Nulové sazby na dlouho

Jen těžko se hledá ukazatel popisující reálnou ekonomiku v České republice, který by v posledních týdnech pozitivně překvapil.

Česká ekonomika se již od poloviny roku 2011 pohybuje v recesi a vše nasvědčuje tomu, že z ní nevybředla ani v úvodu letošního roku. Navíc se k horšímu opět začal otáčet sentiment v eurozóně, jak ukazuje řada měkkých indikátorů, tj. šetření mezi firmami či spotřebiteli. Jediným proinflačním rizikem je vládou oznámené zmírnění fiskálních cílů na roky 2014–2016. Aktuálně ovšem jednoznačně převažují spíše protiinflační faktory.

A ve vývoji inflace je patrné. Po odeznění impulsu loňského zvýšení DPH, se inflace ve spotřebitelských cenách snížila pod cílovou hodnotu centrální banky. V dalších měsících může zamířit ještě níže. Statistická data varují, že v určitých oblastech české ekonomiky by se mohla usadit deflační očekávání s negativními důsledky pro vývoje reálné ekonomiky. Objektivní pohled do cenových statistik ukazuje, že ceny některého zboží či služeb skutečně dlouhodobě klesají. Například ceny bytů se od roku 2009 neustále snižují. V rámci indexu spotřebitelských cen je nyní deflace nejsilnější u telefonních a telefaxových zařízení, nářadí, nástrojů a potřeb pro dům a zahradu, audiovizuálních zařízení, fotografických přístrojů, spotřebičů pro domácnost, telekomunikačních služeb, automobilů, motocyklů a jízdních kol. Pro zjištění základního trendu vývoje cen používají centrální banky jádrovou inflaci, ukazatel, který neobsahuje výrazně kolísavé ceny energií (ovlivněných externími faktory), potravin (ovlivněných počasím) a dopady vládní politiky (změny daní a regulovaných cen). V českém případě je takto definovaná inflace již čtvrtým rokem záporná.

Model reakční funkce centrální banky stále ukazuje, že při současné mezeře výstupu, prognóze inflace a aktuálním kurzu koruny by měla být základní úroková sazba ČNB mírně záporná. Vzhledem k technickým limitům, je tedy pravděpodobné, že sazby ČNB zůstanou na současné minimální úrovni, a to nejen po nejbližším jednání bankovní rady o měnové politice, ale nejspíše v delším horizontu, než se původně očekávalo. K obratu měnové politiky by mohlo dojít až v roce 2015. Co se týče devizových intervencí, není jejich použití při současné úrovni kurzu pravděpodobné, pokud ovšem nezesílí deflační rizika v české ekonomice.