MMF varuje před deflací v eurozóně

MMF doporučuje eurozóně větší uvolnění měnových kohoutů, ale to nemusí být úplně jednoduché.

Mezinárodní měnový fond zlepšil výhled na tento rok (3,7 %). Základní zpráva zní, že oživení nabírá na síle. MMF ale dál varuje před některými riziky. Je to v prvé řadě návrat deflace v eurozóně. Podle modelů MMF je deflační riziko v eurozóně přibližně dvacetiprocentní. MMF tak čte situaci podobně jako analytický tým ČNB, ta se rozhodla proti riziku deflace bojovat devizovými intervencemi.

MMF doporučuje eurozóně větší uvolnění měnových kohoutů, ale to nemusí být úplně jednoduché. Evropské banky v posledních měsících zrychlily předčasné splátky LTRO (dlouhodobých repo-operací ECB), v důsledku toho jim poklesly přebytky hotovosti (likvidity), a to vedlo v posledním týdnu k překvapivě rychlému nárůstu sazeb na evropském mezibankovním trhu. Měnové podmínky se tak samovolně začaly utahovat. Část evropských centrálních bankéřů to v tuto chvíli navíc nevidí jako problém, a splátky LTRO i nárůst sazeb vnímá jako návrat k normálu. I proto se zatím těžko v ECB buduje shoda na dalších měnově-politických zbraních, které by se daly proti eventuálnímu riziku deflace vytáhnout.

Druhým zdrojem obav MMF (který sdílíme, ale nepřeceňujeme), je dopad měnící se politiky Fedu na strukturálně slabé rozvíjející se ekonomiky (Turecko, JAR, řada asijských ekonomik). Především na ty s vysokým deficitem běžného účtu financovaným krátkodobými spekulativními dolary. MMF vybízí tyto ekonomiky k reformám, které by závislost na levném dolaru snížily. Jak těžké to může být, ukazuje v tuto chvíli názorně příklad Turecka, kde zpomalující ekonomika a padající lira naopak přispěly k eskalaci politického napětí uvnitř vládní strany. Turecká lira za poslední půl rok ztratila zhruba dvacet procent.