Počet nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru v USA překonal veškerá očekávání

Počet nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru v USA překonal za prosinec veškerá očekávání, když dosáhl 292 tisíc. Průměrné očekávání analytiků přitom činilo 200 tisíc.

Navíc byl o 50 tisíc směrem k lepšímu revidován výsledek za předchozí dva měsíce. Míra nezaměstnanosti v USA v souladu s očekáváním v prosinci stagnovala na listopadových 5,0 %. Za předpoklady trhu ovšem skočily statistiky týkající se výdělků – průměrné hodinové výdělky v prosinci statovaly, trh ovšem čekal jejich růst o 0,2 % m/m.

Meziroční růst české průmyslové výroby zrychlil z říjnových 3,8 % na 5,7 % y/y za listopad. Výsledek i tak zaostal za průměrným tržním očekáváním ve výši 6,7 % y/y.

Přebytek českého zahraničního obchodu dosáhl v listopadu 14,3 mld. CZK a výrazně tak překonal tržní konsensus ve výši 11,8 mld. CZK. Směrem k lepšímu byl navíc revidován říjnový výsledek (z původně udávaných 13,3 mld. CZK na 14,1 mld. CZK).

Stavební výroba v Česku zaznamenala za listopad meziroční růst o 1,5 %, když v říjnu byl vykázán pokles o 1,3 % y/y.

Maďarská průmyslová výroba klesla během listopadu o 1,4 % m/m (sezónně očištěno), což znamenalo snížení dynamiky meziročního růstu z říjnových 12,7 % na listopadových 7,0 %.

Silná americká data nakonec dolaru příliš nepomohla

Vývoj nejvýznamnějšího obchodního páru se první pracovní týden roku 2016 pohyboval jako na houpačce. V celotýdenním hodnocení se nakonec euro proti dolaru nijak zásadně nezměnilo. Zatímco během první poloviny týdne euro padalo až na dohled úrovně 1,07 USD/EUR, v závěru týdne se kurz stabilizoval u 1,09 CZK/EUR. Tedy tam, kde týden zahájil.

Společnou evropskou měnu zejména v první polovině týdne srážely turbulence na čínských finančních trzích a publikovaná předběžná prosincová inflační data za Německo a eurozónu. Ta skončila pod tržním konsensem a podpořila očekávání, že ECB přijde s dalším kolem uvolnění měnových podmínek. My tento krok očekáváme na březnovém zasedání. Naproti tomu druhá polovina týdne přinesla povzbudivá data v podobě předstihových indikátorů Evropské komise. Ta v kombinaci s dříve zveřejněnými PMI indikátory potvrzují solidní růstovou dynamiku ekonomiky eurozóny. Za loňské čtvrté čtvrtletí předpokládáme její mezičtvrtletní růst o 0,5 %. Dolar naopak profitoval z příznivých makroekonomických dat, zejména z trhu práce, což potvrdily prosincové statistiky počtu nově vytvořených pracovních míst v USA.

Tento týden připomene rozdílné fáze evropské a americké centrální banky. Na straně ECB se dočkáme zveřejnění zápisu z posledního jednání, který by měl ozřejmit, proč nedošlo na prosincovém zasedání k naplnění veškerých očekávání týkající se zejména programu kvantitativního uvolňování. V tomto týdnu se též sejde nově zvolený španělský parlament. Vzhledem k patovému výsledku vidíme velkou pravděpodobnost nových voleb. Z jednání euroskupiny pak lze očekával silný apel na Řecko, aby schválilo důchodovou reformu. Pokud jde o data, z Německa se dočkáme celoročního odhadu HDP za rok 2015. Navzdory určitým signálům oslabení aktivita v závěru roku čekáváme růst o 1,6 %.

Zejména druhá polovina týdne bude v USA ve znamení vystoupení celé řady centrálních bankéřů. Bude se jednat o poslední možnost veřejných prohlášení před jednání Fedu, které se uskuteční 26. a 27. ledna. Zejména ve světle více než solidních dat z trhu práce se dá očekávat obhajoba toho, že začal proces normalizace dolarových sazeb. Ty ale i nadále působí uvolněně a měly by více než eliminovat možná rizika z vnějšího prostředí. Na silnou domácí poptávku v USA by pak měla poukázat prosincová data maloobchodních tržeb.

