Oficiální žádost Španělska o pomoc by paradoxně trhy spíše uklidnila

Investoři neustále spekulují o tom, zda Španělsko požádá o finanční pomoc. Podle oficiálních zpráv se žádost nepřipravuje. Trhy by to paradoxně uklidnilo více.

Zprávy a události

Dle šéfa ESM Klause Reglinga se Španělsko v současnosti nechystá požádat o finanční pomoc ze zahraničí.

Francouzská průmyslová výroba v srpnu překvapila meziměsíčním růstem o 1,5 %. Meziročně pak byla o 0,9 % nižší (odhad –0,3 % m/m, resp. –4,2 % y/y).

Rovněž z Itálie přišly příznivější údaje. Tamější průmysl vzrostl meziměsíčně o 1,7 %, v ročním vyjádření pak byl nižší o 5,2 % (odhad –0,5 % m/m, –9,7 % y/y).

Šéf ECB Miroslav Singer uvedl, že bankovní rady není nyní v situaci, kdy by diskutovala detailně možnost oslabení české koruny. Přímé intervence by ale byly nejjednodušším nástrojem.

Vládní dluh ČR činil ke konci Q3 12 1652,3 mld. CZK. Meziročně se tak zvýšil o téměř 200 mld. CZK.

Vláda schválila návrh ústavního zákona, který nařizuje řadu opatření pro případ vzestupu zadlužení země nad určité hranice.

Slovenská vláda schválila návrh rozpočtu na rok 2013 s celkovým deficitem 2,94 % HDP. Hrubá výpůjční potřeba by se měla zvýšit na 8,345 mld. EUR.

Kvůli Španělsku zůstávají trhy nervózní

Nejistota na trzích pramení ze situace ve Španělsku, o kterém investoři stále spekulují, zda požádá o finanční pomoc pro celou zemi či nikoliv. Zpráva z úst šéfa ESM Klause Reglinga ale říká, že v současnosti Španělsko oficiální žádost nepřipravuje. Závěry ratingových agentur však tomu příliš nenasvědčují. Standard & Poor’s snížila zemi rating o dva stupně na BBB-, což je v souladu i s ratingovou známkou konkurenční Moody’s Baa3. To se odráží na ztrátách evropské měny s tím, jak hráči na trzích jsou nervózní z dalšího vývoje. Oficiální žádost o finanční pomoc by za stávající situace tak paradoxně nejspíš přispěla ke zklidnění nálady.

Mezinárodní měnový fond ve své nejnovější zprávě varoval, že evropské banky by mohly v příštím roce přijít až o 3,5 bilionu eur, pokud evropští politici nebudou dostatečně proaktivní. Hlavní problém instituce spatřuje v odlivu kapitálu ze slabších zemí periférie do ekonomicky silných států. To by mělo nepříznivé dopady nejen na výkonnost těchto okrajových zemí, ale negativně by se to dotklo i celé Evropy. K obnovení důvěry je zapotřebí především zprovoznění bankovní a rozpočtové unie, start fondu ESM a finanční pomoc španělským bankám.

Nepatrnou vzpruhou byla včerejší data o průmyslové výrobě z Francie a Itálie, která překvapila poměrně silným meziměsíčním růstem, zatímco se čekal pokles. To by se mohlo pozitivně odrazit i na celkovém vývoji HDP eurozóny za Q3 12. SG předpokládá, že by po čtyřech kvartálech poklesu mohl konečně průmysl přispět do HDP pozitivně. Celkově kolegové očekávají za Q3 pokles ekonomiky eurozóny 0,2 % q/q s určitou nadějí i na lepší údaj. 

Pouze polský zlotý během dne ztratil

Obchodování s regionálními měnami bylo včera velmi klidné. Česká koruna i maďarský forint si polepšily, zatímco polský zlotý ztratil. Koruna se proti euru pohybovala v relativně úzkém 13haleřovém pásmu, přitom nejlevněji bylo na mezibankovním trhu možné nakoupit jedno euro za 24,88 korun. Domácí měna si vůči té evropské tak oproti úternímu závěru připsala zhruba třetinu procenta.

Z regionu jsme se dočkali zajímavých komentářů jednoho z centrálních bankéřů a premiéra. Andrzej Bratkowski, zastánce uvolněnější měnové politiky, uvedl, že by centrální banka měla ještě v tomto roce snížit úrokové sazby o 75 bb. Své tvrzení odůvodňuje především tím, že ekonomické zpomalení nyní představuje vyšší riziko než inflace. Druhý jmenovaný, Donald Tusk, pak řekl, že kurz okolo hranice 4,50 PLN/EUR by poskytl dobrou půdu pro další vývoj polské ekonomiky. Přestože bezprostředních reakcí na komentáře jsme se nedočkali, zlotý včera přeci jen ztratil necelé půlprocento a oslabil k hranici 4,09 PLN/EUR.

V Maďarsku zveřejněný zápis z poslední zasedání centrální banky pak odhalil, že bankovní rada hlasovala poměrem 4:3 ve prospěch snížení sazeb o 25 bb. Zároveň zaznělo, že další uvolňování měnové politiky je pravděpodobné, pokud na trzích přetrvají příznivé podmínky a inflační rizika zůstanou umírněná.

Na českém swapovém i dluhopisovém trhu bylo mrtvo. Za minimální obchodní aktivity zůstaly výnosy a sazby beze změny.