Německo po volbách: nové výzvy

Konkurenceschopná a inovativní německá ekonomika prošla globální finanční i evropskou dluhovou krizí bez výraznějšího zakolísání.

S velkou pravděpodobností bude i v nadcházejícím období schopna nadále těžit ze stabilizovaných veřejných financí, reformovaného trhu práce, absence spekulativních bublin či vysokého privátního zadlužení a velmi diversifikovaného exportu. Znamená to, že nová německá vláda bude z národohospodářského pohledu pouze vládou udržovací? Nikoliv. Ani Německo se neobejde bez strukturálních reforem. Bez nich je v dlouhodobějším horizontu konkurenceschopnost a síla růstu ohrožena.

Markantní je zanedbání investic uvnitř německé ekonomiky; ty v uplynulých letech mířily především do zahraničí. Jako podinvestované se jeví zejména infrastruktura, energetika a vzdělávání. Vláda se též musí zaměřit na odstraňování bariér a strnulostí ve sféře služeb, který za sektorem zboží v konkurenceschopnosti výrazně zaostává. Tikající bombou je i v případě Německa demografický vývoj, a to zejména ve vztahu k trhu práce. Palčivý je již dnes a v dalších letech tento problém dále naroste, když mezi lety 2016–25 odejde z německého trhu práce 200 tisíc lidí. Vláda tak bude muset vytvořit vhodné politiky na zvýšení zaměstnanosti žen a imigrantů. A v neposlední řadě se i v Německu jedná o veřejné finance.

Bez reforem by mohl spadnout potenciální růst německé ekonomiky podle odhadu ekonomů Société Générale do konce dekády pod jedno procento. To by samozřejmě dopadlo i na středoevropské země včetně českého hospodářství.