Nejvíce zlata nakoupila loni Čína. Letos posílilo už o 10 %

Světová rada zlata (World Gold Council WGC) oficiálně potvrdila, že Čína se v roce 2013 stala největším konzumentem zlata, čímž odsunula Indii, které dosud patřilo prvenství v této kategorii, na druhou příčku.

Čínská spotřebitelská poptávka po špercích, mincích a slitcích loni vzrostla o 32 procenta na rekordních 1066 tun, přičemž Indové v tom samém časovém období navýšili svoji roční spotřebu „pouze“ o 13 procent nákupem 975 tun vzácného žlutého kovu. Celosvětově pak poptávka po fyzickém zlatě v roce 2013 vzrostla o 21 procent na 3864 tun.

Čína na čele i ve zlatě

Je důležité zmínit, že k získání prvenství na trhu se zlatem Číně pomohla i samotná Indie, kde tamní vláda uvalila na žlutý kov dovozní restrikce, s cílem omezit import zlata kvůli prohlubujícímu se deficitu běžného účtu. Nicméně letos na jaře probíhají v zemi parlamentní volby, které by mohly přispět alespoň k částečnému uvolnění dovozních omezení a opětovně tak podpořit indickou poptávku po zlatě. Nepůjde jenom o populární předvolební tah, ale poptávka po zlatě by mohla být více samo regulována slábnoucí rupii, která ztrácí poté, co americká centrální banka (Fed) začala snižovat objem měnového uvolňování (QE).

Poptávka po zlatě rostla v Číně nejrychleji ve druhém čtvrtletí 2013, ihned po prvním loňském masivním výprodeji, který přišel v dubnu, kdy si zlato odepsalo 13 procent ze své hodnoty. Takovýto silný výprodej bezpochyby přilákal čínské kupce zlata.

Cena zlata loni klesla o 28 procent, což bylo přirozeným lákadlem pro čínské investory. Nicméně letos se očekává mnohem nižší volatilita ceny tohoto aktiva, a tedy i stabilizace růstu poptávky (nikoliv další 30procentní nárůst poptávky) ze strany druhé největší ekonomiky světa. Přesto nákupní horečka v Číně i letos s každým nápadným poklesem cen určitě ožije. Čínská poptávka bude i nadále dominovat trhu s fyzickým zlatem, hlavně v období nízkých cen, protože tamní investoři ve srovnání s těmi světovými disponují malými zásobami tohoto kovu. Osobní vlastnictví zlata bylo totiž v Číně povoleno až od roku 2002. Navíc poptávka po zlatě ze strany čínského lidu může být podpořena obavami ze zpomalující se výkonnosti tamní ekonomiky a nedostatečných investičních příležitostí na domácím poli (čínský akciový index Shanghai Composite za poslední 4 roky klesl o 40 procent, potenciální bublina na nemovitostním trhu).

Na rozdíl od Číny centrální banky vyspělého světa loni nevyužily nízké ceny zlata k zahájení masivních nákupů. Jejich poptávka po zlatě v roce 2013 meziročně klesla o 32 procent, avšak toto srovnání zkresluje fakt, že v roce 2012 provedly centrální banky nejvyšší objem nákupu zlata za posledních 50 let.

Dramatický propad a opětovný růst

Nicméně ani obrovský nákupní apetit Číňanů nepomohl zachránit cenu zlata od 28 procentního propadu. Na trhu totiž existuje ještě druhá skupina investorů, kteří nepoptávají fyzické, ale papírové zlato (ETF fondy). Právě oni se loni rozhodli ponížit svoje dlouhé pozice o 50 procent a trhu tak nabídli 881 tun zlata, které nezvládla spotřebovat ani Čína. Celkově tak poptávka po zlatě (fyzické + papírové) loni klesla o 15 procent ve srovnání s rokem 2012 a přinesla 28procentní propad cen. Investoři se rozhodli zbavovat pozic v papírovém zlatě v důsledku plánovaného ukončování programu měnového uvolňování (QE) v USA, který nepřinesl očekávanou inflaci, vůči které se v minulosti nákupem zlata zajišťovali.

Rok 2014 začal pro zlato poměrně úspěšně, když si za jeden a půl měsíce připsalo 10 procent zisku. Poté, co se hned v novém roce odpoutalo od důležité úrovně 1200 USD, dosáhlo za 8 týdnů až k hladině 1330 USD a zdá se, že se zastaví až u hodnoty 1350 USD, která rozhodne o jeho dalším osudu.

widgety

Vývoj ceny zlata
Michaela Moravcová

Vývoj ceny zlata

Špatná data jsou pro zlato dobrá

Zlato od začátku roku nabírá na dechu kvůli horším makroekonomickým datům ze Spojených států. Ví se, že ta jsou zčásti způsobena horším počasím na východním pobřeží, avšak neví se, do jaké míry zodpovídá počasí za horší výsledky. Kormidlo americké centrální banky (Fed) od února přebrala po Benu Bernankemu Janet Yellen, která slibuje podporu ekonomiky ze strany centrální banky. Trhy doufají, že horší výsledky americké ekonomiky ze začátku roku přinutí Janet Yellen přehodnotit tempo snižování objemu QE, které nastolil její předchůdce před svým odchodem z úřadu, a proto zlato nabírá na dechu. Janet Yellen je totiž obecně známá svým velmi pozitivním postojem k expanzivní monetární politice. O tom, zdali zlato prolomí důležitou úroveň 1350 a poroste výš, nebo se od ní odrazí a pojede dolů, rozhodne právě měnová politika Fedu.

Se zlatem se letos svezlo nahoru i stříbro, které je z části považováno za průmyslový kov a z části za drahý kov stejně jako zlato. Stříbro rovněž v roce 2013 výrazně oslabilo, ztratilo 36 procent za své hodnoty. Letos však zahájilo rok úspěšně jako zlato a posílilo o 12 procent na hodnotu 21,80 USD.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 24. 2. 2014 8:54