Tady je krásně vidět, že fondový a průběžný důchodový systém jedno a to samé jsou. V obou stát peníze na důchody okamžitě prožere, jen v tom fondovém to jde oklikou přes státní dluhopisy. A příslib vyplacení dluhopisu má přesně tu samou důvěryhodnost jako příslib vyplácení důchodu.
by byla kdyby se šlo do důchodu po 40 odpracovaných letech (opravdu odpracovaných, žádné kejkle se studiem, mateřskou a podobnými nesmysly) a pevná část důchodu by nebyla stejná pro každého, ale určité procento ze sociálního, které odvede dítě/děti. A pak by možná nevadilo, že je systém průběžný, což je jinak nazvané letadlo, které je pro běžné občany protiprávní, ale stát ho klidně provozuje.
Snadné by to bylo, ale nefungovalo by to. Tedy fungovalo, ale asi takhle: S takto nastavenými parametry by to byl systém pro maximálně vyučené, bezdětné. Takže vymírající společnost mizerně placené nekvalifikované síly. Konkurence ani ne pro Čínu, nebo Indii, ale maximálně pro Bangladéš, nebo střední Afriku. A tomu odpovídající mzdy... a následně i důchody.
Letadlem se stává garantovaným důchodem. Pokud by se vybralo X peněz a ty se rozdaly, tak to letadlo není. Jenže pokud já garantuji komukoliv nějaký fixní důchod, který pak pokrývám z vkladů dalších členů, tak to už letadlo je.
Drobný rozdíl, ale je tam. Zkušební otázka pro "letadla" je jednoduchá - co se stane, když vypadne většina příjmů? Pokud to krachne, tak je to letadlo. Pokud to jen přestane plnit účel, pak to letadlo není.
V tomto případě je to pak "rychle nám roste dluh = letadlo" oproti "důchodce dostane důchod tak malý, že si za to sotva koupí chleba = účel to sice neplní, ale ani nic nedlužíme, takže letadlo to není".