 10:55