Německo možná Řecku odpustí část dluhu, ale až bude bubák BREXIT pryč

Tak tedy přece. Německo si dlouho nechtělo připustit, že by Řecku mohlo odpustit část dluhů, ačkoliv prakticky všem bylo jasné, že dříve či později k tomu nakonec dojde.

Včerejší schůzka Eurogroup odpuštění části řeckého dluhu opatrně otvírá dveře. K dohodě nicméně zřejmě nedojde dříve, než k hlasování o BREXITu 23. června, aby britský volič nebyl rozptylován rušivými elementy přicházejícími ze starého kontinentu. A britských volič by měl být v červnu opravdu v pohodě, protože jak včera varoval britský premiér Cameron, na jeho rozhodnutí závisí osud míru v Evropě.

Popularita bubáka jménem BREXIT začíná tedy nejen ve finančních médiích, ale rovněž u tvůrců hospodářských politik narůstá každým dnem. Nejistota, co bude před 23. červnem a co bude potom, je prý obrovská a tak se odkládají i další důležitá rozhodnutí – nejenom ta jak předluženému Řecku odpustit úroky z dluhu. Mezi takové patří i rozhodnutí o úrokových sazbách americké centrální banky, která bude shodou okolností jednat o měnové politice týden před britským referendem. Již na konci minulého týdne přitom někteří členové vedení americké centrální banky naznačovali (viz např. Williams), že Fed bude brát při svém rozhodování eventuální dopad BREXITu v úvahu.

Naštěstí pro Fed a jeho komunikační kredibilitu po pátečních slabších číslech z trhu práce bubák BREXIT nemusí být tou hlavní záminkou pro odklad zvyšování úroků. Jak totiž ukázala včerejší holubičí vystoupení amerických centrálních bankéřů Kashkariho a Evanse, Fed si zcela vystačí s domácími “bubáky”, jež jsou zahrabáni v makroekonomických datech. Kashkari, Evans a další členové vedení Fedu tak mohou v klidu světu sdělovat, že viděno čistě skrze americkou ekonomiku jsou teď oficiální úroky nastaveny „tak akorát“ a tudíž s jejich zvyšováním není kam spěchat. Zvláště pak před prezidentskými volbami – chtělo by se dodat…