Oživení zadrhává. Nedaří se Německu ani Francii

Data z eurozóny potvrzují, že ekonomika sice letos meziročně poroste, ve srovnání s Británií či Spojenými státy ale výrazně pomalejším tempem, které nedokáže citelněji zmenšit armádu nezaměstnaných.

Eurozóna pokračuje v sérii dat, která potvrzuje, že ekonomika sice letos meziročně poroste, ve srovnání s Británií či Spojenými státy však výrazně pomalejším tempem, které nedokáže citelněji zmenšit armádu nezaměstnaných a už vůbec ne zvýšit inflaci aspoň na dohled cíle ECB. Oživení tak zůstává velice křehké a zadrhává.

Růst Eurozóny se ve 2. čtvrtletí podle v srpnu zveřejněných předběžných dat zastavil, když ze čtyř velkých ekonomik, tvořících skoro 80 % jejího HDP, rostlo jenom Španělsko (+0,6 % q/q). Itálie se ponořila do třetí recese od finanční krize, Německo pokleslo o dvě desetiny a Francie, jak jinak, znovu stagnovala. Eurozóna tak zůstává jedinou významnou ekonomikou, která je stále vzdálena od předkrizových hodnot. Ani ve třetím kvartálu to zatím na velkou slávy nevypadá – průmysl se kromě Německa ve všech velkých zemích trápí (Francie stagnovala, Španělsko lehce rostlo, Itálie ve procentním propadu) a zhoršení předstihových ukazatelů o žádném rychlé zlepšení nevypadá. Navíc, v srpnových datech už budě vidět vliv ukrajinsko-ruské krize.

Ani červencová měsíční data nebyla příliš optimistická. Jediným pozitivem posledních měsíců jsou maloobchodní tržby, které rostly v červnu nejrychlejším tempem (2,4 % r/r) od konce prvního čtvrtletí 2007. I když je to (s ohledem na vývoj průmyslové produkce, viz níže) pozitivní, je jasné, že se bez výrazného zlepšení trhu práce nejedná o udržitelný trend. V podstatě je to podobný příběh jako v posledním roce v ČR – navrátivší se důvěra vedla k uspokojování odložené spotřeby. Vzhledem k tomu, že míra úspor v Eurozóně je teď již na nižších než předkrizových úrovních, těžko lze z toho směru čekat další stimul pro poptávku domácností.

Zbylá data už byla vesměs slabá. Znovu zklamalo Německo a hlavně jeho průmysl. Ve druhém čtvrtletí klesl oproti prvnímu o více než procento a ani do třetího kvartálu nemá největší nakročeno dobře – propad nových průmyslových objednávek na úroveň července 2013 nevěští pro produkci ve 3. a 4. čtvrtletí nic dobrého. Celkový obrázek pak dotváří měkké indikátory – průmyslový PMI se drží jenom lehce nad hranici 50 bodů (52) a index IFO klesl v srpnu na nejnižší úroveň za 12 měsíců. Ještě horší je stav francouzského průmyslu – PMI se propadl na nejnižší hodnotu za 15 měsíců a nachází se výrazně v oblasti kontrakce. Ačkoliv červencová průmyslová produkce v Německu vzrostla skoro o 2%, což trochu zmírňuje jinak slabá data, struktura naznačuje výrazný jednorázový vliv (výrazně, o 5 % m/m, produkce investičních celků). 

Je těžké určit s určitostí příčinu tohoto vývoje, je však možné, že se jedná o nepřímé dopady eskalující krize na Ukrajině. Eurozónu tak drží nad hladinou sektor služeb, kterého index PMI si i navzdory zhoršení proti červenci udržel růstovou úroveň (53,1 bodu, Německo: 56,4).