Nezaměstnanost v červnu pozitivní, ale…

Podíl nezaměstnaných osob klesl v červnu z květnových 7,5 % na 7,3 %. Bez práce bylo na konci druhého čtvrtletí 540 473 lidí, čili o necelých 7 tisíc méně než před měsícem.

V porovnání s minulým rokem je podíl nezaměstnaných osob o 0,9 procentního bodu vyšší. Inflace zrychlila v červnu z předchozích 1,3 % na 1,6 %.

Nákupní manažeři naznačili v červnovém průzkumu, že se na konci druhého čtvrtletí vedlo průmyslníkům lépe, což se i podle jejich slov pozitivně odrazilo v zaměstnanosti. To samé vidíme v dnes zveřejněných datech. Reakce firem z odlišných odvětví na zatím ne úplně příznivou ekonomickou situaci je ale rozdílná. Zatímco průmyslové podniky udržují zaměstnanost relativně stabilní za cenu kratších úvazků, například stavařům nezbývá nic jiného než propouštět. V národních účtech je vidět, že v prvním čtvrtletí vzrostl ve zpracovatelském průmyslu počet zaměstnanců, ale klesl počet odpracovaných hodin. Stavařům oproti tomu klesají oba tyto ukazatele.

Stejný obrázek ukazuje i pohled na poměr zaměstnanců pracujících na poloviční úvazek. Jejich podíl se v roce 2012 meziročně zvýšil z 5,5 % na 5,8 % (i tak zůstává v porovnání se státy EU velmi nízký). Obdobným způsobem reagovaly firmy i po roce 2008, tento rostoucí poměr proto pravděpodobně neznamená nějakou strukturální změnu. To je důvod, proč se do budoucna může trh práce adaptovat na zlepšenou ekonomickou situaci pomaleji než bychom mohli čekat.

Každopádně červnová nezaměstnanost se vyvíjela pozitivně a v meziročním srovnání je nyní podíl nezaměstnaných osob vyšší pouze o 0,9 procentního bodu (květen +1,1pb). Počet žadatelů o práci klesl meziměsíčně podobným tempem jako minulý rok, což je příjemné zjištění. Pohyb příchozích a odchozích nezaměstnaných už ale tak příznivý není. Práci ztratilo v červnu o téměř čtvrtinu více Čechů než před rokem (38 534). Pravda je, že úřad práce opustilo meziročně o 16 % více nezaměstnaných, jenomže do zaměstnání nastoupil jen zhruba každý druhý.

Na druhou stranu nabídka volných pracovních míst není špatná (více než 44 tisíc) a je dokonce vyšší než před rokem. Do celkové mozaiky tak pravděpodobně zapadá fakt, že nabídka pracovních pozic neodpovídá poptávce. Škoda, že zatím nejsou k dispozici statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, abychom si tuto hypotézu mohli potvrdit.

Inflace v červnu zrychlila na 1,6 %, když potraviny a nealkoholické nápoje tentokrát přispěly k meziročnímu růstu spotřebitelských cen jedním procentním bodem. V květnu to bylo přitom pouze 0,7 procentního bodu. Téměř na dvojnásobek zdražily především brambory. V meziměsíčním srovnání se ceny brambor, kterých si každý z nás dopřeje v průměru 70 kg za rok, vyvíjely podobně. Na pultech obchodů se totiž objevily dražší rané brambory.

Druhý faktor, který ovlivnil meziroční růst spotřebitelských cen, byla doprava. Ta již neukrojila z růstu dvě desetiny procentního bodu jako v minulých dvou měsících a v červnu byl její příspěvek pouze neutrální. Ceny pohonných hmot totiž meziročně klesly pouze o mírných 0,8 % (4,3 % v květnu). V meziměsíčním srovnání byly ceny tohoto artiklu dokonce vyšší. Pro pivaře je negativní zprávou více než 5 % meziroční nárůst cen piva.

Proti meziročnímu růstu cenové hladiny působily opět především ceny v oddíle pošty a telekomunikací, kde se projevují „levné“ tarify mobilních operátorů.

Meziměsíčně si spotřebitelé museli za nákup (optikou průměrného spotřebitelského koše) připlatit 0,4 %. Zdražily především již zmiňované potraviny.Nástup dovolených pak vyšrouboval ceny i v oddíle rekreace a kultura.

Dnešní čísla ohledně inflace na situaci nic nemění a měnová politika může zůstat nadále velice uvolněná. Poptávkové tlaky v ekonomice stále neexistují, nabídkové jsou jen velmi mírné. Za cenový růst mohou v podstatě pouze potraviny, v červenci by se k nim mohly částečně přidat i pohonné hmoty. Zásadní změny se ale konat pravděpodobně nebudou.

cestovko