Na trhy se řítí neřízená střela

Pravděpodobné vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách sebou na trhy přináší značnou nervozitu a volatilitu.

Investoři utíkají do bezpečných aktiv, jakými je například euro, japonský jen nebo švýcarský frank. Nejvíce Trumpovým vítězstvím zřejmě utrpí rozvíjející se trhy. Letošní zvýšení sazeb ve Spojených státech letos nejspíš vzalo za své

Pravděpodobné vítězství Donalda Trumpa sráží americký dolar k zemi

Novým prezidentem Spojených států se s největší pravděpodobností stane Donald Trump. Jeho vítězství přináší na finanční trhy značnou nejistotu a s tím i zvýšenou volatilitu. Investoři utíkají do tak zvaných bezpečných aktiv, mezi které ale americký dolar tentokrát patřit nebude. Ten již od rána ztratil 2,3 %, když oslabil na 1,128 USD/EUR. Zájem bude naopak o společnou evropskou měnu, japonský jen nebo švýcarský frank. Benefitovat by mohly i dluhopisy vyspělých zemí a také zlato. Na americký dolar nepříznivě dopadá nevypočitatelnost nového prezidenta a také pravděpodobný odklad zvýšení úrokových sazeb ve Spojených státech. Nejvíce však negativní dopady Trumpova vítezství pocítí rozvíjející se trhy a především ty země, které jsou pro USA významným obchodním partnerem. Mezi ty patří například Kanada, Mexiko, Korea, Taiwan, Irsko a Čína. V případě zavedení vysokých cel a ochranářské politiky by tyto země trpěly nejvíce.

Aby Fed zklidnil situaci na trhu, pravděpodobně odloží prosincové zvýšení sazeb a přispěchá s více holubičí politikou. Příští rok by však naopak zvolení Trumpa otevíralo prostor většímu zvyšování sazeb. Důvodem jsou daňové změny, které Trump navrhuje. Ty by měly vést k vyššímu růstu HDP o 0,5 pb v letech 2017–2018 a předpokládanou recesi v letech 2018 – 2019 o půl roku odsunout. Z dlouhodobého hlediska však ochranářská politika, kterou Trump navrhuje, představuje riziko zpomalení nejen pro Spojené státy, ale i pro celou globální ekonomiku. Otázkou ovšem je, nakolik zůstane pouze u předvolebních slibů a nakolik se přemění v reálné kroky

Německá průmyslová produkce zpomalila

Německá průmyslová produkce se v září propadla o 1,8 % m/m, zatímco trh počítal s poklesem pouze o 0,5 % m/m. To představuje riziko pro náš odhad růstu německé ekonomiky ve třetím čtvrtletí. Ten doposud stál na úrovni 0,46 % q/q. Po včerejších datech se však jako pravděpodobnější jeví růst na úrovni 0,3 % q/q

Česká inflace se připravuje na ostrý vzestup

I regionální trhy dnes budou vstřebávat výsledky amerických voleb. Kromě toho bude dnes zveřejněn vývoj české inflace. Meziměsíční růst cen pohonných hmot byl podle všeho kompenzován poklesem cen potravin. Celková inflace se podle nás zvýšila pouze o 0,1 % m/m. V meziročním srovnání inflace zřejmě zrychlila o desetinu procentního bodu na 0,6 % y/y. To je však poslední umírněný růst, který v nejbližších měsících uvidíme. Do konce roku by inflace vlivem statistické základny vyplívající z vývoje cen pohonných hmot měla začít ostře akcelerovat. V prosinci by se měla nacházet již na úrovni 1,5 % y/y, zatímco v únoru se dotkne 2% inflačního cíle ČNB. Spekulace na uvolnění kurzového závazku tak budou pravděpodobně sílit. Vysoký zájem spekulantů o nákup korun byl patrný především v září. To se promítlo ve zdražení koruny vůči euru na forwardovém trhu a přinutilo centrální banku intervenovat opět ve velkém. Objem intervencí České národní banky dosáhl v září 3,69 miliard eur (téměř sto miliard korun), což je nejvíce od srpna loňského roku. Od druhé poloviny října příliv spekulativního kapitálu zřejmě zvolnil, což se projevilo i ve zklidnění na forwardovém trhu. S rostoucí inflací, která nás čeká v nadcházejících měsících však další příliv spekulativního kapitálu a tlak na kurzový závazek bude zřejmě sílit.

V Polsku dnes končí dvoudenní zasedání centrální banky. Ta s největší pravděpodobností ponechá sazby beze změny na úrovni 1,5 %. Na této úrovni sazby podle ekonomů SG zůstanou nejen v listopadu ale i po zbytek letošního a příštího roku.

Trumpoty zlotého a forintu, koruna potvrzuje status bezpečného přístavu

S tím, jak se v průběhu noci zveřejňovaly první výsledky voleb, na události reagovaly i regionální devizové trhy. Nicméně reakce byly slabší, než jsme pro případ Trumpova vítězství očekávali. Zlotý od čtvrté hodiny ranní oslabil o 0,4 % a forint ztratil přibližně půl procenta. Investoři utíkají z rizikovějších k bezpečnějším aktivům. Ani Trumpova vítězná jízda však nedokázala kurz koruny odlepit od hladiny kurzového závazku. Kurz domácí měny oslabil proti euru pouze jeden haléř a znovu tak dokazuje svůj status regionálního bezpečného přístavu. Revizi své nové prognózy kvůli případnému vítězství Donalda Trumpa nechystáme, ale jeho triumf představuje riziko pro slabší růst české ekonomiky. Větší rizika však vidíme pro výhled inflace kvůli oslabujícímu kurzu dolaru proti euru. Oslabení představuje protiinflační tlak, který by mohl v krajním případě vést i odsunutí konce kurzového závazku.

Česká průmyslová produkce si v září meziročně polepšila o 2,7 %. Za nárůstem stála, jako již tradičně, výroba motorových vozidel a produkce ostatních dopravních prostředků. Dohromady se tato dvě odvětví postarala o 2,4 pb z celkové expanze. Je tedy zřejmé, že ostatním odvětvím se dařilo o něco méně. Statistika nových zakázek ukazuje, že poptávka po domácí produkci roste zejména díky objednávkám ze zahraničí. To se odráží i ve statistikách zahraničního obchodu. Zahraniční obchod dosáhl nejvyššího zářijového přebytku ve výši 21,0 mld. CZK, což je o 5,0 mld. CZK lepší výsledek, než v loňském roce. Rostoucí domácí ekonomická aktivita stále vytváří nová pracovní místa. To potvrdila i říjnová data z trhu práce. K rostoucí ekonomice se v říjnu přidala i pozitivní sezónnost. Podíl nezaměstnaných, tak v říjnu opět o dvě desetiny poklesl, a to na 5,0 %.

Outsiderem stále zůstává stavebnictví, které pokračuje v poklesu. Výstup celého odvětví se v září snížil o 7,4 % meziročně. Důvodem byl propad inženýrského stavitelství o téměř pětinu (17,8 %) především kvůli nižším kapitálovým výdajům státního rozpočtu, konkrétně výdajů na programy spolufinancované z fondů EU. Dobré výsledky nevykazuje ale ani pozemní stavitelství. Zdá se tedy, že problémy metropolitního územního plánu stále brzdí výstavbu nových bytových domů v Praze.