Nadcházející týden bude pro trhy napínavý

Tento týden budou trhy mít co sledovat. Klíčovou událostí bude hlavně zasedání amerických centrálních bankéřů.

Zprávy a události

Americké maloobchodní tržby zaznamenaly za srpen v naprostém souladu s tržním očekáváním zvýšení o 0,6 % m/m. Po očištění o automobilových sektor opět v souladu s konsensem tržby vzrostly o 0,5 %. • Spotřebitelská důvěra University of Michigan za září podle předběžných dat vzrostla ze srpnových 82,5 bodu na 84,3 bodu. Výsledek tak překonal očekávání ekonomů ve výši 83,3 bodu.

Průmyslová výroba v eurozóně v průběhu července přidala 1,0 %, zatím trh čekal vzestup o pouhých 0,5 % m/m. Meziročně zrychlil růst ze vzestupně revidovaných červnových 0,2 % na 2,0 % y/y za červenec. • Zaměstnanost v eurozóně se v průběhu Q2 14 zvýšila o 0,2 % q/q, meziročně je vyšší o 0,4 % y/y po +0,1 % y/y zaznamenaných v Q1 104.

Spotřebitelské ceny na Slovensku během srpna klesly o 0,2 % oproti očekávanému snížení pouze o 0,1 % m/m. V meziročním vyjádření se pokles cen prohloubil z –0,1 % v červenci na 0,2 % y/y za srpen.

Euro minulý týden opět ztrácelo

Společná evropská měna se i v minulém týdnu propadala na čerstvé více než roční minimum. Výprodej byl patrný zejména v první polovině týdne, kdy se kurz USD/EUR postupně propadl z 1,2950 až k 1,2860. V závěru týdne se kurz stabilizoval mezi 1,2900 a 1,2950 USD/EUR, aby se nakonec vrátil k hodnotám z počátku týdne. Částečně se jednalo o korekci předchozích eurových ztrát, částečně pomohla solidní evropská data v podobě červencové průmyslové výroby.

Nadcházející týden bude opravdu bohatý. Ve čtvrtek nás čeká skotské referendum o nezávislosti, výsledek by měl být oznámen v pátečních ranních hodinách. Poslední průzkumy jsou opravdu hodně těsné. Případné „ano“ nezávislosti by znamenalo výraznou nejistotu a vedlo by ke znatelné volatilitě na finančních trzích. Přeci jen se jedná o variantu, které zatím nechtějí (nejenom) finanční trhy věřit. Důležitý bude tento týden i pro Francouze. Sledován bude projev francouzského prezidenta, hlasování o důvěře francouzské vlády i zveřejnění francouzského ratingu agenturou Moody´s, kde hrozí jeho snížení. Nejenom evropští centrální bankéři budou čekat na čtvrteční zahájení programu TLTRO. V rámci celého programu očekáváme objem nové likvidity napumpované do bankovního sektoru ve výši 500 až 550 mld. EUR, naše odhady pro akci tohoto týdne se pohybuje mezi 100 až 120 mld. EUR. Pokud jde o ekonomická data, obáváme se kvůli geopolitickému riziku poklesu německého ZEW indexu, finální číslo srpnové inflace v eurozóně by mělo být potvrzeno na 0,3 % y/y.

Klíčovou událostí týdne na druhé straně Atlantického oceánu bude zasedání amerických centrálních bankéřů. I když neočekáváme, že by slovní hodnocení rozhodnutí bylo výrazně jestřábí, domníváme se, že optimistické bude vyznění ekonomického výhledu. Očekáváme, že zveřejněný medián očekávání centrálních bankéřů ohledně úrokových sazeb dosáhne 3,50 %, tedy hodnoty výrazně nad tím, co v současnosti předpokládá trh.

Tuzemské indikátory jsou i nadále povzbudivé

Ve výsledku byl kurzový vývoj středo-evropských měn v průběhu minulého týdne ve srovnání s těmi předchozími výrazně klidnější. I když EU v závěru týdne uplatnila další vlnu sankcí vůči Rusku, přeci jen je na geopolitické scéně cítit určité uvolnění. A ačkoliv měly středoevropské měny ještě v první polovině minulého týdne tendenci ztrácet, v jeho druhé polovině většinu těchto svých ztrát vymazaly. Ve výsledku zaznamenal za celý týden největší oslabení maďarský forint, a to zhruba ve výši 0,4 % (i když v průběhu týdne jeho ztráty přesahovaly jedno procento), podobně na tom byl polský zlotý. Česká koruna nejprve oslabila z hodnot u 27,60 CZK/EUR na počátku týdne ke 27,75 CZK/EUR v polovině týdne, aby se v jeho závěru opět vrátila ke 27,60 CZK/EUR.

Zveřejněná tuzemská makroekonomická data překvapila vesměs pozitivně a potvrdila solidní vstup do třetího čtvrtletí. Silný meziměsíční vzestup zaznamenaly exporty i průmyslová výroba, což koresponduje se zveřejněným solidním růstem průmyslové výroby v Německu i eurozóně jako celku. Dosavadní ekonomické oživení se příznivě podepisuje i na trhu práce, kde nezaměstnanost po sezónním očištění od počátku letošního roku klesá. Navzdory tomu zůstává oživení neiflační, když se míra inflace drží hluboko pod inflačním cílem. Nicméně vývoj inflace v posledních dvou měsících poukázal na odražení se ode dna, inflace za oba prázdninové měsíce překonala předpoklady centrální banky (o 0,2 pb).

