Ohňostroj iracionalit

Burzy popadaly, na tzv. „CoCo“ dluhopisy se stal odborníkem kdekdo, prý nás čeká další „credit crunch“ a z akciových obchodníků se staly v podstatě obchodníci s ropou. Nenechte se odradit tržní iracionalitou.

Leden a únor byly ohňostrojem tržní iracionality. Burzy popadaly, na tzv. „CoCo“ dluhopisy (Contingent Convertible bond, tj. podmíněně konvertibilní dluhopis) se stal odborníkem kdekdo, prý nás čeká další „credit crunch“ a z akciových obchodníků se díky růstu korelace v lednu staly v podstatě obchodníci s ropou. A ekonomové očekávají s 20% pravděpodobností letos v Americe recesi. To je sice vzhledem k tomu, že recese v Americe přichází v průměru tak jednou za 5 – 6 let a že stávající expanse už pomalu začíná „nadsluhovat“, prohlášení zřejmého, nicméně na sexy novinářský titulek bohatě postačí.
Trhy se dle komentářů obávají zpomalující a devalvující Číny, levné ropy a negativních sazeb.

Nicméně Čína zpomaluje už několik let a i nynější růst, který je nejpomalejší za čtvrtstoletí, je (pokud lze věřit vládě) stále vysoký – 6,9 %. Gigantické devizové rezervy, nízká zadluženost, relativně malá provázanost čínského kapitálového trhu se světem a nakonec i absence demokracie a tedy šťouravého elektorátu dávají i navzdory zfušované záchraně lokálního akciového trhu a solidnímu objemu špatných dluhů Číně manévrovací prostor. Kolaps Lehman Bros. je v Číně řádově méně pravděpodobný než v USA a ještě menší je prostor pro nákazu skrze finanční sektor. Konec konců, americká i evropská data jsou navzdory čínskému zpomalování již rok a půl stejná.

Krom toho, od kdy je levná ropa pro nás problémem? Západní země, ale i Čína jako druhý největší světový čistý dovozce, z nízké ceny profitují, v Evropě dokonce masivně. V ČR klesl deficit v obchodě s minerálními palivy oproti roku 2014 o 55 mld. korun (1,3 % nom. HDP), v EMU o 71 mld. EUR.  Ano, energetické společnosti a držitele jejich dluhopisů to nepotěší, ale obecně je spekulativních dluhopisů v univerzu všech korporátních dluhopisů pětina a energetických ještě méně.  Protože však víme, že i relativně málo aktiv dokáže udělat velkou škodu (viz subprime hypotéky), je důležité, že banky jsou jich pouze velmi malým vlastníkem. Celých 90 % dolarových spekulativních dluhopisů vlastní americké investiční a penzijní fondy, pojišťovny a nerezidenti – obecně tedy systémově nedůležité instituce.

Negativní sazby prý zničí banky. Pak je zvláštní, že v prosinci, po zklamání z ECB, se trhu nelíbilo, že ECB neuvolnila měnovou politiku více. A do tohoto vyprávění nezapadá ani fakt, že americké banky po prosincovém zvýšení sazeb FEDu v prosinci také neměly nejlepší start do roku 2016. Nakonec – doposud se negativní sazby centrálních bank nijak negativně neprojevily, a protože se nejspíš blížíme limitu, kde se už vyplatí držet hotovost, o moc dále již asi neklesnou. Dopad na bankovní sektor je malý: např. v ČR se případný 15 bodový pokles sazeb ČNB (z +0,05 % na –0,1 %) projeví , cet.par., poklesem zisku přibližně o 1,35 mld.; vzhledem k 60 mld. zisku celého sektoru to však není materiální suma.
Co tedy dál? Nenechte se tržní iracionalitou odradit. Recese určitě jednou přijde – ale očekávat letos armageddon kvůli levné ropě a záporné sazbě Riksbank a ECB  je nesmyslné.