Platební bilance má našlápnuto k dalšímu rekordu

Přebytek běžného účtu platební bilance vykázal za první dva měsíce letošního roku o 17,6 % vyšší úroveň než za stejné období loňského roku. Ten byl přitom z hlediska celkově dosaženého přebytku běžného účtu platební bilance rekordní.

Aktivum běžného účtu platební bilance dosáhlo v únoru 43,9 miliardy korun vlivem aktiva bilance zboží a služeb.

Přebytek běžného účtu platební bilance vykázal za první dva měsíce letošního roku o 17,6 procenta vyšší úroveň než za stejné období loňského roku. Ten byl přitom z hlediska celkově dosaženého přebytku běžného účtu platební bilance rekordní a teprve druhý od rozdělení Československa, kdy tato položka skončila v kladném pásmu.

Současný stav platební bilance je jednou z klíčových doložek toho, že růst české ekonomiky se opírá o solidní základy. Kromě oslabené koruny, která nahrává vývozcům, se na příznivém stavu podepisují také levnější ceny ropy a pohonných hmot, které zlevňují dovoz. Právě bilance zboží a služeb měla v únoru zásadní podíl na vysoce příznivém vývoji běžného účtu. Bilance zboží a služeb dosáhla za první dva měsíce letošního roku o téměř sedm procent vyššího přebytku než za stejné období loňského rekordního roku.

Příznivě se bude platební bilance vyvíjet i v roce letošním. Ceny ropy a pohonných hmot zůstanou přes svůj mírný nárůst po celý rok utlumené a výsledek podpoří i Česká národní banka, neboť svůj intervenční režim udrží po celý rok.

widgety

Oslabování koruny, které nahrává exportérům, se projevuje růstem devizových rezerv ČNB. Ty podle aktuálního výkazu platební bilance vzrostly v únoru o 54,1 miliard korun. To je druhý nejvyšší měsíční nárůst této položky od listopadu 2013, kdy ČNB zahájila svůj intervenční režim. Devizové rezervy však narůstají i z jiných příčin, než je aktivní intervence ČNB v rámci obrany jejího kursového závazku.

Devizové rezervy ČNB se nyní blíží úrovni 40 procent HDP, což centrální bance stále poskytuje celkem komfortní prostor k dalšímu případnému aktivnímu bránění závazku. Intenzita tohoto bránění v poslední době poklesla v porovnání se situací na přelomu roku. Jednou z příčin tohoto poklesu je nastolení možnosti zavedení negativních úrokových sazeb, které utlumilo spekulativní poptávku po korunových aktivech ze strany devizových obchodníků.