Názorový duel: Udržet eurozónu pohromadě je jako smrtící koktejl

Směřuje eurozóna k rozpadu? Jaké jsou příčiny současné krize? Odpoví nám ekonomové se zcela rozdílným politickým a ekonomickým smýšlením.

Dluhová krize v Evropské unii se rozšiřuje a pohlcuje země, které dříve byly označovány jako stabilní. Rozhodli jsme se proto zeptat na názor dvou ekonomů, stojících na zcela opačné straně politického a ekonomického smýšlení. Duel může začít.

Představení ekonomů


Jan Mládek

Ing. Jan Mládek, CSc.

Je stínovým ministrem financí za ČSSD

Vystudoval VŠE, studoval na univerzitě v Namuru a doktorát (CSc.) získal v prognostickém ústavu.

V letech 2005 až 2006 byl ministrem zemědělství za ČSSD.

Je ředitelem Českého Institutu Aplikované Ekonomie.

Je místopředsedou v dozorčí radě České pošty.

Rád by platil eurem v České republice.


Petr Mach

Ing. Petr Mach, Ph.D.

Je předsedou strany Svobodní

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou, obor finance, kde získal i titul Ph.D.

Napsal knihy „Úskalí evropské integrace“ a jak „Vystoupit z EU“.

Od roku 2003 do 2007 byl poradcem prezidenta republiky pro ekonomiku.

V roce 2005 byl členem Bezděkovy komise pro důchodovou reformu.

Rád by nadále platil českou korunou.

Bude krize ve Španělsku kulminovat?

Španělské desetileté dluhopisy se nabízejí za 5,7% úrok, trvale však útočí na 6% hranici. Tomu, aby se španělský dluh nepodražil, brání měnová politika Evropské centrální banky, která však může v dlouhodobém horizontu způsobit celé eurozóně vysokou inflaci. Jak skončí Španělsko?  Podle Jana Mládka ho nic dobrého nečeká.

Bohužel Španělsku hrozí irský vývoj. To nejhorší co se v EU stalo. Stát místo aby nechal nezodpovědné soukromé vlastníky bank zbankrotovat, převezme závazek zaplatit jejich vytváření bublin, chamtivost a všeobecnou nezodpovědnos­t, řekl Mládek. Chtěl bych doufat, že španělská pravicová vláda nebude opakovat irskou chybu, ale moc tomu nevěřím, dodal Mládek.

Petr Mach je zase názoru, že to může vést k zavedení vlastní národní měny. Španělsko platí ze svých dluhů šestiprocentní úroky, což nemůže dlouhodobě udržet, zejména když jeho ekonomika neroste. Španělsko nebude schopné plnit „fiskální pakt“, ke kterému se zavázalo. Očekávám, že Španělsko brzy požádá o půjčku z evropského záchranného fondu EFSF. Ten ale nebude mít pro Španělsko dost peněz a Španělsku nezbude než zavést zpět vlastní národní měnu, uvedl Mach. Možná že této nové situace využije Katalánsko k osamostatnění, dodal. Čtete také: Je Španělsko další čuník na porážku?

Pohltí dluhová krize Belgii nebo Francii?

Dojde k rozšíření krize na další země? Údajným adeptem je podle ekonomických analytiků Belgie, kde zadlužení dosahuje 97,3 % HDP. Francie a Belgie jsou zadluženy ještě více než Španělsko a ani v těchto zemích se nerodí žádný plán, jak s dluhovým financováním přestat. Plán nemá ani Sarkozy ani Hollande. Domnívám se, že i Francie a Belgie budou muset opustit eurozónu, myslí si Mach.

Stínový ministr financí souhlasí, co se osudu Belgie týče. Do problémů podobných Španělsku se velmi lehce může dostat Belgie. Je to nárazníkový stát vzniklý v roce 1830, který nemá moc důvodů pro svoji existenci a ani jeden z jeho dvou hlavních národů necítí zodpovědnost za státní dluh. A to je zlé, dodává. Mládek je ale optimistický v případě Francie. V případě Francie stále chovám naději, že tato země klíčová pro dobrou budoucnost EU své problémy vyřeší.

Není na čase vyložit karty?

Bylo tedy nakonec správné, že se evropští lídři snažili jednotlivé země zachránit? Podle Mládka chyběla odvaha přiznat si reálnou situaci. Chtělo by to trochu odvahy a vyhlásit bankrot Řecka, ať už by byla forma jakákoliv. A to s nadějí, že to zvedne disciplínu ve zbytku eurozóny a většina tohoto projektu přežije. Snaha zachránit všechny může být kontraproduktivní, myslí si Mládek.

