Oživení je jen pozvolné

Přečtete si Ranní zprávu z finančního trhu od analytika Miroslava Frayera

Zprávy a události

Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby v USA v únoru vzrostly o 2,2 % (odhad +3,0 %).

Růst peněžní zásoby M3 v eurozóně v únoru překvapivě zrychlil na 2,8 % z lednových 2,5 %. Oslovení analytici očekávali zpomalení na 2,4 % z předchozích 2,5 %.

Německé spotřebitelské ceny v březnu dle předběžných odhadů vzrostly o 0,3 % m/m, resp. 2,1 % y/y (odhad 0,3 % m/m, resp. 2,2 % y/y).

Evropský bankovní sektor více zatím nepůjčuje

Kurz USD/EUR se během včerejší seance hýbal nahoru a dolů, nakonec však obchodování končil poblíž svých ranních úrovní těsně nad hranicí 1,33.

Sledovaným reportem byl měnový přehled eurozóny. Ten totiž v lednu ukázal na určité oživení v bankovním sektoru nebo alespoň zastavení propadu úvěrové aktivity, kterého jsme byli svědky na konci roku. Přestože na první pohled únorové údaje vyzněly spíše optimisticky, podrobnější struktura poskytla trhu velmi smíšený obrázek a nelze rozhodně hovořit o zlepšujícím se trendu v poskytování úvěrů ze strany bank. 

Riziko tzv. credit crunch, neboli zastavení úvěrování ekonomiky, se sice na začátku roku snížilo, ale zcela nevymizelo. Důležitá tak určitě budou data za březen. Na konci února proběhlo druhé kolo 3letého repo tendru a bude tedy zajímavé, zda bude z čísel patrné oživení celého evropského bankovního systému či nikoli.  

Dnes budou v Evropě zveřejněny indikátory důvěry. Indexy v jednotlivých segmentech ukazují buď na stagnaci nebo v lepším případě nepatrné zlepšení. Nedávno zveřejněné předstihové indikátory vyzněly spíše smíšeně. 

Zatímco PMI výrazně propadly, německý Ifo index předčil očekávání. V Německu se pak dočkáme i míry nezaměstnanosti, která by měla stagnovat na 6,8 %. Na levém břehu Atlantiku budou publikovány zpřesněné odhady růstu HDP za Q4 11. Kolegové z SG jsou ve srovnání s konsensem velkými optimisty, když čekají revizi mezikvartálního anualizovaného růstu na 3,9 % z původně uváděných 3,0 %, a to díky zejména lepším datům u spotřeby domácností. Kromě toho budou uveřejněny nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti, které by se měly držet poblíž úrovně 350 tis.

Centrální banka by měla sazby ponechat beze změny

Regionální měny během středeční seance ztrácely. Nejméně si ze své hodnoty vůči euru odepsala česká koruna, která oslabila o zhruba třetinu procenta, následována polským zlotým a maďarským forintem. Oslabující trend byl však patrný na všech měnách od začátku středečního obchodování. Měny totiž otevíraly na svých včerejších nejsilnějších úrovních. V případě české koruny tak první obchod a zároveň nejlevnější proběhnul na mezibankovním trhu za 24,549 CZK/EUR. Odpoledne pak bylo euro o zhruba deset haléřů dražší.

Regionální trhy se včera vyvíjely pod taktovkou světových burz, kde převažovali spíše prodejci rizikovějších aktiv. Žádných domácích faktorů, které by českou korunu ovlivnily, jsme se nedočkali. Zřejmě podobně tomu bude i během dneška. Přesto však by měl být čtvrtek zajímavější, když k rozhodování o měnové politice bude zasedat Česká národní banka.

K poslední úpravě klíčové dvoutýdenní repo sazby se bankovní rada rozhodla v květnu 2010. Ta od té doby drží svoji hlavní sazbu na 0,75 %. Pomalé oživení ekonomiky provázené slabou spotřebitelskou poptávkou a nejistým vývojem v zahraničí od té doby zabránily centrálním bankéřům úrokové sazby zvýšit. A ke změně nastavení měnové politiky by nemělo dojít ani na dnešním zasedání bankovní rady. 

Na první pohled by se přitom důvody pro zvýšení sazeb našly. Spotřebitelská inflace v posledních měsících prudce zrychlila a vystoupala i nad prognózu ČNB, některé údaje z reálné ekonomiky (například průmysl) překonaly očekávání a poměrně v klidu proběhl dlouho odkládaný bankrot Řecka. 

Růst cen je ale způsoben faktory, které jsou mimo kontrolu centrální banky. Po očištění o vlivy DPH, dražší ropy a vyšších cen potravin a regulovaných položek se nachází inflace blízko nuly. Poptávka spotřebitelů zůstává stále slabá a riziko ekonomického zpomalení ve světě roste. Zároveň dočasným vyřešením řeckého dluhu byla ukončena pouze jedna epizoda evropské dluhové krize. Čas na zvýšení sazeb tedy prozatím rozhodně nenastal. Tržní sazby v současnosti se změnou sazeb také nepočítají. První zvýšení sazeb je v cenách zakalkulováno až nejdříve za dva roky.