OECD volá po masivnějších záchranných fondech. Eurozóna chce spíš jen záplatovat

Šéf OECD nabádá k větším záchranným fondům. Přesněji k dvojnásobným objemům. Eurozóna je zatím lakomá a namlouvá si, že krize slábne.

Dluhová krize

Šéf OECD A. Gurria vyzval ministry financí EMU (sejdou se v pátek), aby „ohromili“ trhy novou velikostí záchranných fondů, doslova volal po „the mother of all firewalls“ .

Poměrně logicky argumentuje tím, že abyste na trzích vyvolali pozitivní reakci, nestačí očekávání naplnit, ale je potřeba je překonat. A očekávání jsou po pondělním prohlášení A. Merkelové nastavena na prodloužení funkčnosti EFSF. Gurria by rád viděl celkovou kapacitu 1 bilión eur, tedy dvojnásobnou. S tím se dá souhlasit, čím radikálnější řešení přijde, tím větší je šance, že jeho efekt nebude jen prchavý.

Bohužel se nezdá, že by EMU k něčemu takovému směřovala. Spíš to vypadá na pokračování v postupném záplatování těch největších děr. Evropští představitelé se mezitím snaží šířit optimismus. Kancléřka Merkelová řekla, že evropská dluhová krize slábne a italský premiér Monti dokonce řekl, že je téměř u konce.

Ve vší úctě si dovolíme nesouhlasit. Problémů je stále hodně, mezi nejakutnější patří situace ve Španělsku (v posledních dnech se na něj soustřeďuje pozornost trhu) a také blížící se předčasné volby v Řecku můžou zamíchat situací. Pokud bude Merkelová skutečně chtít přispět ke podstatnějšímu zklidnění situace, bude muset prosadit to co slíbila, tj. podstatně posílený euroval.

Španělské a italské dluhopisy

Včera proběhla aukce španělských a italských dluhopisů – a v obou případech bez větších problémů. Výnosy v případě Itálie klesaly, 2Y na 2,35% (minulý měsíc 3,01%) při B/C 1,9. Španělé prodávaly 3M a 6M poukázky, ty první s o něco nižším výnosem, ty druhé naopak s o něco vyšším.

Japonsko

Guvernér Bank of Japan prohlásil, že likvidita, kterou banka pumpuje v rámci svého QE do ekonomiky, ji sama o sobě neposílí. Svou pro-růstovou roli musím sehrát i vláda a soukromý sektor. Dále varoval, že nákup bondů má své limity. Pokud by ho trhy začaly vnímat jako čistou monetizaci dluhu, znamenalo by to růst sazeb na delším konci s negativním dopadem na ekonomiku.

USA

Spotřebitelská důvěra v březnu v USA klesla na 70,2, o jednu desetinu víc než se čekalo. Negativní nádech zprávě dodává fakt, že únorové číslo bylo revidováno směrem nahoru (z 70,8 na 71,6), což v m/m srovnání dává horší výsledek a signalizuje vyšší riziko dalšího poklesu.

Maďarsko

Maďarská centrální banka podle očekávání ponechala základní sazbu na 7%. Snížení brání obavy o forint a domácí bondy a vysoká inflace. Proti působí také stále otevřená otázka kreditní linky u MMF. CB také vydala novou inflační zprávu. Inflaci revidovala pro letošní i příští rok směrem nahoru (5,6% resp. 3,0%), hlavním faktorem jsou nepřímé daně, slabý forint a vysoké ceny ropy. BR se ale stále drží přesvědčení, že se do roku 2013 dostane na cíl. Růst ekonomiky ponechala CB prakticky beze změn (0,1% resp. 1,5%) – změnila se ale struktura, více se očekává od exportů, méně naopak od domácí spotřeby.

Slovensko

Svou novu prognózu vydala také slovenská CB. Pro letošní rok snížila růst z 2,3% na 2,1%, přičemž rizika vidí hlavně směrem dolů z důvodu fiskální konsolidace jak na Slovensku tak v EMU.