Mohou se finanční deriváty stát katastrofou čekající na vybuchnutí?

Jaký je názor a zkušenost jednoho z nejlepších investorů současnosti Warrena Buffetta na tuto oblast? Dozvíte se po přečtení tohoto článku.

V roce 1988 předseda Fedu (Federální rezervní systém = centrální bankovní systém USA) Alan Greenspan řekl: Co si mnoho kritiků akciových derivátů neuvědomuje, je fakt, že se trhy pro tyto instrumenty nestaly tak velkými z důvodu profesionálně provedených prodejních kampaní, ale především díky poskytnutí ekonomické hodnoty pro jejich uživatele.

Nicméně ne každý měl podobně dobrý pocit z tohoto finančního nástroje. V roce 2002 napsal Warren Buffett, CEO Berkshire Hathaway, dopis akcionářům, ve kterém vyjádřil znepokojení spojené s deriváty, a zobrazil je jako „finanční zbraně hromadného ničení“, což je termín popularizovaný Georgem W. Bushem směrem k popisu jaderných zbraní. Jak je možné, že dva chytří a respektovaní finanční guru mohou mít tak rozdílné názory? Tato otázka bohužel nemá úplně jednoduchou odpověď.


Autor: Isifa.com

Věštec z Omahy – Warren Buffett

Příběh za stanoviskem Buffetta

Stanovisko Buffetta může být podloženo jeho vlastní zkušeností s některými deriváty, které „zdědil“ jako výsledek nákupu General Reinsurance Corporation v roce 1988 (jednalo se o největšího amerického zajistitele v oblasti majetku v dané době). Nákup této společnosti zahrnoval také 82 % akcií ve společnosti Cologne Reinsurance, což je nejstarší zajistitel na světě. Tato akvizice představovala zajištění a provoz všech linek pojištění v celkem 124 zemích. Zdánlivě se jednalo o výborné strategické úsilí při zvážení prvku globalizace.

General Reinsurance Securities, dceřiná společnost General Reinsurance, zahájila své fungování v roce 1990. Tato společnost byla derivátovým dealerem na světových finančních trzích. Bohužel pro Buffetta tato skutečnost přinesla nepředvídatelné následky. Při snaze prodat tuto společnost nebyl schopný najít protistranu, která by byla ochotná ke koupi svolit, proto zvolil cestu uzavření byznysu, ale to se snadněji řekne, než v praxi udělá, protože toto rozhodnutí vyžaduje, aby došlo k uzavření všech otevřených derivátových pozic. Sám to zobrazil jako cestu do pekla, protože do derivátových pozic bylo snadné vstoupit, ale téměř nemožné vystoupit. V důsledku této skutečnosti společnost General Reinsurance zaznamenala ztrátu 173 milionů amerických dolarů před zdaněním v roce 2002.

V dopisu akcionářům z roku 2002 popisuje deriváty jako „finanční zbraně hromadného ničení“ pro všechny zúčastněné strany. Přidává sice pro zmírnění vyjádření, že toto zobecnění nemusí být rozumné, protože rozsah derivátů je obrovský. Jeho hanlivé poznámky o derivátech však spíše směřují k těm, které vytváří obrovské pákové efekty a zahrnují riziko protistrany.

Vysvětlení derivátů

V nejširším slova smyslu jsou deriváty všechny finanční kontrakty, jejichž hodnota závisí na vývoji cen podkladového aktiva. Tato krátká definice nicméně opravdu nepodává věrnou představu o tom, co to derivát je nebo co by mohl být. Ve skutečnosti tyto nástroje oscilují například od jednoduchých prodejních opcí, které slouží k zajištění dlouhých pozic po nákupu akcií, až po velmi sofistikované a dynamické nástroje napojené na finanční inženýrství. Trh s deriváty je obrovský (asi 516 bilionů amerických dolarů v roce 2008) a zažil velmi rychlý růst od přelomu století. Je hrubou chybou deriváty jednoduše označit jako „finanční zbraně hromadného ničení“ bez upozornění, že některé z nich do této kategorie skutečně spadají, ale ty zbylé jsou tak jednoduché jako například sjednání některého druhu pojištění. Měli bychom vzít také v potaz vyjádření bývalého předsedy SEC (U.S. Securities and Exchange Commission) Arthura Leavitta, který v roce 1995 přirovnal deriváty k elektřině – nebezpečné, pokud se s nimi špatně zachází, ale nesoucí potenciál činit dobro.

Buffettovo proroctví

Ačkoliv Buffett přirovnal deriváty k „finančním zbraním hromadného ničení“, potencionální derivátová bublina vzrostla ze 100 bilionů až na 516 bilionů amerických dolarů dle průzkumu Banky pro mezinárodní platby (Bank for International Settlements) z roku 2008. Kromě toho byl ve stejném roce odhalen největší světový bankovní podvod v historii napojený právě na deriváty. Celková ztráta způsobená Jeromem Kervielem ze Société Générale dosáhla částky 3,6 miliardy liber, což muselo přimět ostatní „průkopníky“ v této oblasti k pouhé závisti. Posuďte sami:

  • 1995, Nick Leeson, Barings Bank (ztráta 791 milionů liber a krach pro jeho zaměstnavatele),
  • 1997, National Westminster Bank PLC (ztráta 125 milionů amerických dolarů),
  • 2002, John Rusniak, Allied Irish Bank (ztráta 691 milionů amerických dolarů),
  • 2004, David Bullen a tři další obchodníci, National Australia Bank (ztráta 360 milionů amerických dolarů).

