Je videt, ze pan "redaktor" si vsechno potrebne nacetl za jeden vecer u internetu...
S tou trojskou unci je to 31.105g, ale co jsem slysel, tak se slitky delaji o neco malo tezsi, protoze cistota zlata je u invest. slitku 999.9/1000 a v tech slitcich je 1 unce cisteho zlata.
Ano, máte pravdu, počítá se to (většinou) tak, aby tam byla unce (půl unce, čtvrt unce, 1/10 unce...) čistého zlata, takže se mince a slitky dělají o něco těžší. U čistoty 999,9/1000 to není tak znát, ale například Jihoafrické Krugerrandy se dělají v čistotě 917/1000 a tam už by to znát bylo. Slovenské zlaté mince (ano, nejsou to mince investiční, ale sběratelské) se i dnes dělají s obsahem zlata pouze 900/1000, takže je třeba si obsah zlata vždy přepočítat..
Jednak je hlavnim (i kdyz ne uplne jedinym) motorem pro rust/pokles ceny zminovanych opci stoupajici kurs zlata - uvedena informace je redundantni. Kdyz uz by pani brokerka chtela dodat nejakou novou informaci, musela by spise zkoumat zmeny jejich implikovane volatlity.
Pokud jde o ETF, tak ty teoreticky jsou jednoduchym zpusobem jak investovat do zlata. Ale pozor! Nez nektere nakoupite, PECLIVE si proctete pribalovy letak. Teda. Vlastne. Prospekt ETF. Zjistite, ze treba GLD ma zlato ulozeno u custodiana (HSBC, tusim) a v pripade krachu HSBC vam tam zbydou jen oci pro plac. Navic zlato muze pujcovat a v pripade krachu toho, komu to zlato pujcil, mate opet VELKY problem.
A futures jsou taky kapitola sama pro sebe. Zatimco na long strane roste pocet obchodniku co chteji vyzicke dodani, na short strane je hodne spekulantu a tak je realna sance, ze se trh s nimi zhrouti.
S tou recyklaci je to take trochu jinak. Tech uvadenych 15 % se nejspis vztahuje za prumyslovou spotrebu, i kdyz se vseobecne udava cilo vyssi, cca 25%.
Ale protoze vetsina zlata pro sperkarskou vyrobu a mincovnictvi se "recykluje" takrka stoprocentne, celkove cislo se blizi 80 %.
To je blabol nebo novinarska kachna (popr. oboje).
Nebo jak byva zbykem, si nekdo popletl desinnou carku, 2 g na tunu jsou realne.
Pokud by to bylo jak uvadeji, byl by to nejbohatsi zlaty dul na svete.
A dusledek by mimo jine byl, ze by cena zlata prudce klesla :-)
1. nejlépe koupí pamětní zlaté mince ČR, hned po vydání, máte ji pak za cenu ČNB bez DPH (t.č. kolem 5900Kč za 1/4 Oz.) a zároveň jistotu růstu ceny z pohledu numismatika (malý náklad, oblíbené motivy, výborné zpracování).
2. koupí bullion - investiční mince -za cenu kovu+přirážku. Mimochodem na aukru vždy levněji než u spol. u Abros Praha nebo Zlaté mince Vsetín-Praha.
3. Avarrio - slitky, mají nejnižší marže.
4. Pro normální lidi mince kolem 1/2 Oz. (kolem 1O000 Kč t.č.)
Jen doplním, že na zlaté mince a investiční slitky se DPH nevztahuje.
Obzvlášť u investičních slitků může být někdy výhodné, pokud si chcete nechat dělat nějaký zlatý výrobek, koupit slitek a ten si nechat roztavit :D
Pozor, ta absence DPH se týká pouze mincí, nikoliv medailí.
Mince - musely být alespoň v minulosti na nějakém území zákonným platidlem (např. mince ČNB lze kdykoliv měnit v ČNB za částku na nich uvedenou a to i mince československé. Samozřejmě by to dělal jen blázen, jejich cena je mnohem vyšší, nicméně možné to je).
Další podmínkou je, že jejich cena nesmí přesáhnout cenu obsaženého kovu o více než určité (docela vysoké) procento a myslím, že je definováno i max. stáří.
Budu oponovat a doplňovat u bodu 1. Pamětní zlaté mince obecně BYLY dobrou sběratelskou investicí ještě před 2 a více roky. Dnes jsou náklady šílené (a to i u pamětních stříbrných). Náklady proof kvality je cca 11 000 kusů, náklady běžné kvality je cca 3000 kusů. Takže ČNB z těchto mincí tímto drastickým emisním nárůstem udělala vpodstatě mince investiční, kde není pro růst téměř prostor. (to platí především u proof mincí, u BK je sběratelský potenciál mnohem vyšší). Však i dnes lze tyto mince koupit na aukru za ceny, které se od emisních cen liší jen tím, že zlato za tu dobu podražilo.. Nicméně pokud chcete spekulovat na růst zlata, je investice do nových zlatých pamětních mincí dobrý způsob, investoval bych však do mincí běžné kvality, které, dle mého, nějaký ten potenciál růstu mají..
Náklady mincí Kulturní památky technického dědictví byly zvýšeny z asi 3000 na 11000 Ks u proof provedení. Uvědomte si ovšem proč ! ČNB ani Česká mincovna nebyly schopny regulérně uspokojovat poptávku ani numismatiků, natož jiných kupujících. Spekulanti se smlouvami a kvótou nákuou od ČNB na tom vydělali, nikoliv však ostatní. Bylo to předmětem opakovaných stížností a max.limity mincí jsou určeny zákonem ! ČNB jen rozhodla o max. nákladech ražby. Proto od 4. mince z cyklu KpTd jsou náklady vyšší. Přestou ceny mincí rostou. Pokud dnes koupíte za 5800 na aukru kteroukoliv, je to za cenu obyčejné investiční (bullion) mince. Srovnávat pak pamětní zlato s bullion (náklady milionů kusů) je nesprávné.
Koukám, že novináři zase " řáděj " - že by dostali provizi z obchodu?. Koukněte se na ážio bank za nákup a odkup. Investice do zlata a ostatních kovů je velmi riziková. Stačí se kouknout na cenu zlata cca 40 roků zpět. ( neplatí pro staré medaile a mince ). Když nebudou peníze, nebude kupovat nikdo ani zlato.
Zlato a diamanty se kupuji za vysoke ceny s tim, ze doufate, ze ty uz tak vysoke ceny budou jeste vyssi. To je ale spatne. Vezmete to selskym rozumem - neni lepsi investovat do neceho, co je dnes levne, ale co bude v budoucnu cenene a (a to hlavne!) - i zadane. Vysledkem bude vyssi poptavka a vyssi ceny nez dnes.