Neklid na středoevropských devizových trzích

V poslední době jsme na devizových trzích ve střední Evropě svědky sílících tlaků na oslabování místních měn pod vedením forintu.

Maďarská měna je vůči euru nejslabší za posledních deset měsíců, když od poloviny března ztratila více než pět procent. Hráči na trhu tak „oceňují“ nejenom nepříznivé ekonomické fundamenty potvrzující pokračující recesi maďarského hospodářství, ale i nástup nového vedení centrální banky, které má silné vazby na současnou vládní garnituru. A včerejšek ukázal, že toho premiér Orbán hodlá využívat. Uvedl totiž, že chce snížit úrokové sazby tak, aby se výrazně zlevnilo financování korporátního sektoru.

Podporuje i slabou měnu, která má zlepšit konkurenceschopnost maďarských exportérů.I za ztrátami polského zlotého stojí centrální banka. Na rozdíl od Maďarska je však Polsko ve standardním režimu provádění měnové politiky, kdy měna reaguje na cyklus uvolňování úrokových sazeb. Ty byly mimochodem v minulém týdnu sníženy nečekaně výrazně o půl procentního bodu.

Oslabuje i česká koruna, když se její kurz včera opět přiblížil hladině 25,70 CZK/EUR. V tomto případě měna reaguje na nepříznivé tuzemské fundamenty v situaci, kdy úrokový kanál je vyčerpán. Klíčová sazba centrální banky je totiž na nule. Konkrétně koruna reagovala na nižší únorovou inflaci a horší výsledek HDP za závěrečné čtvrtletí loňského roku ve srovnání s prognózou centrální banky.

Zatímco tedy v případě Česka či Polska oslabující měny působí jako stabilizační mechanismus vyrovnávající makroekonomické nerovnováhy, v případě Maďarska může být výsledek přesně opačný.