Otočení trendu na trhu USD/EUR mělo výrazný dopad do kurzů středoevropských měn

Kurz eura k dolaru se odrazil od svého dvouletého maxima. Když v závěru týdne dolarové zisky narůstaly, na středoevropských měnách byla patrná tendence k oslabování.

Zprávy a události

ISM index průmyslové aktivity v USA se v říjnu zvýšil na 56,4 bodu ze zářijových 56,2 bodu, když trh se naopak obával snížení na 55,0 bodu.

Český PMI index průmyslové aktivity se v říjnu zvýšil na 54,5 bodu ze zářijových 53,4 bodu. Byl tak překonán tržní konsensus ve výši 53,7 bodu a bylo dosaženo nejvyšší úrovně za posledního 2,5 roku. • Státní rozpočet skončil ke konci října se schodkem 47,7 mld. CZK po zářijových –38,2 CZK. Před rokem činil schodek 51,3 mld. CZK. Jedná se o nejlepší výsledek od roku 2008.

Euro korigovalo z téměř dvouletého maxima

Společná evropská měna v průběhu minulého týdne sestupovala z téměř dvouletých maxim. Zatímco na jeho počátku kurz ještě atakoval úroveň 1,38 USD/EUR, což představuje nejvyšší úroveň od listopadu 2013, ve druhé polovině týdne jsme byli svědky poměrně výrazné korekce předchozích eurových zisků. V závěru páteční seance se již kurz nacházel pod hladinou 1,35 USD/EUR.

Euro sráží dolu blížící se zasedání ECB, které se uskuteční již tento čtvrtek. Eurozónu z recese dostaly exporty, domácí poptávka zůstává (s výjimkou Německa) extrémně slabá. To potvrdila nečekaně nízká inflační data (podle předběžného odhadu meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil ze zářijových 1,1 % na pouhých 0,7 % v říjnu, zatímco trh čekal stagnaci na zářijové hodnotě). Kombinace silného eura a klesající inflace vytváří očekávání, že ECB nějakým způsobem zasáhne. Ekonomové SG revidovali svůj výhled a předpokládají snížení úrokových sazeb ECB na prosincovém zasedání, kdy budou mít evropští centrální bankéři k dispozici novou makroekonomickou prognózu. Nicméně někteří hráči na trhu spekulují, že k nějaké formě uvolnění měnové politiky dojde již tento čtvrtek. Během první poloviny týdne by tak euro z tohoto titulu mělo být pod prodejním tlakem.

Zatímco euro by tedy měly obavy z blížícího se zasedání ECB srážet, dolaru by naopak měla pomáhat povzbudivější americká data. Již v pátek překvapil nečekaným růstem na 56,4 bodu říjnový PMI index průmyslové aktivity; silný výsledek čekáme i od obdobného indexu ze sektoru služeb, který bude zveřejněn zítra. Ve čtvrtek se dočkáme prvního odhadu amerického HDP za Q3 13. Po 2,5 % (mezičtvrtletně anualizovaně) za Q2 13 očekávají ekonomové SG pouze mírné zpomalení na 2,3 %, tržní konsensus se nachází na 1,9 %. Klíčovým reportem týdne bude říjnová statistika z amerického trhu práce, která bude zveřejněna v pátek. Zatímco tržní konsensus ukazuje na pouhých 125 tisíc nově vytvořených pracovních míst po zářijových 148 tisíc, ekonomové SG přepokládají silných 175 tisíc.

Středoevropské měny v závěru týdne oslabily

Otočení trendu na trhu USD/EUR mělo výrazný dopad do kurzů středoevropských měn. Poté, co se kurz eura k dolaru odrazil od svého dvouletého maxima, když v závěru týdne dolarové zisky narůstaly, na středoevropských měnách byla patrná tendence k oslabování. Po převážnou většinu minulého týdne se kurz české koruny i polského zlotého držel stabilní, aby během páteční seance obě měny ztratily. Zatímco zlotý tak v celotýdenním hodnocení odepsal zhruba čtyři desetiny procenta, ztráty české koruny dosáhly sedmi desetin. Kurz CZK/EUR se v samotném závěru týdne dostal na dohled úrovně 25,90 CZK/EUR. Největších ztrát během týdne dosáhl maďarský forint, a to ve výši 1,7 %. Důvodem nebyl jenom posilující dolar na světovém trhu, ale i rozhodnutí maďarské centrální banky dále snížit úrokové sazby. Vzhledem ke klesající inflaci a nevýrazné výkonnosti reálné ekonomiky je navíc více než pravděpodobné, že cyklus snižujících se úrokových sazeb není v Maďarsku u konce.

