Za nedůvěru v Irsko platí i Česko. Zdražují se mu půjčky

Tématem číslo jedna na světových trzích je situace Irska. Ta znervózňuje investory tolik, že cena jejich peněz neroste jen pro státy eurozóny, ale i za jejími hranicemi.

Finanční trhy v minulém týdnu zažily dvě odlišné poloviny. Zatímco v té první komodity i akcie prudce korigovaly předcházející růsty, tak druhá polovina už byla o mnoho klidnější. Stále však byla cítit vysoká volatilita, která doprovází obchodování už od začátku listopadu, kdy americká centrální banka schválila nalití dalších peněz do finančního sektoru. Proti tomuto kroku se ve světě postavila silná opozice a předseda americké centrální banky Ben Bernanke nedělá v posledních dnech nic jiného, než tento krok obhajuje na různých konferencích a sympóziích. Hlavní roli ve vytváření nejistoty na finančních trzích však jistě převzaly problémy Irska. Dluhová krize je opět ve středu pozornosti a situace dotčených zemí je o mnoho horší než na jaře.

Irský bankovní sektor stahuje dolů celou ekonomiku

Skutečnost, že Irsko má zajištěno dostatek likvidity až do poloviny příštího roku, nezabránila trhům v dalším útoku na jeho dluhopisy. Úroková míra se v minulém týdnu vyšplhala opět až k osmi procentům. Případná pomoc ze strany EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) se zdá být nevyhnutelnou. Samotná irská prohlášení totiž trhy uklidnit nedokázala.

Ve čtvrtek se tak v Dublinu setkali zástupci Irska, eurozóny a MMF a jednají o pomoci, jejíž detaily mohou být zveřejněny už v průběhu příštího týdne. To ve čtvrtek naznačil i guvernér irské centrální banky, podle kterého by případná pomoc mohla dosahovat „několika desítek miliard eur“. Jeho záměrem bylo ubezpečit trhy, že Irsko nemá s budoucím financováním problémy.

Dosud největší překážkou v jednání o pomoci a hlavním důvodem, proč se Irové zdráhají pomoc přijmout, byly obavy ze ztráty suverenity. Irsko se nechce vzdát své extrémně nízké daně z právnických osob, která dosahuje 12,5 % a je hluboko pod průměrem EU, kde se pohybuje na 23 %, a úrovní ve Spojených státech, kde dosahuje 35 %. Otázku zvýšení daně z právnických osob, jako jednu z podmínek poskytnutí pomoci, přitom již v tomto týdnu nastolilo na zasedání ministrů financí eurozóny Rakousko.

Nedůvěra začala napadat také další země eurozóny. Na Irsko se obchodníci začali zaměřovat jen šest měsíců poté, co pomoc obdrželo Řecko a podobně na tom mohou být následně i další slabé články eurozóny. První na řadě je Portugalsko, jehož strukturální deficit je podstatně hlubší než v případě Irska. Situaci bedlivě sledují také v Madridu a v Římě, protože pravděpodobnost nákazy dalších oslabených zemí neustále narůstá. Nedůvěra se však už projevila také na německých dluhopisech. Nejsilnější evropská ekonomika se totiž významně podílí na záchraně periferie eurozóny, což ji prodražuje vlastní zadlužování. Dokonce také země mimo eurozónu včetně České republiky pociťují nervozitu investorů, když požadované úrokové sazby rostou napříč trhem. Více ekonomiky: Americký dolar za 17 Kč. Další natištěné peníze mohou mít nepříjemné dopady

Finanční trhy jako na dlani. Surfujte na

Čína se přehřívá a svět se bojí zpomalení

Čína v minulém týdnu přikázala svým největším bankám od konce listopadu zvýšit povinné minimální rezervy o 0,5 % na 18,0 %. Bojí se vysoké inflace a nebezpečí tvorby bublin na realitním trhu. Toto zvýšení překvapilo finanční trhy, protože ke stejnému kroku se už Čína odhodlala na začátku listopadu. Naopak se nepotvrdily spekulace, že chystá brzké zvýšení úrokových sazeb, což je další ze standardních nástrojů ochlazování ekonomiky.

Samotné spekulace však měly velký negativní dopad na čínský akciový trh a průmyslové komodity, které zažily nejprudší výprodej od května. Hlavní šanghajský akciový index klesl za posledních 6 obchodních seancí o 8 %. Olovo nebo nikl, které patří do skupiny průmyslových kovů, ztrácejí 10 %. Podle odhadů Bank of America – Merrill Lynch toto opatření odsaje z ekonomiky v přepočtu okolo 52 miliard dolarů, které nebudou použity na nové úvěry a nákupy finančních aktiv. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by Čína zažila v následujících měsících tvrdé přistání. Čím déle však bude zvýšení úrokových sazeb v ekonomice odkládat, tím větší riziko inflace v budoucnu existuje.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 22. 11. 2010 18:09