Český průmysl v červenci příjemně překvapil, když opětovně zrychlil svůj meziroční nárůst na 8,6 % (trh přitom čekal „jen“ 7,5 %). Červencová dynamika vyrovnala růst z loňského prosince, který byl nejvyšší od května 2011. Příznivě však vypadá i pohled na meziměsíční dynamiku. Oproti červnu si průmysl polepšil o 0,7 % m/m (SA, WDA), a pokračoval tak v umazávání poklesu zaznamenaného v květnu (o 1,5 % m/m, v červnu průmysl přidal jen 0,1 % m/m). Hlavním tahounem je automobilový průmysl. Navzdory geopolitickému riziku zůstávají díky silným objednávkám vyhlídky na další měsíce pro český průmysl povzbudivé.

Geopolitickému riziku odolává i zahraniční obchod. Jeho červencová bilance opět překonala tržní očekávání, Na sezónně očištěné bázi byl v přeshraniční metodice zaznamenán dokonce nejlepší výsledek v historii. Vysoká byla i dynamika zahraničněobchodní výměny. Vývozy rostly v meziměsíčním vyjádření o 5,5 % (SA, WDA). Jednalo se tak o nejvyšší růst od loňského dubna. I dovozy přidaly solidních 4,7 % m/m (SA, WDA), což je zatím nejvyšší letošní růst. Exportéři již pociťují pozitivní vliv oslabeného kurzu díky devizovým intervencím. Mírné oživení na exportních trzích a zvýšená cenová konkurenceschopnost českých exportérů budou i v nadcházejících měsících vývozy podporovat. Vysoká dovozní náročnost exportů bude zároveň jedním z faktorů, který bude tlačit nahoru i dovozy. Přidá se ještě větší ochota domácností utrácet, za kterou stojí zlepšující se situace na trhu práce a konec fiskální konsolidace. Očekáváme také, že podniky budou investovat, což představuje další tlak na zvýšení dovozů. I tak letos očekáváme opětovně rekordní bilanci zahraničního obchodu.

Podíl nezaměstnaných se již tři měsíce v řadě drží na ročním minimu ve výši 7,4 % a nic na tom nezměnil ani druhý prázdninový měsíc. Ve skutečnosti došlo ke snížení z červencových 7,44 % na srpnových 7,37 %. V absolutních číslech se během srpna počet uchazečů o zaměstnání snížil o více než šest tisíc, meziročně je počet nezaměstnaných nižší o 16,5 tisíce. Oživení ekonomiky započaté v polovině loňského roku se letos promítlo do tvorby pracovních míst. Za srpen se jejich počet zvýšil o 3 645, meziročně o více než 14 tisíc. Na jedno pracovní místo tak v srpnu připadalo 9,8 uchazeče. To představuje nejpříznivější statistiku od května 2009.

widgety

Spotřebitelské ceny během srpna poklesly o 0,1 % m/m, zatímco konsenzus i náš odhad počítal s poklesem o 0,2 %. Meziroční růst cen se opět mírně zrychlil z 0,5 % v červenci na 0,6 % v srpnu. Největší překvapení pro nás nastalo u cen potravin, které v srpnu sice poklesly o 0,6 % y/y, nicméně pravidelná sezónnost by nasvědčovala daleko většímu snížení cen v tomto segmentu. Pro centrální bankéře je nejdůležitější cenový ukazatel jádrová inflace, která nejlépe odráží poptávkové tlaky. Ty v ekonomice zatím chybí a růst jádrových cen je převážně způsoben vyššími dovozními cenami. Z pohledu intervenčního režimu bude ČNB čekat na to, až v ekonomice vzniknou poptávkové tlaky, které budou tlačit ceny nahoru. Klíčový bude zejména zrychlující se růst mezd, kterému pomůže klesající nezaměstnanost.

Neinflační růst bude stát za tím, že ČNB nebude svou měnovou politiku měnit s velkou pravděpodobností až do počátku roku 2016. Po oslabení koruny v první polovině srpna až do oblasti kolem 28,00 CZK/EUR se kurzový vývoj v posledních dvou týdnech stabilizoval a vrátil do blízkosti úrovní, kde se držel po většinu roku. Z domova pro tento týden fundamentální impulsy pro změnu kurzu očekávat nelze. I když budou publikovány srpnové ceny průmyslových a zemědělských výrobců a červencová platební bilance, nejedná se o data, na která by hráči na trhu reagovali. I nadále budou středoevropské trhy sledovat geopolitiku a situaci kolem Ukrajiny, z globálních událostí bude sledováno zejména zasedání americké centrální banky. Z technického pohledu se jeví jako klíčová oblast podpory 27,58/63, která prozatím pokořena nebyla. Pokud by k tomu došlo, měla by domácí měna prostor pro posílení k hladině 27,43. V opačném případě bude oslabení koruny limitováno rezistencí na 27,95.