Odhady HDP za Q3 14 nechaly regionální měny v klidu

Kurzový vývoj středoevropských měn nebyl v tomto týdnu jednoznačný.

Odhady HDP za Q3 14 nechaly regionální měny v klidu

Kurzový vývoj středoevropských měn nebyl v tomto týdnu jednoznačný. Dařilo se maďarskému forintu, který mírně, ale kontinuálně posiloval a v celotýdenním hodnocení si připsal zhruba procento a čtvrt. Úspěch na forintu podtrhla v závěru týdne solidní statistika HDP za Q3 14ve výši +0,5 % q/q.  Naopak se v tomto týdnu a zejména v jeho druhé polovině nedařilo polskému zlotému. Zveřejněná říjnová inflace totiž skončila výrazně pod tržním očekáváním a potvrdila sílící deflaci. To na trhu vyvolává očekávání, že polská centrální banka bude pokračovat v cyklu uvolněné měnové politiky.

Česká měna na počátku týdne posílila z hodnot nad 27,70 CZK/EUR pod 27,60 CZK/EUR, aby se následně stabilizovala těsně nad hladinou 27,60 CZK/EUR, kde se kurz následně udržel po většinu týdne. Domácí měna tak nijak nereagovala na zveřejněné ekonomické ukazatele, ani na dnešní publikování inflační zprávy ČNB a zápisu z posledního jednání bankovní rady. Z toho vyplynulo, že centrální banka vítá, že se kurz koruny pohybuje zřetelně nad úrovní vyhlášeného kurzového závazku. Za posunem inflační prognózy směrem dolů stojí především utlumený cenový vývoj v eurozóně.

Říjnová inflace byla opět nižší, než s čím ve své prognóze počítala centrální banka.  V meziročním vyjádření totiž stagnovala na zářijových 0,7 % y/y, ČNB naopak čekala její zrychlení na 0,8 % y/y. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,2 %. Důvodem ovšem byla pouze sezónnost u jádrové inflace. Pohonné hmoty totiž v říjnu poklesly o 0,5 % m/m, regulované ceny stagnovaly a potraviny marginálně vzrostly. V dalších měsících lze očekávat pokles cen pohonných hmot díky propadu cen ropy na světových trzích. Klesat by ovšem měly i ceny potravin díky nadprůměrné úrodě a dovozním sankcím ze strany Ruska. Doposud bránila jejich poklesu slabší koruna, v dalších měsících by tomu však již být nemělo. Ke konci roku by meziroční inflace měla mírně decelerovat k 0,3 %, opětovnou akceleraci očekáváme až v druhé polovině příštího roku. Nízkoinflační prostředí tak bude nadále přetrvávat.

Zlepšení na trhu práce bylo v říjnu ve srovnání s očekáváním výraznější. Podíl nezaměstnaných se v říjnu snížil na 7,1 % ze zářijových 7,3 %. Výsledek tak překonal naše i tržní očekávání ve výši 7,2 %. Během října se počet uchazečů o zaměstnání snížil o téměř 9 500 a dostal se tak pod 520 tisíc; oproti říjnu loňského roku je nezaměstnaných o více než 37 tisíc méně. Na sezónně očištěné bázi by míra nezaměstnanosti měla do konce roku ještě dále mírně klesat. Nicméně bez sezónního očištění se dočkáme vzestupu na 7,7 %, což ale i tak bude o 0,5 pb níže ve srovnání s prosincem 2013.

Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostl česká HDP v Q3 letošního roku po očištění o cenové, sezónní a kalendářní vlivy v reálném vyjádření o 2,3 % y/y, přičemž ve srovnání s minulým čtvrtletím vzrostl o 0,3 %. Ekonomický růst tak mírně zaostal za očekáváními trhu. Struktura růstu zatím publikována nebyla. Podle našich předpokladů statistiku HDP na straně zdrojů znovu ovlivnila změna spotřební daně z cigaret, která vešla v platnost na začátku října tohoto roku. Příspěvek daní z produktů k HDP, který ovlivňuje předzásobování kolky, pravděpodobně vytvořil kladný hospodářský růst. Podle komentáře ČSÚ ke tvorbě HDP přispěl hlavně průmysl tažený automobilovým sektorem, zatímco negativně působil vývoj ve službách.

Z fundamentálního pohledu již příští týden příliš zajímavý nebude. Jediným ekonomickým ukazatelem z tuzemska bude říjnová statistika vývoje cen průmyslových a zemědělských producentů. Očekáváme pokračování deflačních tendencí, naše odhady se dokonce nacházejí pod tržním konsensem. V situaci narůstajících protiinflačních rizik a spíše decelerujícího růstu se nedá očekávat, že by česká měna posilovala. Naopak pro nadcházející měsíce vnímáme spíše riziko na straně slabší měny.