1. To, co bylo během kuponové privatizace vytunelováno, byly investiční fondy, nikoli podílové fondy.
2. "Investiční strategie, které nabízí jeden instrument, v určité obdobě nabízí i druhý." -- To není pravda, certifikáty jsou mnohem variabilnější (emitent není omezován podmínkami pro výpočet ceny).
3. "Certifikáty budou vždy kopírovat hodnotu podkladového aktiva" -- To je pravda pro indexové a basket certifikáty, certifikátů je ovšem mnohem více druhů.
4. Spread je zrovna u těch indexových certifikátů, o kterých mluvíte, velice nízký, na známé indexy typu DAX i nulový.
5. "investor při změně hodnoty podkladového aktiva vždy ví, jakou hodnotu má jeho certifikát" -- u indexových ano, jinak potřebuje vysokoškolský diplom v oboru finanční matematika, aby si to mohl spočítat. (Uznávám, že u fondů mu nemusí pomoci ani ten diplom, ale pro 99 % investorů v tomto není prakticky rozdíl.)
6. S pasivně řízenými podílovými fondy to nevidím tak bledě: jejich výhoda je, že pokud chci investovat pravidelně malé částky, poplatky spojené s nákupem fondu jsou mnohem nižší než u certifikátů. Takže dokud brokeři nepředstaví nějaké rozumné spořící plány, fondy mají obrovskou výhodu.
Pane autore, tohle je seriózní článek?