Po korekci ve druhé polovině minulého týdne se vzhledem k očekávaným událostem a očekáváním ohledně oznamovaných ekonomických indikátorů dá předpokládat, že by měl dolar opět cítit podporu, a to i vůči euru. Výraznější je zatím vůči asijským měnám. Celkový dolarový index je nejvýše za poslední dekádu.

Koruna drží pozice, zlotý pod prodejním tlakem

První obchodní týden roku 2016 nebyl na středoevropských devizových trzích nijak překvapivý, když v podstatě navázal na situaci ke konci roku 2015. Česká koruna tak stále držela silnou pozici v blízkosti kurzového závazku, i když v závěru minulého týdne byly patrné určité tlaky na mírné oslabení. Celkem se dařilo i maďarskému forintu, který ustál tlaky v souvislosti s turbulencemi na finančních trzích v Číně, a to díky silným domácím fundamentům (minulý týden byly publikovány například vysoké maloobchodní prodeje), což se promítlo i do silné poptávky po maďarských dluhopisech. Jednoznačným poraženým minulého týdne je polský zlotý, který ztratil vůči euru více než procento a půl ze své hodnoty. Polský zlotý je pod tlakem od nedávných voleb, když se vítězná strana Právo a spravedlnost, která získala majoritu, stále více přiklání k „orbánovskému“ stylu vlády. Do toho přicházejí horší data (zejména inflační) indikující zvyšující se pravděpodobnost uvolnění měnové politiky.

Za nepatrným posunem kurzu koruny k slabším úrovním ve druhé polovině minulého týdne stály jednak silné turbulence na čínských finančních trzích, jednak i některé domácí události. Z těch stojí za zmínku především listopadová průmyslová výroba, která v meziměsíčním vyjádření poklesla dokonce o 1,2 %. Nicméně jak statistiky objednávek, tak například PMI index průmyslové aktivity naznačují, že vyhlídky v sektoru zůstávají optimistické. A že se ekonomice daří, potvrdil i výsledek loňského hospodaření státního rozpočtu. Schodek 62,8 mld. CZK sice zaostal na naším očekáváním ve výši 50 mld. CZK, když vláda ke konci roku uspíšila výdaje. Podstatné ale je, že se daří daňovým příjmům zejména díky růstu domácí poptávky.

Ekonomické indikátory, které přinese tento týden, by měly potvrdit, že česká ekonomika růstové momentum neztrácí. Komplexní obrázek za třetí čtvrtletí přinesou finální národní účty za tento kvartál. Z měsíčních dat se již dnes dočkáme prosincové nezaměstnanosti. Ta je samozřejmě negativně poznamenána sezónními faktory. Nicméně i tak by námi očekávané zvýšení podílu nezaměstnaných z listopadových 5,9 % na 6,3 % za prosinec znamenalo na sezónně očištěné bázi zlepšení o 10 bazických bodů. A zlepšující se situace na trhu práce (jak z pohledu zaměstnanosti, tak z pohledu vývoje mezd) se projeví i na maloobchodních tržbách. Za listopad očekáváme růst tržeb v maloobchodě (bez prodejů automobilů) o silných 8,1 % y/y. To by znamenalo nejlepší výsledek od jara 2008.

Reálná ekonomika roste, na vzestupnou trajektorii by se měla vydat i inflace. Prosincové číslo bude zveřejněno zítra. Meziroční dynamika by dle našeho odhadu měla zrychlit z 0,1 % zaznamenaných v listopadu na 0,4 %. I tak by se ale číslo mělo nacházet pouze na polovině dynamiky očekávané centrální bankou. Ta totiž předpokládá prosincový meziroční růst spotřebitelských cen ve výši 0,8 %. Za samotný prosinec by se ceny měly zvýšit o 0,2 %. Za tím by měly stát především ceny potravin, naopak ceny pohonných hmot by měly pátý měsíc v řadě zaznamenat pokles. U jádrové inflace očekáváme třetí měsíc v řadě stagnaci.

Těžko tedy očekávat, že by se charakter kurzového vývoje v průběhu tohoto týdne zásadně změnil. Kurz i nadále zůstane v blízkosti úrovně kurzového závazku. Tlaky na jeho testování by ale měly být spíše mírné.