Jak snadné je udělat finanční podvod?

Buffett zmiňuje nebezpečí derivátů při zanesení do rozvahy a podrozvahy. Účetnictví v reálných hodnotách (fair value accounting) je legální formou vedení účetnictví pro společnosti, které se podílejí na nákupu a prodeji cenných papírů v souladu s U.S. Internal Revenue Code Section 475. Podle tohoto přístupu jsou současné a budoucí diskontované toky cash-flow z aktiva brány jako kreditní položka v rozvaze. Tento způsob účtování je jednou z mnoha věcí, které přispěly ke skandálu spojenému se společností Enron.

Mnoho lidí přisuzuje skandál společnosti Enron k „vaření z knih“ nebo k účetním podvodům. Samotné účetnictví v reálných hodnotách není nelegální, ale může být velmi nebezpečné. Sám Buffett naznačuje, že mnoho druhů derivátů může generovat příjmy, které jsou často nestudně nadhodnocené. K tomu dochází proto, že jejich budoucí hodnoty jsou založeny na odhadech, což je problematická záležitost, protože lidská přirozenost velí být optimistickým ve vztahu k budoucím událostem. Kromě toho může chyba spočívat také v tom, že něčí náhrada škody může být založena na těchto nadějných predikcích, které však sebou přináší problém chamtivosti.

Rozuzlení problému s General Reinsurance

Buffett poskytl aktualizaci problému spojenému s General Reinsurance pomocí dopisů pro akcionáře v letech 2003, 2004 a 2005. V dopise z roku 2006 uvedl, že je rád, že to bude jeho poslední komentář k derivátové „nehodě“ spojené s touto společností, která celkem vytvořila ztrátu pro Berkshire Hathaway ve výši 409 milionů amerických dolarů před zdaněním. Ve svém dopise z roku 2007 uvedl, že Berkshire Hathaway má 94 derivátových kontraktů a pouze několik z nich se týká společnosti General Reinsurance. Těchto 94 kontraktů zahrnovalo 54 smluv, které vyžadovaly placení z jejich strany, pokud by u některých dluhopisů s vysokým výnosem (rizikovější high-yield bonds) došlo k defaultu. Další kategorií jsou evropské prodejní opce v krátké pozici s podkladovým aktivem v podobě čtyř indexů (S&P 500 a tři další neamerické indexy). Buffett zdůraznil, že se všemi těmito derivátovými pozicemi neexistuje riziko protistrany a účetnictví zisků a ztrát je transparentní.

Předvídal Buffett, který je zároveň jeden z nejbohatších mužů světa a investiční ikona, budoucnost, kterou ostatní ignorovali? Ačkoliv si o něm můžeme myslet v podstatě cokoliv, faktem zůstává, že jeho myšlení, investiční přístup a strategie překonaly téměř každého žijícího investora a společnost Berkshire Hathaway roste do jedné z největších světových korporací. Jesse Eisinger si klade ve vydání Condé Nast Portfolio z března 2007 řečnickou otázku: „Pokud nemůže Warren Buffett přijít na podstatu derivátů, může vůbec někdo další?“ Trhy se staly mnohem složitější za posledních 100 let a jsou stále více propojeny způsobem, který regulační orgány a dokonce i lidé nejvyššího finančního kalibru nedokážou pochopit. Henry Paulson, bývalý ministr financí Spojených států amerických, potvrdil tento názor v televizním prohlášení z 14. března 2008 v otázce likvidity společnosti Bear Stearns. Spojovací vlákna, která běží přes celé obrovské finanční „galaxie“, jsou právě deriváty a nejchytřejší hlavy na Wall Street zajímá, jak fungují, protože obzvláště akciové trhy napříč celým světem se stávají více nepředvídatelné a komplexní.

Závěr

Buffettovo označení derivátů z roku 2002 jako „finanční zbraně hromadného ničení“ mohlo být spíše bráno jako proroctví, které si nikdo v dané době moc neuvědomoval. Klíčem zde však je podstatný fakt, že máme mnoho různých druhů derivátů, ale ne všechny působí stejně destruktivně. Proto je nesmírně důležité pochopit, s jakým konkrétním instrumentem se zabýváme před tím, než provedeme nějaké inteligentní zhodnocení těchto finančních nástrojů. Je samozřejmě na každém z Vás, jaký si udělá obrázek o derivátech, ale výslednému názoru by rozhodně neměla předcházet intuice nebo názory druhých, ale především vlastní reálné zkušenosti a znalosti z této občas těžko pochopitelné a uchopitelné oblasti.

Inspirace pro volný překlad článku nalezena na internetové stránce Investopedia.com

Anketa

Obchodujete s deriváty?

12 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 31. 5. 2013 14:35