Německo tlačí na 60% odpis řeckého vládního dluhu, banky nesouhlasí

Evropa je v posledních týdnech nekonečnou studnicí inspirace. Investoři s napětím čekají na druhý středeční summit. Zatím určitá politická shoda panuje na osekání řeckého dluhu a do-kapitalizaci bank.

Největší neznámou tak zůstává otázka, jak nafouknout záchranné fondy EU (EFSF alias euroval). Německo shodilo ze stolu pro trhy nejpříjemnější variantu, ve které by do eurovalu ECB jednoduše dotiskla dodatečné peníze. V úvahu teď přicházejí dvě varianty. V první by euroval použil peníze ne na přímou pomoc periferním ekonomikám, ale na pojištění nově vydaných dluhopisů. Tím by se jeho celková palebná síla teoreticky nafoukla. Ve druhé variantě by se Evropa snažila sehnat dodatečné zdroje na pomoc z veřejných i soukromých zdrojů mimo eurozónu. Obě dvě cesty bohužel nabízejí více otázek než odpovědí a především, v případě modelu pojištění by dnešní již tak složitý systém ještě výrazně zkomplikovaly.

Na druhou stranu je příjemné vidět, že podle Financial Times president Sarkozy začal souhlasit s návrhem Německa na zhruba 60% odpis řeckého dluhu. Problém je, že se to nelíbí bankám a soukromým investorům. Ty navrhovaly zhruba 40% snížení čisté současné hodnoty dluhu a osekání nominální hodnoty dluhu o 60 % by považovaly za bankrot. Tomu se prezident Sarkozy snaží vyhnout jako čert kříži, protože se spolu s MMF obává spuštění výplat z CDS (Credit default swaps – pojištění proti bankrotu). Současně je třeba dodat, že i 60procentní odpis řeckého dluhu Řekům neuleví tolik, jak by se na první pohled zdálo. Soukromí dlužníci totiž v tuto chvíli drží pouze zhruba dvě třetiny řeckého dluhu a jen část z toho tvoří banky, které se zatím byly ochotny dobrovolně na restrukturalizaci podílet.

Autor je hlavním ekonomem Era Poštovní spořitelny