Okolní svět nechce pomáhat. Evropa je podle něj dost bohatá, aby si poradila sama

Kancléřka Merkelová dala trhům důvod být skeptický. Vyzývá rozvíjející se ekonomiky k pomoci. Ty jí nejednou vzkázaly, že je Evropa dost bohatá, aby si pomohla sama.

Německá kancléřka Merkelová ve svém včerejším projevu před Bundestagem zopakovala svoje stanoviska, že pro evropskou dluhovou krizi neexistuje rychlé řešení. Tento přístup bránící dlouhodobě včasnému přijetí nutných radikálních kroků patří mezi klíčové důvody zhoršování krize. Merkelová tak v podstatě dala trhům dobrý důvod být skeptický k iniciativám oznámeným v poslední době. A také k tomu, co by Evropa mohla být schopná vyprodukovat v dohledné budoucnosti. Merkelová chce na blížícím se summitu v mexickém Los Cabos opět vyzvat k pomoci státy G-20, především velké rozvíjející se ekonomiky, ale nebere do úvahy co jí od těchto států bylo mnohokrát řečeno: Evropa je dost bohatá na to, aby si mohla své problémy vyřešit sama.

Podle údajů španělské centrální banky vzrostl v květnu objem peněz půjčených místním bankám na rekordních 288 miliard eur. Tento vývoj pomáhá vysvětlit španělskou žádost o pomoc na stabilizaci svého bankovního sektoru. V pondělí 18. června bude zveřejněn audit španělských bank. Podle zdrojů citovaných agenturou Reuters budou potřebovat 60–70 mld EUR na posílení kapitálu, což je podstatně víc než nedávný odhad Mezinárodního měnového fondu ve výši 40 mld EUR, ale stále výrazně méně než 100 mld EUR o které Španělsko požádalo.

Na snížení ratingu Španělska agenturou Moody’s reagovaly měny (jak euro tak regionální) jen omezeně. Došlo sice k oslabení, ale jen mírnému a spíše pozvolnému. Region se v průběhu pozdního odpoledne vzpamatoval a měny končily vesměs mírně silnější, euro však oslabilo až na 1,265. Zajímavý je vývoj u benchmarkových dluhopisů, kde se rychle snižuje rozdíl mezi německým a americkým desetiletým výnosem. Včera klesl na 14bp., přitom ještě v květnu se držel soustavně nad 30bp. Jak slabost eura tak relativní slábnutí německých státních dluhopisů vůči americkým státním dluhopisům potvrzuje rostoucí skepsi finančních trhů vůči Evropě. A výnos španělského desetiletého dluhopisu se dostal na další rekord, těsně pod 7%. ECB to zatím nevzrušuje a španělské dluhopisy nekupuje.

Celková inflace v USA klesla meziměsíčně poněkud více než se čekalo o 0,3%. Meziročně růst zpomalil na 1,7%. Hlavní příčinou poklesu byl vývoj cen ropných produktů a zemního plynu. Jádrová inflace rostla v souladu s očekáváním o 0,2% meziměsíčně a meziročně zrychlila na 2,3%. U položek jádrové inflace rostou stále nejvíce náklady spojené s medicínou (přes 3%), ale relativně rychle (kolem 2%) roste většina položek. Relativně slabá poptávka by měla držet jádrovou inflaci pod kontrolou, postupně by se v ní měl projevit pokles cen komodit. Perspektivně by mohl vývoj inflace usnadnit další měnovou stimulaci, pokud by se ekonomika nevyvíjela dobře.

Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA rostl v posledním týdnu nečekaně na 386 000. Na jednu stranu se tento údaj drží konzistentně pod hranicí 400 000, což naznačuje, že bezprostředně nehrozí recese, na druhou stranu jeho relativní slabost potvrzuje chabost růstu amerického hospodářství.