Pět důvodů, proč zdražuje (a bude dál zdražovat) zemní plyn

Zemní plyn, jehož cena dlouho propadala, zažije svou renesanci. Pomůže mu averze k jaderné energetice i rostoucí spotřeba elektřiny.

Od poloviny roku 2008 cena zemního plynu klesala. To se v posledních měsících změnilo a je pravděpodobné, že tlaky na růst ceny budou pokračovat i nadále vzhledem tomu, že se jaderná energetika dostává v některých státech pomalu do nemilosti ale spotřebu je nutné pokrýt. Po provedení fundamentální a technické analýzy jsme dospěli k názoru, že cena zemního plynu obchodovaného v New Yorku by v nejbližší době mohla vzrůst. V časovém horizontu 3 až 6 měsíců očekáváme zdražení ze současných 4,6 USD na 5,5 USD za MBtu, upozornil Boris Tomčiak, analytik společnosti Colosseum. Ten zároveň nastínil pět důvodů, proč s největší pravděpodobností bude zemní plyn zdražovat:

  1. Globální spotřeba obnovila vzestupný trend – podle údajů British Petroleum poklesla v roce 2009 světová spotřeba zemního plynu o 2,3 procenta, což bylo největší snížení od 70. let. Důvodem byl zejména výrazný propad poptávky ze strany průmyslových podniků. Také nižší výroba elektřiny ve vyspělých zemích se negativně podepsala na poptávce. Ekonomická situace se však již stabilizovala a podle odhadu British Petroleum se celosvětová spotřeba zemního plynu vyšplhala v roce 2010 o 7,4 procenta na rekordních 3170 miliard krychlových metrů. International Energy Agency předpokládá, že tempo růstu poptávky po plynu bude v následujících 25 letech dosahovat 1,4 až 1,6 procenta ročně. V roce 2025 by měla být pokořena hranice 4000 miliard krychlových metrů. Závislost poptávky po plynu na ekonomickém rozmachu je jednoznačná. Podle výpočtu IEA vyvolá růst globálního HDP o 1 % zvýšení spotřeby plynu v elektrárnách o 1 %. Spotřeba v teplárnách a průmyslu se zvýší o 0,6 % a 0,4 %.
  2. Rozvíjející se země zvyšují poptávku po základních surovinách – podobně jako u jiných komodit, tak i v případě zemního plynu roste jeho spotřeba zejména v rozvíjejících se státech. V roce 2001 byla poptávka vyspělých zemí OECD přibližně 1340 miliard krychlových metrů. V zemích mimo OECD byla na úrovni 1115 miliard. V roce 2008 se však karta obrátila a momentálně je spotřeba v OECD přibližně 1546 miliard krychlových metrů, což je o 77 miliard méně oproti rozvíjejícím se státům. Regionem s největším přírůstkem spotřeby je Asie, kde se nachází dvě nejlidnatější země světa – Čína a Indie. Obě zaznamenaly v roce 2010 nárůst poptávky po zemním plynu o impozantních 22 procent. 
  3. Odklon od jádra znamená pro zemní plyn zlaté období – katastrofa ve Fukušimě vyvolala vášnivou diskuzi o budoucnosti jaderných elektráren. Mnohé státy již zareagovaly úpravou svých dlouhodobých energetických plánů. Nejradikálnější postoj zaujalo Německo, které by do roku 2022 chtělo vypnout všechny atomové elektrárny. Výpadek produkce elektrické energie se však musí nahradit z jiných zdrojů. Nejpravděpodob­nějším řešením jsou alternativní zdroje a zemní plyn, jehož spalování je oproti uhlí nebo ropě ekologičtější. V současnosti se z plynu vyrábí na celém světě 21 % elektřiny. Podle odhadu IEA by do roku 2035 mělo nastat zvýšení podílu na 24 %.
  4. Čína chce redukovat emise skleníkových plynů – Čína se již stala největším spotřebitelem energií na světě. Na svém kontě však má jedno velké mínus, kterým je první pozice v objemu emitovaných skleníkových plynů. To je důsledek rozsáhlého využívání elektráren a tepláren spalujících uhlí (66 % energie se získává z tohoto zdroje). V novém pětiletém plánu na roky 2011 až 2015 se vláda zavázala využívat víc ekologičtějších zdrojů energie. Zemní plyn a obnovitelné zdroje budou upřednostňovány. Do roku 2015 chce Čína zvýšit podíl zemního plynu na energetickém mixu na 8,3 % ze současných 4 % (jenom 1 % elektřiny se zde vyrábí z plynu). Naopak podíl uhlí chce snížit na 63 %.
  5. Nekonvenční zdroje zemního plynu zdražují produkci – globální rezervy zemního plynu jsou dostatečné a mnohem vyšší, než třeba rezervy ropy. Na počátku roku 2010 byly vytěžitelné zásoby na úrovni 810 bilionů krychlových metrů, což by při současné produkci stačilo na 250 let. Vzhledem k technologickému pokroku a novým objevům ložisek by se objem prokázaných rezerv měl nadále zvyšovat. Problémem je však rostoucí závislost Severní Ameriky na nekonvenčních zdrojích, jako je kupříkladu těžba v břidlicích. Podle IEA by celosvětový podíl produkce z nekonvenčních zdrojů měl do roku 2035 vzrůst ze současných 12 % až na 24 %. Produkce z těchto zdrojů se zatím koncentruje v USA, Kanadě a Číně, přičemž náklady na těžbu jsou vyšší než u konvenčních zdrojů. Kupříkladu v USA stojí produkce jednoho MBtu od 4 do 6 dolarů. Při současné ceně 4,6 USD/MBtu jsou výnosy těžebních společností relativně malé a dlouhodobě neudržitelné.

Zdroj: Boris Tomčiak: Colosseum

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 16. 6. 2011 21:19