Hlavní navigace

Podílové fondy s jistotou

9. 9. 2003
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Úrokové sazby klesají, vklady v bance vydělávají stále méně. Státem podporované spoření je sice výhodné, ale také neláká každého, a navíc se nehodí pro spoření většího objemu peněz. Alternativou v takové situaci mohou být podílové fondy. Některé z nich dokonce slibují stoprocentní jistotu.

Podílových fondů na českém trhu je dostupné již velmi široké spektrum, pro mnohé konzervativní investory jsou přesto příliš rizikovým způsobem uložení úspor. Důvodem je, že u nich téměř vždy existuje větší či menší možnost ztráty části vložených prostředků. Výjimkou z tohoto „zlatého pravidla“ jsou zajištěné fondy.

Zajištěné fondy lákají i nejvíce konzervativní investory díky tomu, že garantují návratnost celé vložené částky. Ta bývá navíc zpravidla zvýšena o předem daný minimální výnos (např. 0,8 % ročně). Výnos fondu ovšem může být i mnohem vyšší, než je určená minimální hranice. Takový další výnos ale závisí na vývoji některého akciového indexu, na který je zajištěný fond navázán.

Pokud dochází v období existence fondu k růstu daného akciového indexu, výnos fondu se podle stanovených pravidel zvyšuje. Při příznivém vývoji akciových trhů tak může investor dosáhnout i velmi vysokého zhodnocení vložených prostředků (i více jak 10 % ročně) a přitom se nevystavuje riziku ztráty své investice. Zajištěný fond může na druhou stranu stanovit maximální roční výnos (např. 15 % ročně) nebo poměr, ve kterém se růst indexu promítne do růstu hodnoty fondu (např. 90 % růstu indexu).

Popsaných vlastností dosahují zajištěné fondy tak, že jejich portfolio tvoří jednak vysoce bezpečné dluhové cenné papíry (např. státní dluhopisy) a jednak zvláštní cenné papíry, tzv. opce a swapy. Ty přinášejí zisk pouze pokud daný akciový index roste, při jeho poklesu pak opce či swapy portfolio ovlivní jen malými ztrátami bez ohledu na velikost poklesu. Možné maximální ztráty jsou díky konstrukci fondu vyváženy výnosem dluhových cenných papírů a investor má i v případě, že po celou dobu trvání zajištěného fondu index klesal, zajištěnu původní částku. Z tohoto pohledu jsou zajištěné fondy podstatně méně rizikovou investicí než běžné podílové fondy.

Proti ostatním podílovým fondům mají zajištěné fondy ještě řadu vlastností, které musí investor zvážit, než se odhodlá k jejich nákupu. Především zajištěné fondy jsou vždy zakládány na určité období (pohybující se od 2 do 10 let) a fond je schopen zaručit inzerované minimální výnosy pouze v případě, že investor zde má své peníze uloženy po celou dobu trvání.

Aby investoři mohli vstoupit do fondu již v okamžiku jeho založení, probíhá vždy před začátkem působení zajištěného fondu upisovací období. To trvá několik týdnů, během nichž zájemci fondu sdělují, kolik peněz hodlají do fondu vložit. Na konci upisovacího období pak fond vydá těmto zájemcům své podíly (ať už ve formě akcií nebo podílových listů) a z jejich účtu získá vkládané peníze.

To ovšem neznamená, že investor nutně musí své peníze ve fondu vždy mít po celou dobu jeho existence. Protože zajištěné fondy jsou nabízeny jako fondy otevřené, je možné podíly v podstatě okamžitě během trvání zajištěného fondu jak nakoupit, tak prodat za průběžně zveřejňovanou cenu. V tomto případě ale není investorovi zaručen minimální výnos a transakce může být také spojena s vyššími poplatky, než jaké investor zaplatí, pokud ve fondu setrvá po celou dobu existence.

Je výhodnější do zajištěných fondů vstupovat během upisovacího období a peníze zde držet až do skončení (tj. splatnosti) fondu. Z tohoto důvodu je vhodné přistupovat k zajištěným fondům jako k dlouhodobé investici, která není vhodná pro různé krátkodobé spekulace.

Jak je zřejmé z předcházejících řádků, i jednotlivé zajištěné fondy se svými podmínkami značně liší. Je důležité zejména znát výši minimálního výnosu a přesný způsob, jakým se vývoj akciového indexu odráží do výnosu. V některých zajištěných fondech se může jednat o sledování vývoje indexu za celou dobu trvání fondu, častější je ovšem případ, kdy doba trvání fondu je rozdělena na kratší období (např. roční či čtvrtletní období) a vždy po skončení tohoto tzv. „meziobdobí“ se vývoj indexu přenese do hodnoty podílu fondu. Taková konstrukce pak způsobí, že i když došlo během doby trvání zajištěného fondu celkově k poklesu sledovaného indexu, investor může získat vyšší než minimální výnos, protože v některých obdobích index rostl.

