Obchodujeme s finančními deriváty: Co jsou opce?

Zaměříme na opce, které patří k derivátům typu „plain vanilla“ a ty, které patří k derivátům exotickým. Jak vybrat ze základních opčních strategií?

Opce s podkladovým aktivem v podobě akcií, akciových indexů, úrokových měr, komodit a podobně jsou obchodovány převážně na burzách. Měnové opce, kterým se budeme věnovat v následujícím textu na příkladech, jsou naopak obchodovány povětšinou na OTC trzích. S opcemi se dá stejně jako s ostatními finančními deriváty spekulovat, zajišťovat se a provádět arbitráže. Čtěte více: Co jsou to finanční deriváty a jak s nimi obchodovat?

Vymezení základních pojmů

V úvodu článku je nutné vymezit sedm skutečně základních pojmů, které se pojí s opcemi a budou následně v článku zmiňovány. Z tohoto důvodu je důležité rozdíly mezi těmito pojmy alespoň částečně pochopit. Jedná se o:

Držitel opce (holder) – má právo nakoupit či prodat dohodnuté podkladové aktivum za předem stanovenou cenu.

Vypisovatel opce (writer) – dává právo prodejci, aby nakoupil či prodal dohodnuté podkladové aktivum za předem stanovenou cenu.

Kupní opce (call option) – dává právo držiteli opce nakoupit objem například zahraniční měny za předem daných podmínek.

Prodejní opce (put option) – dává právo držiteli opce prodat objem například zahraniční měny za předem daných podmínek.

Evropská opce – dává právo držiteli realizovat obchod pouze poslední den splatnosti opce.

Americká opce – dává právo držiteli realizovat obchod kdykoliv po vypsání opce s ohledem na dohodnutou splatnost.

Cena opce (opční prémie) – cena, za kterou si držitel opce kupuje u vypisovatele právo odstoupit od smlouvy, tzn. nedodat nebo neodebrat dohodnuté množství aktiva.

Porovnání opce s forwardem a futures

Opce dává držiteli právo, ale ne povinnost, nakoupit nebo prodat podkladové aktivum za dohodnutou cenou. Jedná se o základní rozdíl v porovnání s forwardem nebo futures, kde jsou obě protistrany povinny plnit svůj předem dohodnutý závazek. Tržní cena forwardu nebo futures je víceméně lineárně závislá na hodnotě podkladového aktiva. Toto však není případ opce, kde je tato závislost silně nelineární. Proto je oceňování a obchodování s opcemi mnohem komplexnější a ne vždy úplně jednoduché.

Zjištění ceny opce můžu být poměrně komplikovaná záležitost, proto dealeři mohou použít některý z existujících modelů, pokud se nechtějí vést pouze vlastní intuicí, což by bylo nepochybně špatně. Mezi nejznámější modely pro oceňování opcí patří Black-Scholes model, případně jedna z jeho modifikací například v podobě Bigger-Hullova modelu. Vzhledem k tomu, že je cílem článku přiblížit opce v obecné rovině, nebudeme se pouštět do hlubšího zkoumání této především matematicko-statistické oblasti.

Můžeme však specifikovat, jaké proměnné jsou v modelech obsaženy a mohou mít tak vliv na výslednou cenu opce. Jedná se o realizační cenu opce, aktuální spotový kurz, úrokovou sazbu, zbývající čas do splatnosti opce, volatilitu podkladového aktiva. V této souvislosti lze konstatovat, že ocenění evropské opce je snadnější, protože přesně známe datum, kdy dojde k její splatnosti.

Typy opcí

Kupní opce

Jak již bylo zmíněno v úvodu, kupní opce dává držiteli právo nakoupit podkladové aktivum k dohodnutému datu a za dohodnutou cenu. Toto datum je známo jako „den splatnosti“ a dohodnuté ceně se říká „realizační cena“ (strike price). Realizační cena je nastavena v okamžiku vstoupení do kontraktu.

Držitel opce má taktéž právo nerealizovat opci, pokud by mu to nepřineslo žádný výnos. Opce bude tedy realizována, pokud bereme racionálně smýšlejícího investora, pouze v případě, kdy tržní cena aktiva bude vyšší nežli dohodnutá realizační cena s přihlédnutím k nákladu v podobě opční prémie. Je to z důvodu, že je držitel kupní opce v dlouhé pozici a očekává růst ceny podkladového aktiva, při kterém realizuje zisk. V opačném případě by dal investor přednost spotovému trhu a nechal by opci propadnout.

Pokud je skutečně tržní cena aktiva vyšší nežli dohodnutá realizační cena, opce je nazvaná v penězích (in the money). Když se ceny rovnají, opce je na penězích (at the money). V případě, že je tržní cena aktiva nižší nežli dohodnutá realizační cena, opce je mimo peníze (out of the money).

Pro snadnější pochopení principu a významu kupní opce slouží následující obrázek. Řekněme, že držitel měnové opce si dohodl s vypisovatelem realizační cenu evropské opce na úrovni 25 CZK/EUR s opční prémií 1 CZK za euro a se splatností za jeden rok. Jaký bude postup investora, pokud bude spotová cena za rok na úrovni 28 CZK/EUR nebo 22 CZK/EUR?

