Platební bilance korunu podporuje

V posledních týdnech atakuje koruna vůči euru své nejsilnější hodnoty od zavedení intervenčního režimu. Důvodů pro to je celá řada.

V posledních týdnech atakuje koruna vůči euru své nejsilnější hodnoty od zavedení intervenčního režimu. Důvodů pro to je celá řada: vyšší než předpokládaný růst české ekonomiky, rychlejší růst cen v letošním roce či výrazné zlepšování vnější rovnováhy. Právě příliv prostředků ze zahraničí vytváří reálnou nabídku eur na tuzemském trhu respektive poptávku po koruně.

Běžný účet platební bilance se vloni poprvé od roku 1993 dostal do aktiva, a to ve výši 0,6 % HDP. Během prvních pěti měsíců letošního roku se přebytek dále zvyšoval; v květnu podle našeho odhadu činil již 1,7 % HDP. Dosavadní letošní meziroční růst vývozů dosahuje téměř sedmi procent, kumulativní přebytek za posledních 12 měsíců se zvýšil o více než 45 mld. CZK. Svůj podíl na lepšícím se výsledku běžného účtu má i nezanedbatelné snížení odlivu zisků do zahraničí na straně jedné a příliv prostředků z fondů EU na straně druhé. To však nemá přímý kurzový dopad, neboť devizovým trhem tyto prostředky neprochází.

A jak ukazují naše prognózy, zlepšující se trend v rámci vnější rovnováhy bude ve zbytku roku pokračovat. Samozřejmě i nadále díky úspěchům českých exportérů na zahraničních trzích. Tím hlavním faktorem ale budou důchodové bilance. Tam se projeví nutnost dočerpat peníze z fondů EU z předchozího programovacího období, dále bude pokračovat dosavadní trend zvýšených reinvestic tuzemských zisků. Po období mnohaleté podinvestovanosti se v reálné ekonomice objevují investiční příležitosti, v dlouhodobější perspektivě pak investicím nahrává i očekávané budoucí zhodnocení koruny po opuštění intervenčního režimu.