Další údaj, jenž je nutno před vstupem do zajištěného fondu znát, je index, od kterého se výnos fondu odvíjí. Zajištěné fondy jsou navázány na celé akciové indexy, a nikoliv jen na jednotlivé akcie, z toho důvodu, že ceny jednotlivých titulů jsou zatíženy příliš vysokou kolísavostí, která by do fondu přenášela vysokou úroveň rizika. Fondy nyní většinou používají již zavedené a pravidelně zveřejňované indexy světových burz (nejčastěji S&P 500, EUROSTOXX 50 nebo FTSE 100), ale i přesto je třeba dávat pozor na různé nepřehledné, příliš úzké nebo zastřené definice indexů.

Podobně jako u ostatních podílových fondů mají i zajištěné fondy určitou výši minimální investice. Ta je ovšem zpravidla mnohem vyšší než u jiných otevřených fondů. Velké rozdíly zde dokumentuje níže uvedená tabulka. Jestliže u fondu ČSOB Světový CLICK+ 3 se jedná pouze o 10 000 Kč, u uvedených fondů HSBC se částka v přepočtu na koruny pohybuje nad 100 000 Kč.

Velikost minimální investice tak může být zásadní překážkou pro investory, kteří hodlají vložit do zajištěného fondu jen menší částku. Druhou větší nevýhodou zajištěných fondů jsou poplatky vybírané fondem. Jejich výše se u jednotlivých fondů liší a rozdílný bývá i okamžik, kdy jsou vybírány (při zahájení, při splatnosti atd.). Před upsáním nebo nakoupením podílu je proto nezbytné se o výši a konstrukci poplatků detailně informovat.

Uváděné zajištěné fondy mají pro investory též výhodu z hlediska daně z příjmů. Fondy jsou totiž vždy růstového charakteru, tedy všechny výnosy fondu jsou v něm zadrženy a reinvestovány. Protože doba splatnosti je u zajištěných fondů vždy delší než 6 měsíců, je konečný výnos investora osvobozen od daně z příjmů fyzických osob.

V České republice lze v současnosti zakoupit zajištěné fondy u Československé obchodní banky nebo u banky HSBC, a to pouze jako zahraniční podílové fondy. Kromě fondů ČSOB Světový CLICK+ se jedná o zajištěné fondy v cizí měně (většinou euro nebo americký dolar), u nichž je nutné počítat s kurzovým rizikem. Vzhledem k velmi vzdálenému okamžiku splatnosti zajištěných fondů je toto riziko zvláště patrné, a budoucí pohyb směnných kursů tak může mít značný vliv na konečný výnos investice. Dále je v této měně stanovena i minimální investice, a proto jen letmý pohled na její výši může být dosti zavádějící.

Jak u ČSOB, tak u HSBC nyní probíhají upisovací období k některým zajištěným fondům. Jejich rámcové podmínky ukazuje tabulka Zajištěných fondů.

skoleni_15_4

Zajištěné fondy
Název ČSOB Světový CLICK+ 3 European Growth Fund UK Growth Fund
Měna CZK GBP, USD nebo EUR GBP nebo USD
Doba trvání 5 let a 4 měsíce 5 let 5 let
Minimální výnos 4 % (0,73 % p.a.) 6,5 % – 10 % podle měny investovaná částka
Maximální výnos 36 % (5,9 % p.a.) není stanoven 6 nebo 9 % za čtvrtletí podle měny
Minimální investice 10 000 Kč 5 000 GBP, USD nebo EUR 5 000 GBP nebo USD
Poplatky 2 % vstupní 1,5 % při zpětném odkupu 1,5 % při zpětném odkupu
Konec upisovacího období 12. 9. 2003 23. 9. 2003 23. 9. 2003

Poznámka: Uvedené poplatky platí pouze během upisovacího období, při pozdějším vstupu do fondů je poplatek vyšší.
Zdroj: ČSOB a HSBC

Odpověď na základní otázku, zda zajištěné fondy ano či ne, není jako u jiných podobných produktů jednoznačná. Každý, kdo by o takové investici uvažoval, by proto měl mít na vědomí minimálně následující stručný přehled výhod a nevýhod.

Výhody:

  • Garance návratnosti investované částky
  • Možnost vysoce nadprůměrných výnosů v závislosti na vývoji finančních trhů

Nevýhody:

  • Vysoká minimální investice
  • Poplatky placené fondu
  • Dlouhá doba vázanosti peněz ve fondu

Ačkoliv zajištěné fondy garantují návratnost vložené částky, mají proti dalším formám dlouhodobého uložení úspor, jako jsou termínované vklady nebo hypoteční zástavní listy, nevýhodu v neznámé výši konečného výnosu. Lze je proto doporučit investorům, kteří sice nejsou ochotni podstoupit riziko ztráty z uskutečněné investice, ale na druhou stranu se chtějí podílet na potenciálních vysokých výnosech akciových trhů.

Zaujaly vás zajištěné fondy?

  • Ano, již jsem jejich podílníkem/podílnicí.
    29 %
  • Ano, budu do nich investovat.
    33 %
  • Ano, ale nebudu do nich investovat.
    10 %
  • Ne, nezaujaly mne.
    14 %
  • Ne, je to podvod na investory.
    14 %

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).