Zisk a ztráta long call pozice z pohledu držitele opce

Obrázek deklaruje, že v případě spotové ceny 28 CZK/EUR investor po odečtení nákladu v podobě opční prémie realizuje zisk. Pří spotové ceně 22 CZK/EUR by realizoval ztrátu, proto by opci nechal propadnout a nesl by pouze tíhu v podobě zaplacené opční prémie. Zkusme se nyní podívat na danou operaci z pohledu vypisovatele opce. Jedná se o přesný opak výše zmíněného obrázku.

Zisk a ztráta short call pozice z pohledu vypisovatele opce

Z obou obrázků lze vydedukovat, že držitel opce je v pozici potencionálního neomezeného zisku, ale s omezenou možností ztráty. Naopak vypisovatel opce má omezenou možnost zisku, ale neomezenou potencionální ztrátu. Právě z tohoto důvodu držitel opce platí vypisovateli opční prémii ihned při uzavření kontraktu.

Prodejní opce

Svou podstatou je prodejní opce přesným opakem opce kupní. Kupní opce dává držiteli právo prodat podkladové aktivum k dohodnutému datu a za dohodnutou cenu.

Držitel opce má taktéž právo nerealizovat opci, pokud by mu to nepřineslo žádný výnos. Opce bude tedy realizována, pokud bereme racionálně smýšlejícího investora, pouze v případě, kdy tržní cena aktiva bude nižší nežli dohodnutá realizační cena s přihlédnutím k nákladu v podobě opční prémie. Je to z důvodu, že je držitel prodejní opce v krátké pozici a očekává pokles ceny podkladového aktiva, při kterém realizuje zisk. V opačném případě by dal investor přednost spotovému trhu a nechal by opci propadnout.

Pokud je skutečně tržní cena aktiva nižší nežli dohodnutá realizační cena, opce je nazvaná v penězích (in the money). Když se ceny rovnají, opce je na penězích (at the money). V případě, že je tržní cena aktiva vyšší nežli dohodnutá realizační cena, opce je mimo peníze (out of the money).

Grafické zobrazení již zmíněného příkladu na měnové opce vypadá takto:

Zisk a ztráta long put pozice z pohledu držitele opce

Pokud je spotová cena na úrovni 22 CZK/EUR, investor realizuje zisk s přihlédnutím k zaplacené opční prémii. Naopak při spotové ceně 28 CZK/EUR nechá opci propadnout a porozhlédne se raději na spotovém trhu, nese však náklady v podobě opční prémie.

Zisk a ztráta short put pozice z pohledu vypisovatele opce

Z obou obrázků lze vydedukovat, že držitel opce je v pozici potencionálního neomezeného zisku, ale s omezenou možností ztráty. Naopak vypisovatel opce má omezenou možnost zisku, ale neomezenou potencionální ztrátu. Právě z tohoto důvodu držitel opce platí vypisovateli opční prémii ihned při uzavření kontraktu.

Opční strategie

Opční strategie představují situace, kdy se pomocí dvou a více opčních kontraktů snažíme realizovat námi zvolenou celkovou pozici. Dochází zde ke spojování prodejních a kupních opcí, takže ve výsledku může být nespočet cest, kterými se lze ubírat. Mezi nejznámější opční strategie můžeme zařadit (poznámka autora – pouze anglické názvy) Bull spread, Bear spread, Butterfly spread, Straddle či Strangle.

Straddle

Straddle je opční strategie, která je vytvořena z jedné kupní a z jedné prodejní opce s tím, že v obou případech je stejná realizační cena a datum splatnosti. Záměrem je očekávání nějaké spolehlivé významné události, která způsobí, že cena podkladového aktiva na spotovém trhu významně vzroste nebo poklesne. V tomto případě nespekulujeme ani tak na směru vývoje opcí, jako spíše na jejich volatilitě.

Na základě obrázku vidíme, že držitel kupní a prodejní opce je vystaven potencionálnímu neomezenému zisku, ztráta je však limitovaná součtem opční prémie obou opcí.

Strangle

Pozice straddle může být levnější, pokud zvýšíme realizační cenu kupní opce a snížíme realizační cenu opce prodejní. Dá se tedy říci, že opční strategie strangle vychází svou podstatou z již zmíněného straddlu, ale musí zde být ještě větší nárůst nebo pokles ceny pokladového aktiva, aby se strategie stala ziskovou. Pokud by se výsledná spotová cena pohybovala mezi oběma cenami realizačními, investor by byl v omezené ztrátě.

Na základě obrázku vidíme, že držitel kupní a prodejní opce je vystaven potencionálnímu neomezenému zisku, ztráta je však limitovaná součtem opční prémie obou opcí.

Bull spread

Tento druh opční strategie může být dosažen v případě, kdy máme long kupní opci s nižší realizační cenou a zároveň short kupní opci s vyšší realizační cenou. Opce s nižší realizační cenou bude v tomto případě často at the money. Stejný bull spread může být získán i ze spojení short prodejní opce s vyšší realizační cenou a long prodejní opce s nižší realizační cenou.

widgety

Investor, který očekává růst trhu, může spekulovat na zvýšení nákupem bull spreadu. Výhodou je, že náklad long kupní opce je snížen o short kupní opci a navíc je potencionální pokles limitován. Na druhé straně je limitován taktéž potencionální zisk.

Všechny obrázky v textu pocházejí s drobnou úpravou autora článku z knihy Deriváty, kterou vydal Petr Dvořák pod hlavičkou nakladatelství Oeconomica.