Nízká inflace v eurozóně a vnitropolitická situace v Řecku by mohly oslabit euro

Nové zprávy se vynořují také ohledně situace v Řecku. Podle tiskových zpráv MMF rozhodl, že se Řecko nekvalifikuje pro další podporu ze strany této instituce.

Nízká inflace v eurozóně a vnitropolitická situace v Řecku by mohly oslabit euro 

Zprávy a události

Americký HDP sice ve druhém čtvrtletí nedosáhnul svým anualizovaným růstem o 2,3 % q/q na očekávání analytiků (+2,5 %), ale vzhledem k výrazným revizím růstu v prvním čtvrtletí z poklesu o 0,2 % na růst o 0,6 % se o žádné zklamání nejednalo. Nad očekáváním analytiků skončila soukromá spotřeba, která vzrostla o 2,9 q/q anualizovaně, zatímco trh očekával růst pouze o 2,7 % z dolů revidovaných 1,8 %. Deflátor soukromé spotřeby vzrostl ze 1,0 % na 1,8 % q/q anualizovaně (trh 1,6 %).

Počet nových žádostí o dávky v nezaměstnanosti minulý týden stoupnul na 267 tis., zatímco trhy čekaly nárůst až na 270 tis.   

Ekonomická důvěra v eurozóně v červenci vzrostla z 103,5 bodu na 104,0 bodu, zatímco trh čekal pokes na 103,2 bodu. Spotřebitelská důvěra zůstala v souladu s očekáváním beze změny na –7,1 bodu.

Německé spotřebitelské ceny v červenci meziměsíčně vzrostly podle očekávání o 0,2% po červnovém poklesu o 0,1 % m/m. V meziročním vyjádření ceny vzrostly také o 0,2 % (trh +0,3 %). Počet nezaměstnaných v Německu stoupnul o 9 tis., zatímco trhy čekaly pokles o 5 tis. Míra nezaměstnanosti zůstala podle očekávání beze změny na 6,4 %.

Americký HDP nezklamal a přinesl dolaru oporu

Kurz amerického dolaru pokračoval v posilování. Pomohlo mu zveřejnění statistik HDP. Americká ekonomika ve druhém čtvrtletí sice rostla pomaleji, než na co ukazovaly odhady analytiků, nicméně revize předchozích údajů výrazně vylepšily obrázek o prvním čtvrtletí. Dolar reagoval posilováním až k hranici 1,09 USD/EUR, od které se posléze odrazil a část svých zisků zkorigoval.

Americký HDP ve druhém čtvrtletí vzrostl o 2,3 % q/q anualizovaně a v porovnání s očekáváním trhů ve výši 2,5 % by se mohlo zdát, že zklamal. Nicméně s celkovým vyzněním statistiky výrazně zamávaly revize historie této časové řady. Výsledek prvního čtvrtletí byl revidován o 0,8 pb nahoru z poklesu o 0,2 % na růst o 0,6 %. Velkou roli v této revizi hraje přehodnocení sezónních faktorů, které podle všeho podceňovaly výsledky v prvních čtvrtletích. Dolů byla revidována i delší historie. Celkově se snížil průměrný meziroční růst od roku 2011 do roku 2014 z 2,3 % na 2,0 %. Velmi důležitým prvkem včerejšího reportu byl rychlejší růst deflátoru soukromé spotřeby. Jeho dynamika se ve druhém čtvrtletí pohybovala na 1,8 % q/q anualizovaně, tedy 0,2 pb nad odhadem analytiků. Právě růst cen měřený deflátorem soukromé spotřeby je zásadní podmínkou pro zvyšování sazeb na zářijovém zasedání. To je hlavní scénář ekonomů SG a včerejší statistiky ho pouze podpořily.

Ve stínu amerických dat včera zůstaly některé důležité statistiky z Evropy. Předběžný odhad inflací v Německu a ve Španělsku přinesl mírné zklamání. Německý cenový růst meziměsíčně potvrdil očekávání vzestupem o 0,2 % m/m, meziroční dynamika však o jednu desetinu procentního bodu zklamala. Za očekáváním zaostal i růst cen ve Španělsku. Spolu s nižšími cenami energií se tato čísla promítají do revize odhadu SG pro dnešní celkovou inflaci v eurozóně. Ta by s ohledem na čerstvé údaje měla stagnovat na 0,2 % y/y.

Nové zprávy se vynořují také ohledně situace v Řecku. Podle tiskových zpráv MMF rozhodl, že se Řecko nekvalifikuje pro další podporu ze strany této instituce. To je výrazný problém pro evropské partnery, kteří počítají s příspěvkem MMF k řecké záchraně. Pro Evropu to znamená buď zvýšit objem půjček odhadem o 20 až 40 mld. EUR nebo nějakým způsobem snížit řecký dluh. To spolu s řeckou domácí politickou situací nadále zvyšuje riziko řeckého opuštění eurozóny.

Dnes se ze Spojených států dočkáme zveřejnění indexu nákladů práce (ECI), který by podle ekonomů SG ve druhém čtvrtletí vzrostl o 0,7 % q/q. Podle všeho zpomalil růst mezd, což bylo kompenzováno růstem benefitů. V Evropě bude zveřejněna již výše zmíněná inflace v eurozóně a pozornost bude upřena i k řecké vnitropolitické situaci, kde tření v politické straně Syriza může vést k předčasným volbám.

Celkově by dnešní události měly přinést větší tlak na euro a pomoct tak dolaru k dalším ziskům.

Kurz CZK/EUR se znovu přibližuje kurzovému závazku

Kurz české koruny se po středečním odpoutání od hladiny 27,00 CZK/EUR až na 27,10 CZK/EUR začal znovu přibližovat k hladině kurzového závazku centrální banky. Ani středeční, ani včerejší pohyb nebyl zapříčiněn ekonomickými fundamenty, jedná se tedy spíše o technické faktory. Pohyby na trhu s českou měnou jsou v posledních týdnech minimální, což odpovídá méně likvidnímu prázdninovému obchodování. Ani obchodování středoevropských protějšků nemohly včera ovlivnit nově zveřejněná data. Kurz maďarského forintu byl velmi klidný, když v průběhu dne posílil o jednu desetinu procenta. Větší pohyb jsme zaznamenali u kurzu polského zlotého, který za včerejšek oslabil přibližně o čtyři desetiny procenta. 

Ani dnes nebudou na domácí scéně zveřejněny žádné ekonomické indikátory, který by mohly pohnout s kurzem. Inflační očekávání v Polsku a statistika průmyslových cen v Maďarsku velký rozruch na obchodování s tamními měnami také nepřinesou. Koruna se dnes ráno pohybuje jenom pět haléřů nad hladinou 27,00 CZK/EUR a mohla tak dnes znovu otestovat připravenost obchodníků v ČNB.

Česká swapová výnosová křivka se včera na svém dlouhém konci posunula přibližně o 2bb směrem dolů.