I za oslabením české měny stojí mimo posilující dolar blížící se zasedání bankovní rady ČNB k měnové politice, které se uskuteční ve čtvrtek. Centrální banka představí novou inflační prognózu. Domníváme se, že v souladu s naším pohledem i aktualizovaný makroekonomický výhled z dílny ČNB potvrdí, že z pohledu reálné ekonomiky máme dno za sebou. To bohužel neplatí pro inflaci. Podle našeho názoru nás v nadcházejících měsících čeká dokonce zrychlení dezinflačního trendu. Během prvních měsíců letošního roku může dokonce docházet k meziročnímu poklesu spotřebitelských cen až o půl procenta. Takto výrazný propad bude důsledkem poklesu regulovaných cen, zejména kvůli výraznému snížení cen elektrické energie pro domácnosti. Na druhou stranu zvýšená kupní síla povzbudí domácnosti ve vyšších výdajích. Zároveň by struktura inflačního poklesu neměla indikovat roztočení deflační spirály, na což inflační očekávání neukazují. Nicméně pokles inflace bude v nadcházejících měsících tak výrazný, že riziko přímých intervencí na trhu ze strany centrální banky výrazně vzrostlo. Koneckonců o tomto kroku již bankovní rada na posledních dvou měnověpolitických zasedáních hlasovala, zatím neúspěšně.

Obavy za zásahu centrální banky v podobě intervencí budou podle našeho názoru tlačit v první polovině týdne kurz koruny ke slabším úrovním. Z pohledu aktualizované technické analýzy se první oblast technického odporu nachází mezi 25,90/95, druhá úroveň odporu pak na 26,15 CZK/EUR. Vývoj po zasedání centrální banky bude z velké části determinován pávě rozhodnutím bankovní rady na základě nově představené inflační prognózy. V souvislosti s tím bude samozřejmě prezentován i předpoklad prognózy týkající se směnného kurzu.

Kromě zasedání bankovní rady ČNB přinese tento týden i zajímavá data z reálné ekonomiky. Ta by zejména při pohledu na meziroční výsledky měla vypadat velmi dobře, když pomůže efekt kalendářních dnů (v letošní září bylo o dva pracovní dny více než v loňském září).

V souladu s tržním konsensem očekáváme akceleraci meziročního růstu průmyslové výroby ze srpnových 1,6 % y/y na zářijových +6,0 % y/y. Meziměsíčně bude zaznamenám pokles, který je třeba vnímat jako korekci extrémně silných dat za srpen. Celkově je patrné pokračující oživování v sektoru, což dokumentují měkké indikátory v podobě PMI indexu či podnikatelské důvěry v rámci konjunkturálního průzkumu ČSÚ. Stavebnictví pomáhá popovodňová obnova, od června do srpna si kumulativně polepšila o 6 % a za září očekáváme další vzestup (o 3,5 % m/m SA, WDA). Meziroční pokles by se tak měl snížit na –1,5 % y/y po srpnových –8,1 % y/y.

U zahraničního obchodu očekáváme dočasné snížení přebytku v souvislosti zejména s vyššími dovozy pohonných hmot kvůli legislativním změnám (zavedení kaucí pro distributory pohonných hmot). Oživení poptávky by mělo být patrné na exportní aktivitě, kde by meziroční dynamika měla dosáhnout +8,8 % (meziměsíčně čekáme pokles jako kompenzaci extrémního srpnového výsledku). Celkově letos zahraniční obchod míří k novému historickému rekordu.

widgety

Rostoucí spotřebitelská důvěra se podepisuje i na zlepšování v maloobchodě, i když v tomto sektoru je náběh pomalejší. V dalších měsících bude pozitivně pomáhat zejména klesající inflace, ale i stabilizace na trhu práce. Za samotné září očekáváme meziměsíční pokles o 1,0 % m/m (SA, WDA) opět jako kompenzaci siných srpnových prodejů. V meziročním vyjádření by měl výt po srpnovém poklesu o 0,3 % y/y zaznamenám růst o 3,5 % y/y.

Říjen by měl potvrdit stabilizaci na trhu práce. Tržní konsensus ukazuje na stagnaci nezaměstnanosti na zářijových 7,6 %, my dokonce vidíme šanci na snížení na 7,5 %. Pozitivní zprávu přinesl včera zveřejněný konjunkturální průzkum – manažeři v průmyslu i stavebnictví očekávají pro nadcházející tři měsíce zvýšenou ochotu vytvářet pracovní místa.