Podle Macha se zhýralé země musí vrátit ke svým národním měnám. Podle něho čeká celé jižní křídlo eurozóny bankrot a návrat k národním měnám. Není jiné cesty. Euro je past, která tyto jižní ekonomiky ničí. Jedině návrat k národním měnám a devalvace nových měn na úroveň, která bude odpovídat jejich ekonomické výkonnosti, jim pomůže opět k ekonomickému růstu, uvedl Mach. Čtete také: Hrozí nám rozpad eurózony?

Příklad Řecka jasně ukazuje, že recept Bruselu – udržet zemi v eurozóně za každou cenu  a zvyšování daní – nepomáhá. Je to smrtící koktejl, který jen posílá zemi do hlubšího a hlubšího propadu, dodal Mach.

Jaké jsou příčiny současné krize?

Co však bylo její příčinou současné krize? Zde už se jejich názory z velké části rozcházejí. Podle Mládka zde hraje roli rostoucí příjmová a majetkové nerovnost všude ve světě. To má podle něj nejen dopad na sociální soudržnost společností, ale i přímo na ekonomiku. Většina chce konzumovat a nemá za co a kolečka ekonomiky se netočí. Maličká menšina (nejbohatších) chce investovat a prodávat, leč nemá komu, uvedl Mládek.

Pak tu jsou podle něj zdivočelé a neregulované větové finanční trhy. Poté co jejich sanace v roce 2008/2009 stála biliony dolarů a vedla k definitivní rozkladu sociálních států. Západu se skoro nic nestalo s regulací finančních trhů. Krize kolem pádu Lehman Brothers se může kdykoliv opakovat. Bohužel, dodal Mládek. 

Podle Mládka také dochází k přesunu pracovních míst  ze zemí Západu do Čínské lidové republiky a jinam. Naděje, že se vrátí, je malá. Tedy jinými slovy to, co by měla EU a vyspělé země vůbec udělat pro řešení hospodářské krize, je vyřešit výše uvedené problémy, uvedl Mládek.

Podle předsedy Svobodných jsou příčiny dluhové krize eurozóny dvě: Za prvé neodpovědné zadlužování a za druhé euro. Země eurozóny, které se v minulosti nezadlužovaly, v potížích nejsou (třeba Finsko).

V potížích není ani Velká Británie, která se sice zadlužovala, ale má na rozdíl třeba od Irska, autonomní měnovou politiku. Bank of England kupuje a prodává britské vládní dluhopisy dle své vlastní potřeby, aby udržovala peněžní zásobu M1 v rámci vlastních cílů. To samozřejmě irská centrální banka dělat nemůže a je závislá na politice ECB a na tom, odkud kam se eura v eurozóně přelévají, uvedl Mach.

Potřebujeme euro?

Potřebujeme v současné době ještě vůbec euro? Mládek je stále eurooptimistou: Stále si myslím, že euro v České republice potřebujeme. Respektive, že potřebujeme stejnou měnu, kterou se platí na území SRN. České země jsou nejméně 1200 let součástí německého ekonomického prostoru. 40 let sovětského socialismu bylo pouze dočasnou vy jímkou z tohoto pravidla, nyní je opět vše při starém a je třeba tento fakt respektovat. 

Pokud nebude možné mít z politických důvodů stejnou měnu jako SRN, tak je třeba zafixovat českou korunu vůči měně platné na území SRN, stejně jako to dělalo Rakousko a Nizozemí v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století, uvedl stínový ministr financí. Jejich centrální banky ovšem tehdy nepředstíraly, že dělají samostatnou měnovou politiku, uzavřel Mládek. 

Petr Mach je opačného názoru Česká republika má funkční měnu, tak euro nepotřebuje. Být členem eurozóny dnes především znamená doplácet na ostatní členy eurozóny miliardy eur. Země eurozóny poskytly garance za dluhy Portugalska a Irska a budou muset za ně příští rok zaplatit 100 miliard euro, když tyto země půjčky od eurozóny nesplatí. Země eurozóny se stávají navíc součástí smlouvy o záchranném mechanismu ESM, kam se zavazují splatit další stovky miliard eur. Je velké štěstí, že jsme mimo eurozónu, uve­dl Mach.

Zhodnocení

Článek byl koncipován jako názorový duel dvou zcela odlišných názorových protipólů. Velkým překvapením bylo, když názory obou ekonomů byly ohledně zhodnocení současné dluhové krize obdobné. Petr Mach je dlouholetým kritikem Evropské unie a politického projektu společné měny euro. Z velké části předpověděl problémy, se kterými se současná euro­zóna potýká .

Jan Mládek zase nevidí současnou situaci v eurozóně růžovými brýlemi, což může být případ některých fanatických bru­selských poli­tiků. O současných problémech mluví otevřeně a pragmaticky. V čem se oba pánové neshodnou, je analyzováni pří­čin současné krize a to, zdali i přes všechno potřebujeme společnou měnu euro. Co si myslíte vy? 

22 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 8. 5. 2012 20:55
Zasílat nově přidané názory e-mailem