Osud eurozóny po Německu v rukou Slovenska

Německo reformu záchranných fondů nakonec podpoří. Teď se pozornost přesune do Bratislavy. To je poslední země, kde by se proces ratifikace mohl zadrhnout.

Německá kancléřka Angela Merkelová si může oddychnout. Nakonec pro reformu záchranných fondů (EFSF) získala dostatek poslanců i ve vlastním táboře a koaliční krize v největší evropské ekonomice je zažehnána. Teď se po nějaké době pozornost přesune k našim sousedům do Bratislavy. To je poslední země, kde se ratifikační proces teoreticky může zadrhnout (v dalších čtyřech je zajištěna solidní podpora).

Reforma EFSF počítá se zvýšením flexibility fondu (intervence na dluhopisových trzích, kapitálové injekce do bank) a současně zvyšuje příspěvky členských zemí do fondu. V případě Slovenska se příspěvky mají zvýšit z 4,4 na 7,7 miliardy eur, tedy na skoro 170 miliard českých korun. To je zhruba 10 % slovenského HDP, což pro spořící Slováky není rozhodně malá částka. Příspěvky do fondu jsou sice čistě ve formě záruk (ne přímé převody peněz), minimálně v případě Řecka ale existuje dost velká pravděpodobnost, že řada záruk bude skutečně muset být realizována.

cestovko

Žádat solidaritu po Slovácích s Řeky není lehké i proto, že Slovensko muselo na rozdíl od Řecka v nedávné době splnit všechna maastrichtská kritéria a Evropská komise byla při hodnocení relativně tvrdá. Teď eurozóna žádá Slováky o pomoc Řecku, které kritéria nikdy neplnilo a Slovensko s ním má minimální reálné i finanční vazby. Je pravda, že eventuální finanční nákaza v eurozóně by tvrdě dopadla i na malou a otevřenou slovenskou ekonomiku. I tak se zdá ale příspěvek sedmi a půl miliardy eur trochu přehnaný. Diplomatický tlak ze zahraničí ale po německém „ano“ bude v nadcházejících týdnech gradovat, a proto slovenská koalice nakonec pravděpodobně jako poslední v řadě (25.10.) reformu a navýšení svých příspěvků schválí. 

Autor je hlavním ekonomem Poštovní spořitelny

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 4. 10. 2011 21:04